Rytiny z roku 1647

401-Původní vyobrazení města Weissenburg v Norgau, které bylo císařskými a kurfiřtsko-bavorskými pány generály a armádami pod jejich velením obklíčeno, ostřelováno a konečně na základě dohody předáno od 3. do 23. ledna roku 1647.

Původní vyobrazení města Weissenburg v Norgau, které bylo císařskými a kurfiřtsko-bavorskými pány generály a armádami pod jejich velením obklíčeno, ostřelováno a konečně na základě dohody předáno od 3. do 23. ledna roku 1647.

Weißensberg, dne 03.01.1647 (do 23.01.1647)

Na rytině je vyobrazeno opevněné město, obklíčené obléhající armádou, střílející z mnoha baterií dělostřelectva. V pravém popředí jsou dva jezdci, tři pěší vojáci a jeden psík. Nahoře vlevo je čtvercové pole s výše citovaným nápisem, dole je legenda: A–N.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Eigentliche Abbildung der von Kays. und Churbayr. Herren Generalen und dero bey sich habenden Commandierten Völkern beider Armee plockiert, beschossen und entliche mit Accord übergebenen Statt Weissenburg im Norgau vom 3. bis 23. Januarii Anno 1647.

Grafika zobrazuje jednu z posledních válečných epizod v Bavorsku, těsně před příměřím, jež uzavřel kurfiřt Maxmilián Bavorský se Švédy a Francouzi v Ulmu v březnu r. 1647. Weissenburg leží přibližně 30 km jižně od Norimberku. Ihned po švédském obsazení města odtáhli Švédové k břehům Bodamského jezera a zanechali ve Weissenburgu malou posádku. Císařští se mezitím přemístili do prostoru Čech. Vévoda Maxmilián Bavorský byl k uzavření příměří s nepřítelem donucen naprostou vyčerpaností své země, ale již na podzim téhož roku bylo Bavorsko opět angažováno ve válce.

399-Vyobrazení města Bregenz, které bylo dne 5. ledna 1647 jeho excel. panem pol. maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem útokem dobyto.

Vyobrazení města Bregenz, které bylo dne 5. ledna 1647 jeho excel. panem pol. maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem útokem dobyto.

Bregenz, dne 05.01.1647

Na spodní části vyobrazené krajiny je Bodamské jezero, obklopené hornatou krajinou, v níž leží město Bregenz se zámkem, položeným na vysokém vrchu. Na vyvýšeninách v krajině jsou porůznu vojenské jednotky, které útočí na město. Uprostřed dole je ozdobná kartuše s výše citovaným německým textem a legendou A–X. Nad popsanou kartuší je znak Bregenze.

Signace: Georg Wilhelm Kleinsträttl Gen. Quart. Meist. Leutnant.
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Abbildung der Statt Bregentz wie dieselbe von Ihr. Excell. dem Herrn Veldtmarschallen Carl Gustau Wrangel den 5. Jan. 1647 mit sturmb eingenohmen worden.

Roku 1646 vedl itinerář nejvýznamnějších bojových událostí z Čech až do povodí Vesery a do Vestfálska, odtud do Hessenska a dále k břehům Mohanu, Dunaje, Lechu a Isaru a končil na pobřeží Bodamského jezera, kde maršál Wrangel obsadil císařský Bregenz a usadil se tu se svou armádou do zimního ležení. Kurfiřt Maxmilián Bavorský již tehdy připravoval uzavření příměří, poněvadž jeho země byla dlouhou válkou zcela vyčerpána a zpustošena. I Francouzi neměli důvod k pokračování ve vojenských intervencích na německé půdě, tím méně, že jejich spojenectví bylo otřeseno vzniknuvšími názorovými konflikty mezi Turennem a Wrangelem. I když r. 1648 znovu vzplály prudké boje, zejména na našem území, jsou již počátkem r. 1647 zřetelně znatelné příznaky blížícího se konce třicetileté války.

403-Obléhání města Lindau v Bodamském jezeře roku 1647.

Obléhání města Lindau v Bodamském jezeře roku 1647.

Lindau, dne 05.01.1647 (do 08.03.1647)

Na hořejší části rytiny je vidět pevnina vbíhající v podobě poloostrova do Bodam. jezera, na němž leží Lindau. Pevnina je velmi pečlivě kreslena. Na hladině jezera je několik malých plavidel. Na obdélných polích je stručný německo-latinský nápis a legenda: 1–27 a A–N. Štíty s nápisy jsou drženy dvěma orlími hlavami, jež drží v zobácích meč a žezlo.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Belagerung der Statt Lindau im Bodensee Anno 1647.

Po ukončení bojových operací v Bavorsku na sklonku roku 1646 nastala neshoda mezi maršálem Wrangelem a generálem Turennem v názoru na další válečné plány. Tento názorový konflikt mezi oběma vojevůdci se prohloubil natolik, že se Turenne rozhodl odtáhnout se svou armádou do Würtemberska, zatímco Wrangel se dal se svým vojskem na pochod Švábskem k Bodamskému jezeru, kde hodlal přezimovat. Provedl tu několik zdařilých bojových akcí proti místním císařským posádkám. Těsně než se Švédové odsadili z tohoto prostoru na severovýchod, až k Chebu, zmocnili se ještě ostrova s tvrzí Mainau v Bodamském jezeře, který leží přibližně 10 km severně od Kostnice. V téže době (od 5. ledna do 8. března 1647) oblehli a dobyli Švédové i městečko Lindau ležící na poloostrově v Bodamském jezeře.

400-Vyobrazení a půdorys města Weissenburg v Norgau, které bylo císařskými a kurfiřtsko-bavorskými (vojsky) pod velením pana generála zbrojmistra z Fernemontu obléháno a dobyto dne 1. února 1647.

Vyobrazení a půdorys města Weissenburg v Norgau, které bylo císařskými a kurfiřtsko-bavorskými (vojsky) pod velením pana generála zbrojmistra z Fernemontu obléháno a dobyto dne 1. února 1647.

Weißensberg, dne 01.02.1647

Rytina velmi podrobně zobrazuje plán města Weissenburg s bližším okolím. Rytec opomenul provést detaily vnitřního města a věnoval pozornost jen hradbám a různým fortifikačním stavbám, které město obklopovaly. V krajině kolem města jsou porůznu malé oddíly vojska a skupiny stromů. Vlevo nahoře je bohatě zdobená kartuše, v níž je uveden shora citovaný německý vysvětlující text. Vpravo dole je umístěno obdélné pole s legendou: A–Z a 1–13.

Signace: Hans Gulielm von Blofeldt ing. fecit.
Autor: Blofeldt Hans Gulielm ing., kartograf

Originální název: Abbildung und Grundrisz der Statt Weissenburg im Norgaw, wie solche von den Kays. und Churbayr. unterm Commando Herrn General-Feldtzeugmeistern vonn Fernemont belägert und erobert worden, den 1. Feber 1647.

Grafika zobrazuje jednu z posledních válečných epizod v Bavorsku, těsně před příměřím, jež uzavřel kurfiřt Maxmilián Bavorský se Švédy a Francouzi v Ulmu v březnu r. 1647. Weissenburg leží přibližně 30 km jižně od Norimberku. Ihned po švédském obsazení města odtáhli Švédové k břehům Bodamského jezera a zanechali ve Weissenburgu malou posádku. Císařští se mezitím přemístili do prostoru Čech. Vévoda Maxmilián Bavorský byl k uzavření příměří s nepřítelem donucen naprostou vyčerpaností své země, ale již na podzim téhož roku bylo Bavorsko opět angažováno ve válce. Zbývá dodat, že rozdíl v datu na obou rytinách zobrazující tutéž událost lze vysvětlit jednak tehdejším užíváním dvou kalendářů s časovou diferencí 10i dnů, jednak snad i časovým odstupem mezi oblehnutím Weissenburgu a jeho dobytím.

402-Vyobrazení ostrova a pevnosti Mainau, která byla jeho excel. panem pol. maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem dobyta dne 3. února 1647.

Vyobrazení ostrova a pevnosti Mainau, která byla jeho excel. panem pol. maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem dobyta dne 3. února 1647.

Mainau, dne 03.02.1647

Rytina zobrazuje ostrov na Bodamském jezeře s pevností Mainau, na kterou útočí Švédové. Tato vyobrazená vojenská akce, v níž se dobyvatelé nejprve přeplavili na člunech k ostrovu a pak zaútočili na pevnost obhájců, je neobyčejně poutavá. Vlevo nahoře je oválné pole, ovinuté vavřínovou ratolestí, v němž je uveden stručný německý text vysvětlující zobrazenou událost. Na opačné straně je umístěna legenda: A–L.

Signace: G. W. Kleinsträttl Quartiermeister Leutnant delineavit.
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Abbildung der Insul und Vestung Maynaw, wie dieselbe von Ihr. Excell. Herrn Feldmarschallen Carl Gustav Wrangeln den 3. Feb. Anno 1647 eingenommen worden.

Po ukončení bojových operací v Bavorsku na sklonku roku 1646 nastala neshoda mezi maršálem Wrangelem a generálem Turennem v názoru na další válečné plány. Tento názorový konflikt mezi oběma vojevůdci se prohloubil natolik, že se Turenne rozhodl odtáhnout se svou armádou do Würtemberska, zatímco Wrangel se dal se svým vojskem na pochod Švábskem k Bodamskému jezeru, kde hodlal přezimovat. Provedl tu několik zdařilých bojových akcí proti místním císařským posádkám. Těsně než se Švédové odsadili z tohoto prostoru na severovýchod, až k Chebu, zmocnili se ještě ostrova s tvrzí Mainau v Bodamském jezeře, který leží přibližně 10 km severně od Kostnice. V téže době (od 5. ledna do 8. března 1647) oblehli a dobyli Švédové i městečko Lindau ležící na poloostrově v Bodamském jezeře.

404-Obléhání a dobytí města Sv. říše římské Sviního Brodu, a jak toto (dobytí) bylo jeho excel. panem polním zbrojmistrem generálem Karlem Gustavem Wrangelem v měsíci dubnu tohoto roku provedeno. 1647.

Obléhání a dobytí města Sv. říše římské Sviního Brodu, a jak toto (dobytí) bylo jeho excel. panem polním zbrojmistrem generálem Karlem Gustavem Wrangelem v měsíci dubnu tohoto roku provedeno. 1647.

Schweinfurt, dne 31.03.1647 (do 15.04.1647)

Jde o pohled z tzv. ptačí perspektivy na město Sviní Brod, které je dobře opevněno. V okolí je relativně málo obléhajících švédských jednotek. V popředí protéká řeka Mohan, v obou spodních rozích je hustý les. Vlevo je umístěna orientační buzola. Vpravo nahoře je věcná i topografická legenda: 1–19 a A–F. Vysvětlující německý text, který je doslova uveden výše, je umístěn nad obrazem.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Belag. und Eroberung des H. Röm. Reichs Stadt Schweinfurt, wie selbige von des Herrn Gener. Feldtzeugmeister Carl Gustav Wrangels Excell. im Monat Aprill dieses Jahrs vorgenommen und ausgeführet worde. 1647.

Když maršál Wrangel s švédskou armádou na jaře r. 1647 opustil své „zimní kvartýry“ u břehů Bodamského jezera, zamířil směrem do západních Čech. Cestou oblehl 31. března říšské město Sviní Brod (Schweinfurt) a dobyl je dne 11. dubna. Pak pokračovali Švédové ve svém pochodu na severovýchod, vnikli do Čech a zmocnili se Chebu. Zde se však dlouho nezdrželi, poněvadž se nebezpečně přibližovala císařská armáda z jižních Čech, které velel generál Holzapfel, původním jménem Melander. V západních Čechách došlo tehdy k několika menším šarvátkám i větším střetnutím mezi předsunutými jednotkami obou nepřátelských armád.

405-Nákres města Sviní Brod, jak bylo dobyto dohodou jeho excel., panem polním maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem dne 15. dubna r. 1647.

Nákres města Sviní Brod, jak bylo dobyto dohodou jeho excel., panem polním maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem dne 15. dubna r. 1647.

Schweinfurt, dne 15.04.1647

Jedná se o schematický náčrt města Sviní Brod; podrobně jsou provedeny jen hlavní budovy města a fortifikační stavby na jeho obvodu. Za městem protéká Mohan, v němž je ostrov s šancí, který je spojen s břehem pomocí mostu. V okolí kolem města je porůznu rozptýlené dělostřelectvo a úseky hustého listnatého lesa. Vpravo nahoře je výše uvedený německý vysvětlující text na poli, které je ovinuté vavřínovým věncem.

Signace: G. W. Kleinsträtl, Quartier M. L. delin.
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Verzeichniss der Statt Schweinfurt wie dieselbe von Ihr. Excell. den Herrn Feldtmarschallen Carl Gustav Wrangeln den 15. Aprilis A. 1647 mit accord eingenommen worden.

Když maršál Wrangel s švédskou armádou na jaře r. 1647 opustil své „zimní kvartýry“ u břehů Bodamského jezera, zamířil směrem do západních Čech. Cestou oblehl 31. března říšské město Sviní Brod (Schweinfurt) a dobyl je dne 11. dubna. Pak pokračovali Švédové ve svém pochodu na severovýchod, vnikli do Čech a zmocnili se Chebu. Zde se však dlouho nezdrželi, poněvadž se nebezpečně přibližovala císařská armáda z jižních Čech, které velel generál Holzapfel, původním jménem Melander. V západních Čechách došlo tehdy k několika menším šarvátkám i větším střetnutím mezi předsunutými jednotkami obou nepřátelských armád.

406-Obléhání Armentiéres ve Flandrech Španěly za přítomnosti jeho vys. knížecí jasnosti arcivévody Leopolda Viléma; donuceno k předání dne 30. května 1647.

Obléhání Armentiéres ve Flandrech Španěly za přítomnosti jeho vys. knížecí jasnosti arcivévody Leopolda Viléma; donuceno k předání dne 30. května 1647.

Armentières, dne 30.05.1647

Město Armentiéres je ve středu tisku, který je ryt po způsobu mapy. V blízkém okolí města jsou útočící jednotky španělské a císařské. Celou plochou zobrazené krajiny vine se tok řeky Lys. Vpravo nahoře je na stuze výše citovaný německý nápis, pod ním je orlice s emblémem kříže německých rytířů. Tento znak přísluší arcivévodovi Leopoldovi Vilémovi, který byl velmistrem řádu německých rytířů. Vlevo je obdélné pole s legendou: A–Y.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Belägerung Armentirs in Flandern von den Spanischen underm Begleitt Ihrer hochfürstl. Durchl. Ertzherzog Leopold Wilhelm, den 30 May 1647 zur Uibergab bezwungen.

Armentiéres byla hraniční pevnost mezi Nizozemím a Francií. Poněvadž v tomto prostoru byly téměř po celé 17. století vedeny boje mezi Španěly, Francouzi a Nizozemci, je nasnadě, že opevněné body na hranicích válčících států byly trvale v ohnisku bojových akcí. Španělé s pomocí vojsk arcivévody Leopolda Viléma, císařova bratra, oblehli Armentiéres a dobyli město i s pevností 30. května 1647 přes pokus francouzského maršálka de Gassiona vyprostit tísněné město z obležení pomocí silného oddílu jezdectva. Francouzská posádka pevnosti byla donucena složit zbraně.

410-Původní půdorys města Cheb, které bylo jeho excel. panem Karlem Gustavem Wrangelem 14. června 1647 oblehnuto a 5. července dohodou dobyto.

Původní půdorys města Cheb, které bylo jeho excel. panem Karlem Gustavem Wrangelem 14. června 1647 oblehnuto a 5. července dohodou dobyto.

Cheb, dne 14.06.1647 (do 05.07.1647)

Na pravém břehu Ohře leží město Cheb, velmi vzhledně kreslené, ovšem jen významnější budovy, kostely a fortifikační stavby. V okolí města jsou porůznu rozmístěny vojenské oddíly, dělostřelecké baterie a tábory. V levém horním rohu je ve vavřínovém věnci výše uvedený německý text a vpravo legenda: A–CC.

Signace: G. W. Kleinsträtl delineavit.
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Eigentlicher Grundriss der Statt Eger wie die selbe von Ihr. Excell. Herrn Carl Gustaff Wrangel den 14.juny 1647 belägert und den 5. July mit Accord eingenommen worden.

Jakmile byl švédský maršál Wrangel kryt v týlu příměřím, jež uzavřel Maxmilián Bavorský se Švédy a Francouzi v březnu 1647 v Ulmu, dal se se svou armádou na pochod na severovýchod, zmocnil se Sviního Brodu a vnikl do Čech. Oblehl dne 14. června 1647 Cheb, o němž prohlásil, že je klíčem Čech. U Českých Budějovic se soustředila mezitím silná císařská armáda, které velel generál hrabě Holzapfel, původním jménem Melander. Sám císař Ferdinand III. přijel do Budějovic, aby svou přítomností připravované bojové akci dodal důraz. Přes blížící se císařskou armádu se však přece Švédům podařilo dobýt „accordem“ Cheb dne 5. července. Neutralita saského kurfiřta a stále intenzivnější tlak císařských vojsk přiměly nakonec Wrangela opustit Čechy a táhnout Durynskem až do povodí Vesery.

408-Obléhání a dobytí města Chebu od 10. (20.) června do 7. (17.) července r. 1647.

Obléhání a dobytí města Chebu od 10. (20.) června do 7. (17.) července r. 1647.

Cheb, dne 20.06.1647 (do 17.07.1647)

Město je jen schematicky načrtnuto, podrobně kreslené jsou jen významnější budovy označené jmény a opevňovací stavby. Ohře je naznačeno jako úzký pás. V okolí je postavení švédských vojsk. Pozadí tvoří několik vrchů, z nichž na jednom je šibenice. Vlevo dole je švédský hlavní stan. Vlevo nahoře je znak města Cheb.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Beläg. und Eroberung der Stadt Eger vom 10. (20.) Juni bisz 7. (17.) Juli Ao. 1647.

Jakmile byl švédský maršál Wrangel kryt v týlu příměřím, jež uzavřel Maxmilián Bavorský se Švédy a Francouzi v březnu 1647 v Ulmu, dal se se svou armádou na pochod na severovýchod, zmocnil se Sviního Brodu a vnikl do Čech. Oblehl dne 14. června 1647 Cheb, o němž prohlásil, že je klíčem Čech. U Českých Budějovic se soustředila mezitím silná císařská armáda, které velel generál hrabě Holzapfel, původním jménem Melander. Sám císař Ferdinand III. přijel do Budějovic, aby svou přítomností připravované bojové akci dodal důraz. Přes blížící se císařskou armádu se však přece Švédům podařilo dobýt „accordem“ Cheb dne 5. července. Neutralita saského kurfiřta a stále intenzivnější tlak císařských vojsk přiměly nakonec Wrangela opustit Čechy a táhnout Durynskem až do povodí Vesery.

407-Původní vyobrazení obou polních táborů, císařského a švédského u Chebu v červenci r. 1647.

Původní vyobrazení obou polních táborů, císařského a švédského u Chebu v červenci r. 1647.

Cheb, dne 05.07.1647

Rytina zobrazuje krajinné okolí Chebu, napříč je zakreslen tok Ohře, město samo je načrtnuto jen schematicky, v relativně malém měřítku. Po obou stranách města jsou tábory obou nepřátelských armád. V levém horním rohu je ve vavřínovém věnci stručný německý vysvětlující nápis. Vpravo nahoře je legenda: A–V a 1–10.

Signace: G. W. Kleinsträtl Gen. Quartiermeister Leut. delineavit.
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Eigentliche Abbildung beyder des Kayserlichen und der schwedischen Veldlägers bey Eger, im Julio 1647.

Jakmile byl švédský maršál Wrangel kryt v týlu příměřím, jež uzavřel Maxmilián Bavorský se Švédy a Francouzi v březnu 1647 v Ulmu, dal se se svou armádou na pochod na severovýchod, zmocnil se Sviního Brodu a vnikl do Čech. Oblehl dne 14. června 1647 Cheb, o němž prohlásil, že je klíčem Čech. U Českých Budějovic se soustředila mezitím silná císařská armáda, které velel generál hrabě Holzapfel, původním jménem Melander. Sám císař Ferdinand III. přijel do Budějovic, aby svou přítomností připravované bojové akci dodal důraz. Přes blížící se císařskou armádu se však přece Švédům podařilo dobýt „accordem“ Cheb dne 5. července. Neutralita saského kurfiřta a stále intenzivnější tlak císařských vojsk přiměly nakonec Wrangela opustit Čechy a táhnout Durynskem až do povodí Vesery.

411-Nákres císařského a švédského polního ležení mezi Planou a Třebelem v Čechách, 9. srpna 1647.

Nákres císařského a švédského polního ležení mezi Planou a Třebelem v Čechách, 9. srpna 1647.

Planá, dne 09.08.1647

Rytina zobrazuje krajinu kolem Plané u Tachova. Jsou tu dva velké polní tábory, císařský a švédský, a porůznu v krajině jsou roztroušeny tvrze, vojenské oddíly a hlídky, ojedinělí vojáci a jezdci, polní kvartýry apod. Nad i pod mapou jsou dvě stuhy se stručným německým vysvětlujícím nápisem a legendou: A–C a D–N.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Abrisz des Kayserischen und schwedischen Feldlägers zwischen Plan und Tribel in Böhmen den 9. Augusti 1647.

Historický komentář viz na předchozí stránce (303) shora! Zbývá dodat, že v době švédského vpádu do západních Čech došlo mezi předsunutými oddíly obou armád k několika menším střetnutím. Wrangel se zmocnil i třebelského hradu nedaleko Plané a vsadil do něho posádku. Když však 12. srpna 1647 část švédského vojska odtáhla na pícování (furažírování), přepadli císařští pod Janem z Werthu a Montecucolim švédské ležení, při čemž Švédové ztratili 10 praporů, 79 důstojníků a mnoho set mužů; do zajetí padl i mladý Vilém Wrangel.

412-Akce, k níž došlo dne 12. srpna 1647 mezi císařskými a královsko-švédskými vojsky u Třebele v Čechách.

Akce, k níž došlo dne 12. srpna 1647 mezi císařskými a královsko-švédskými vojsky u Třebele v Čechách.

Planá, dne 12.08.1647

Jde o obraz střetnutí, které je značně rozptýleno v kopcovitém kraji, jímž se vine několik vodních toků. Příznačným je způsob kreslení lesů: jako velké skupiny stromů s kulovitými korunami. Vpravo nahoře je hrad Třebel nedaleko Plané. Na obloze obrazu je umístěn výše uvedený německý text a vpravo dole na stuze je legenda: A–N.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Action so zwischen den Keys. und königlich Schwedischen Völkern den 12. Augusti 1647 bey Tribel in Böhmen vorgangen.

Historický komentář viz na předchozí stránce (303) shora! Zbývá dodat, že v době švédského vpádu do západních Čech došlo mezi předsunutými oddíly obou armád k několika menším střetnutím. Wrangel se zmocnil i třebelského hradu nedaleko Plané a vsadil do něho posádku. Když však 12. srpna 1647 část švédského vojska odtáhla na pícování (furažírování), přepadli císařští pod Janem z Werthu a Montecucolim švédské ležení, při čemž Švédové ztratili 10 praporů, 79 důstojníků a mnoho set mužů; do zajetí padl i mladý Vilém Wrangel.

413-Nákres císařského a královsko-švédského polního tábora u Teplé dne 30. srpna 1647.

Nákres císařského a královsko-švédského polního tábora u Teplé dne 30. srpna 1647.

Teplá, dne 30.08.1647

Na levé straně grafiky je zakresleno městečko Teplá, níže v rohu obrazu je tepelský klášter. Kolem města se táhne široký kruh šancí a jiných fortifikačních staveb. Švédský tábor je na pravé straně rytiny u lesa. Je tu mnoho detailních kreseb, např. vojenské hlídky, pálící děla, skupiny několika jezdců apod. Na pravé straně tisku je naznačen tok řeky Teplé. V pravém horním rohu je ozdobná páska se stručným německým vysvětlujícím nápisem, na téže straně dole je obdobná stuha s legendou: A–Q.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Abrisz des Kayserischen und Königl. Schwedischen Veldlägers bey Töppel den 30. August 1647.

Švédský maršál Karel Gustav Wrangel byl postaven do čela švédských vojsk, když jeho slavný předchůdce Leonard Torstensson odstoupil z této funkce pro těžkou chorobu r. 1646. Těžiště bojů se tehdy přesunulo do západního Německa, což bylo způsobeno vydatnou bojovou účastí francouzských vojsk, jimž velel generál Turenne. Názorové konflikty mezi Wrangelem a Turennem ve věci dalšího postupu se však brzy vyhrotily natolik, že se obě spojenecké armády rozešly. Francouzi odtáhli do zimních ležení do Würtemberska, Wrangel odvedl svá vojska k přezimování k břehům Bodamského jezera. Na jaře r. 1647 se Wrangel rozhodl vpadnout do rakouských dědičných zemí. Když však bavorský kurfiřt Maxmilián uzavřel v březnu se Švédy i Francouzi příměří, byl Wrangel nucen změnit směr svého zamyšleného pochodu na Vídeň mimo bavorské území, aby neporušil podmínky příměří. Táhl tedy k severovýchodu a vnikl nedaleko Chebu do prostoru Čech. Císařští se zatím soustředili u Budějovic pod velením generála hraběte Holzapfela (původním jménem Meladra). Do Budějovic se dostavil i císař Ferdinand III., aby svou přítomností dodal chystané bojové akci důraz. Než se však dostaly císařské jednotky do západních Čech, zmocnil se Wrangel 5. července Chebu. Císařská armáda se při pochodu na pomoc Chebu zdržela, poněvadž byla prý nucena cestou se vyhýbat latifundiím hraběte Schlicka, aby na nich nebyla způsobena hospodářská škoda. K zobrazenému střetnutí u Teplé došlo 30. srpna, tedy téměř dva měsíce po pádu Chebu. Ač tu docílil několika významnějších úspěchů, byl nakonec Wrangel donucen opustit Čechy z důvodů strategických. Tlak císařských z jihovýchodu stále sílil, Bavoři na podzim 1647 přerušili uzavřené příměří a znovu podnikali bojové akce, čímž ohrožovali švédský týl, a neutralita saského kurfiřta byla pojmem natolik vratkým (jak i vysvítá z jeho počínání po celou dobu války), že se Wrangel raději rozhodl odtáhnout z Čech přes Duryňsko do prostoru povodí Vesery.

414-Obléhání Memmingenu 1647. Obléhání říšského města Memmingen od 9. září až do 14. listopadu 1647.

Obléhání Memmingenu 1647. Obléhání říšského města Memmingen od 9. září až do 14. listopadu 1647.

Memmingen, dne 09.09.1647 (do 14.11.1647)

Jde o velmi podrobně a jemně provedenou mědirytinu. Na pravé polovině obrazu je městečko Memmingen, obklopené neobyčejně podrobně kreslenými šancemi a různými opevněními; uvnitř města jsou vidět jen kostely a několik významnějších budov, zbytek plochy zůstal prázdný. Vlevo protéká řeka Iller. Ve velkém okruhu kolem města jsou linie dobyvatelů, dole je naznačen tok říčky Büxach. V krajině jsou porůznu roztroušeny vojenské oddíly i jednotliví vojáci a jezdci. Vlevo nahoře je ozdobná stuha s výše uvedeným nápisem, na téže straně dole je obdélné pole s vojenskou legendou: 1–18. V pravém dolním rohu je zatočená viněta s topografickou legendou: A–L. Autor leptu není znám.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Obsidio Memmingiae 1647. Belägerung der Reichstadt Memmingen von dem 9. September biss auff den 14. Novembris 1647.

V březnu r. 1647 uzavřel kurfiřt Maxmilián Bavorský příměří se Švédy i Francouzi v Ulmu, brzy však shledal, že tento jeho krok snižuje prestiž strany císařsko-katolické při mírovém jednání, které již tehdy probíhalo v Münsteru. Vypověděl proto již na podzim r. 1647 znovu válku a vyslal část svého vojska do Čech na pomoc císařské armádě Holzapfelově. Zbytek svého vojska vyslal bavorský kurfiřt do Švábska k oblehnutí města Memmingen, což zobrazuje popsaná mědirytina.

415-Město Jihlava bylo dne 12. března obsazeno nepřítelem, r. 1645. Nyní však bylo znovu dobyto dne 2. prosince 1647 panem polním zbrojmistrem hrabětem z Puchheimu.

Město Jihlava bylo dne 12. března obsazeno nepřítelem, r. 1645. Nyní však bylo znovu dobyto dne 2. prosince 1647 panem polním zbrojmistrem hrabětem z Puchheimu.

Jihlava, dne 07.12.1647

Na velké rytině je vyobrazena Jihlava s okolím v době císařského obléhání. Město samotné je jen schematicky naznačeno, fortifikační stavby však i různé drobné vojenské scény jsou provedeny s pozoruhodnou pečlivostí. V pravém horním rohu je velká barokní kartuše s obsáhlou legendou: 1–29. Naproti vlevo je obdélné pole s další legendou: A–O. V pravém popředí je drobná scéna se třemi důstojníky.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Die Statt Iglaw in Mähren ist den 12. Marti von dem Feindt occupiert, im Jahr 1645. An iezo aber von Herrn Feldzeugmeistern Grafen von Pucheim den 2. December 1647 wieder erobert worden.

Po porážce císařských u Jankova v únoru 1645 postoupil vítězný generál Torstensson k východu a dobyl 12. března 1645 Jihlavu. Ponechal tu posádku a pokračoval ve svém tažení do dolního Rakouska k Vídni. Mohutný tok Dunaje a zesílený odpor císařských mu však znesnadnily cestu. Švédská armáda pronikla velmi hluboko na území nepřítele a neměla přímé spojení se svými zásobovacími centry. V zádech ji také ležela nedobytá pevnost – město Brno s hradem Špilberk. Torstensson si nemohl dovolit ponechat v týlu svého vojska tak strategicky důležitý bod. Jinak velmi dobrého stratéga také sužovalo ledvinové onemocnění, které komplikovalo jeho možnosti adekvátně velet své armádě. Začátkem léta 1646 byl už švédský vojevůdce neschopen další služby a odebral se zpět do Švédska. Teprve 7. prosince 1647, tedy po dvou letech a 9 měsících, se podařilo císařským osvobodit Jihlavu s okolím z švédské okupace. Po uzavření míru s Rákoczym uvolnila se armáda generála Puchheima a přitáhla z východu do prostoru zemí Koruny české, kde velel císařův bratr arcivévoda Leopold Vilém. Bylo třeba nejprve vypudit ojedinělé švédské posádky z pevných bodů na půdě Rakouska, takže Puchheim přitáhl k Jihlavě teprve na sklonku roku 1647 a dobyl ji dne 7. prosince, což je vyobrazeno na popsané mědirytině.

418-Nákres obléhání královského města Jihlavy na Moravě, které bylo po čtyřměsíčním obléhání konečně dne 7. prosince r. 1647 panem císařským generálem polním dělmistrem Janem Krištofem hrabětem z Puchheimu dohodou znovu dobyto.

Nákres obléhání královského města Jihlavy na Moravě, které bylo po čtyřměsíčním obléhání konečně dne 7. prosince r. 1647 panem císařským generálem polním dělmistrem Janem Krištofem hrabětem z Puchheimu dohodou znovu dobyto.

Jihlava, dne 07.12.1647

Uprostřed tisku je Jihlava, velmi podrobně kreslená, i s opevňovacími stavbami. Kolem města jsou zákopy dobyvatelů. Území kolem města je rozděleno na čtvercová pole, v nichž jsou porůznu rozptýleny vojenské jednotky, kvartýry, šance i skupiny jezdců a pěších. Vlevo nahoře je zakreslena obec Jezuvice s hlavním stanem generála polního zbrojmistra (tj. generála dělostřelectva) Puchheima. V krajině jsou velmi výrazně vyznačeny toky říček Velké i Malé Jihlavy. Shora uvedený vysvětlující text je uveden přímo na obrazové ploše rytiny.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Abrisz und Belägerung der königl. Statt Iglau in Mähren, wie selbige nach 4 monatlicher real-Belägerung und endlich am 7. Dezember Anno 1647 durch kays. H. General Feldzeugmeister Joh. Christoph Grafen von Buchheim mit Accord wiedergenommen worden.

Po porážce císařských u Jankova v únoru 1645 postoupil vítězný generál Torstensson k východu a dobyl 12. března 1645 Jihlavu. Ponechal tu posádku a pokračoval ve svém tažení do dolního Rakouska k Vídni. Mohutný tok Dunaje a zesílený odpor císařských mu však znesnadnily cestu. Švédská armáda pronikla velmi hluboko na území nepřítele a neměla přímé spojení se svými zásobovacími centry. V zádech ji také ležela nedobytá pevnost – město Brno s hradem Špilberk. Torstensson si nemohl dovolit ponechat v týlu svého vojska tak strategicky důležitý bod. Jinak velmi dobrého stratéga také sužovalo ledvinové onemocnění, které komplikovalo jeho možnosti adekvátně velet své armádě. Začátkem léta 1646 byl už švédský vojevůdce neschopen další služby a odebral se zpět do Švédska. Teprve 7. prosince 1647, tedy po dvou letech a 9 měsících, se podařilo císařským osvobodit Jihlavu s okolím z švédské okupace. Po uzavření míru s Rákoczym uvolnila se armáda generála Puchheima a přitáhla z východu do prostoru zemí Koruny české, kde velel císařův bratr arcivévoda Leopold Vilém. Bylo třeba nejprve vypudit ojedinělé švédské posádky z pevných bodů na půdě Rakouska, takže Puchheim přitáhl k Jihlavě teprve na sklonku roku 1647 a dobyl ji dne 7. prosince, což je vyobrazeno na popsané mědirytině.

419-Obléhání města Jihlava panem polním zbrojmistrem hrabětem z Puchheimu, jež bylo dobyto dne 7. prosince 1647.

Obléhání města Jihlava panem polním zbrojmistrem hrabětem z Puchheimu, jež bylo dobyto dne 7. prosince 1647.

Jihlava, dne 07.12.1647

Jde o přehledný plán Jihlavy s okolím, v němž jsou různé fortifikační stavby, zákopy a hradby. Tato grafika je velmi podobná rytině č. 385/229 (na str. 307 a 308). Nad obrazem je ozdobná stužka se stručným německým vysvětlujícím textem. Na podobné širší vinětce je umístěna legenda: A–O.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Belagerung der Statt Iglau durch Herrn Feldzeugmeistern Grafen von Puchheim so den 7. Dezember 1647 erobert worden.

Po porážce císařských u Jankova v únoru 1645 postoupil vítězný generál Torstensson k východu a dobyl 12. března 1645 Jihlavu. Ponechal tu posádku a pokračoval ve svém tažení do dolního Rakouska k Vídni. Mohutný tok Dunaje a zesílený odpor císařských mu však znesnadnily cestu. Švédská armáda pronikla velmi hluboko na území nepřítele a neměla přímé spojení se svými zásobovacími centry. V zádech ji také ležela nedobytá pevnost – město Brno s hradem Špilberk. Torstensson si nemohl dovolit ponechat v týlu svého vojska tak strategicky důležitý bod. Jinak velmi dobrého stratéga také sužovalo ledvinové onemocnění, které komplikovalo jeho možnosti adekvátně velet své armádě. Začátkem léta 1646 byl už švédský vojevůdce neschopen další služby a odebral se zpět do Švédska. Teprve 7. prosince 1647, tedy po dvou letech a 9 měsících, se podařilo císařským osvobodit Jihlavu s okolím z švédské okupace. Po uzavření míru s Rákoczym uvolnila se armáda generála Puchheima a přitáhla z východu do prostoru zemí Koruny české, kde velel císařův bratr arcivévoda Leopold Vilém. Bylo třeba nejprve vypudit ojedinělé švédské posádky z pevných bodů na půdě Rakouska, takže Puchheim přitáhl k Jihlavě teprve na sklonku roku 1647 a dobyl ji dne 7. prosince, což je vyobrazeno na popsané mědirytině.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025