Rytiny z roku 1647
Původní vyobrazení města Weissenburg v Norgau, které bylo císařskými a kurfiřtsko-bavorskými pány generály a armádami pod jejich velením obklíčeno, ostřelováno a konečně na základě dohody předáno od 3. do 23. ledna roku 1647.
Na rytině je vyobrazeno opevněné město, obklíčené obléhající armádou, střílející z mnoha baterií dělostřelectva. V pravém popředí jsou dva jezdci, tři pěší vojáci a jeden psík. Nahoře vlevo je čtvercové pole s výše citovaným nápisem, dole je legenda: A–N.
Vyobrazení města Bregenz, které bylo dne 5. ledna 1647 jeho excel. panem pol. maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem útokem dobyto.
Na spodní části vyobrazené krajiny je Bodamské jezero, obklopené hornatou krajinou, v níž leží město Bregenz se zámkem, položeným na vysokém vrchu. Na vyvýšeninách v krajině jsou porůznu vojenské jednotky, které útočí na město. Uprostřed dole je ozdobná kartuše s výše citovaným německým textem a legendou A–X. Nad popsanou kartuší je znak Bregenze.
Obléhání města Lindau v Bodamském jezeře roku 1647.
Na hořejší části rytiny je vidět pevnina vbíhající v podobě poloostrova do Bodam. jezera, na němž leží Lindau. Pevnina je velmi pečlivě kreslena. Na hladině jezera je několik malých plavidel. Na obdélných polích je stručný německo-latinský nápis a legenda: 1–27 a A–N. Štíty s nápisy jsou drženy dvěma orlími hlavami, jež drží v zobácích meč a žezlo.
Vyobrazení a půdorys města Weissenburg v Norgau, které bylo císařskými a kurfiřtsko-bavorskými (vojsky) pod velením pana generála zbrojmistra z Fernemontu obléháno a dobyto dne 1. února 1647.
Rytina velmi podrobně zobrazuje plán města Weissenburg s bližším okolím. Rytec opomenul provést detaily vnitřního města a věnoval pozornost jen hradbám a různým fortifikačním stavbám, které město obklopovaly. V krajině kolem města jsou porůznu malé oddíly vojska a skupiny stromů. Vlevo nahoře je bohatě zdobená kartuše, v níž je uveden shora citovaný německý vysvětlující text. Vpravo dole je umístěno obdélné pole s legendou: A–Z a 1–13.
Vyobrazení ostrova a pevnosti Mainau, která byla jeho excel. panem pol. maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem dobyta dne 3. února 1647.
Rytina zobrazuje ostrov na Bodamském jezeře s pevností Mainau, na kterou útočí Švédové. Tato vyobrazená vojenská akce, v níž se dobyvatelé nejprve přeplavili na člunech k ostrovu a pak zaútočili na pevnost obhájců, je neobyčejně poutavá. Vlevo nahoře je oválné pole, ovinuté vavřínovou ratolestí, v němž je uveden stručný německý text vysvětlující zobrazenou událost. Na opačné straně je umístěna legenda: A–L.
Obléhání a dobytí města Sv. říše římské Sviního Brodu, a jak toto (dobytí) bylo jeho excel. panem polním zbrojmistrem generálem Karlem Gustavem Wrangelem v měsíci dubnu tohoto roku provedeno. 1647.
Jde o pohled z tzv. ptačí perspektivy na město Sviní Brod, které je dobře opevněno. V okolí je relativně málo obléhajících švédských jednotek. V popředí protéká řeka Mohan, v obou spodních rozích je hustý les. Vlevo je umístěna orientační buzola. Vpravo nahoře je věcná i topografická legenda: 1–19 a A–F. Vysvětlující německý text, který je doslova uveden výše, je umístěn nad obrazem.
Nákres města Sviní Brod, jak bylo dobyto dohodou jeho excel., panem polním maršálkem Karlem Gustavem Wrangelem dne 15. dubna r. 1647.
Jedná se o schematický náčrt města Sviní Brod; podrobně jsou provedeny jen hlavní budovy města a fortifikační stavby na jeho obvodu. Za městem protéká Mohan, v němž je ostrov s šancí, který je spojen s břehem pomocí mostu. V okolí kolem města je porůznu rozptýlené dělostřelectvo a úseky hustého listnatého lesa. Vpravo nahoře je výše uvedený německý vysvětlující text na poli, které je ovinuté vavřínovým věncem.
Obléhání Armentiéres ve Flandrech Španěly za přítomnosti jeho vys. knížecí jasnosti arcivévody Leopolda Viléma; donuceno k předání dne 30. května 1647.
Město Armentiéres je ve středu tisku, který je ryt po způsobu mapy. V blízkém okolí města jsou útočící jednotky španělské a císařské. Celou plochou zobrazené krajiny vine se tok řeky Lys. Vpravo nahoře je na stuze výše citovaný německý nápis, pod ním je orlice s emblémem kříže německých rytířů. Tento znak přísluší arcivévodovi Leopoldovi Vilémovi, který byl velmistrem řádu německých rytířů. Vlevo je obdélné pole s legendou: A–Y.
Původní půdorys města Cheb, které bylo jeho excel. panem Karlem Gustavem Wrangelem 14. června 1647 oblehnuto a 5. července dohodou dobyto.
Na pravém břehu Ohře leží město Cheb, velmi vzhledně kreslené, ovšem jen významnější budovy, kostely a fortifikační stavby. V okolí města jsou porůznu rozmístěny vojenské oddíly, dělostřelecké baterie a tábory. V levém horním rohu je ve vavřínovém věnci výše uvedený německý text a vpravo legenda: A–CC.
Obléhání a dobytí města Chebu od 10. (20.) června do 7. (17.) července r. 1647.
Město je jen schematicky načrtnuto, podrobně kreslené jsou jen významnější budovy označené jmény a opevňovací stavby. Ohře je naznačeno jako úzký pás. V okolí je postavení švédských vojsk. Pozadí tvoří několik vrchů, z nichž na jednom je šibenice. Vlevo dole je švédský hlavní stan. Vlevo nahoře je znak města Cheb.
Původní vyobrazení obou polních táborů, císařského a švédského u Chebu v červenci r. 1647.
Rytina zobrazuje krajinné okolí Chebu, napříč je zakreslen tok Ohře, město samo je načrtnuto jen schematicky, v relativně malém měřítku. Po obou stranách města jsou tábory obou nepřátelských armád. V levém horním rohu je ve vavřínovém věnci stručný německý vysvětlující nápis. Vpravo nahoře je legenda: A–V a 1–10.
Nákres císařského a švédského polního ležení mezi Planou a Třebelem v Čechách, 9. srpna 1647.
Rytina zobrazuje krajinu kolem Plané u Tachova. Jsou tu dva velké polní tábory, císařský a švédský, a porůznu v krajině jsou roztroušeny tvrze, vojenské oddíly a hlídky, ojedinělí vojáci a jezdci, polní kvartýry apod. Nad i pod mapou jsou dvě stuhy se stručným německým vysvětlujícím nápisem a legendou: A–C a D–N.
Akce, k níž došlo dne 12. srpna 1647 mezi císařskými a královsko-švédskými vojsky u Třebele v Čechách.
Jde o obraz střetnutí, které je značně rozptýleno v kopcovitém kraji, jímž se vine několik vodních toků. Příznačným je způsob kreslení lesů: jako velké skupiny stromů s kulovitými korunami. Vpravo nahoře je hrad Třebel nedaleko Plané. Na obloze obrazu je umístěn výše uvedený německý text a vpravo dole na stuze je legenda: A–N.
Nákres císařského a královsko-švédského polního tábora u Teplé dne 30. srpna 1647.
Na levé straně grafiky je zakresleno městečko Teplá, níže v rohu obrazu je tepelský klášter. Kolem města se táhne široký kruh šancí a jiných fortifikačních staveb. Švédský tábor je na pravé straně rytiny u lesa. Je tu mnoho detailních kreseb, např. vojenské hlídky, pálící děla, skupiny několika jezdců apod. Na pravé straně tisku je naznačen tok řeky Teplé. V pravém horním rohu je ozdobná páska se stručným německým vysvětlujícím nápisem, na téže straně dole je obdobná stuha s legendou: A–Q.
Obléhání Memmingenu 1647. Obléhání říšského města Memmingen od 9. září až do 14. listopadu 1647.
Jde o velmi podrobně a jemně provedenou mědirytinu. Na pravé polovině obrazu je městečko Memmingen, obklopené neobyčejně podrobně kreslenými šancemi a různými opevněními; uvnitř města jsou vidět jen kostely a několik významnějších budov, zbytek plochy zůstal prázdný. Vlevo protéká řeka Iller. Ve velkém okruhu kolem města jsou linie dobyvatelů, dole je naznačen tok říčky Büxach. V krajině jsou porůznu roztroušeny vojenské oddíly i jednotliví vojáci a jezdci. Vlevo nahoře je ozdobná stuha s výše uvedeným nápisem, na téže straně dole je obdélné pole s vojenskou legendou: 1–18. V pravém dolním rohu je zatočená viněta s topografickou legendou: A–L. Autor leptu není znám.
Město Jihlava bylo dne 12. března obsazeno nepřítelem, r. 1645. Nyní však bylo znovu dobyto dne 2. prosince 1647 panem polním zbrojmistrem hrabětem z Puchheimu.
Na velké rytině je vyobrazena Jihlava s okolím v době císařského obléhání. Město samotné je jen schematicky naznačeno, fortifikační stavby však i různé drobné vojenské scény jsou provedeny s pozoruhodnou pečlivostí. V pravém horním rohu je velká barokní kartuše s obsáhlou legendou: 1–29. Naproti vlevo je obdélné pole s další legendou: A–O. V pravém popředí je drobná scéna se třemi důstojníky.
Nákres obléhání královského města Jihlavy na Moravě, které bylo po čtyřměsíčním obléhání konečně dne 7. prosince r. 1647 panem císařským generálem polním dělmistrem Janem Krištofem hrabětem z Puchheimu dohodou znovu dobyto.
Uprostřed tisku je Jihlava, velmi podrobně kreslená, i s opevňovacími stavbami. Kolem města jsou zákopy dobyvatelů. Území kolem města je rozděleno na čtvercová pole, v nichž jsou porůznu rozptýleny vojenské jednotky, kvartýry, šance i skupiny jezdců a pěších. Vlevo nahoře je zakreslena obec Jezuvice s hlavním stanem generála polního zbrojmistra (tj. generála dělostřelectva) Puchheima. V krajině jsou velmi výrazně vyznačeny toky říček Velké i Malé Jihlavy. Shora uvedený vysvětlující text je uveden přímo na obrazové ploše rytiny.
Obléhání města Jihlava panem polním zbrojmistrem hrabětem z Puchheimu, jež bylo dobyto dne 7. prosince 1647.
Jde o přehledný plán Jihlavy s okolím, v němž jsou různé fortifikační stavby, zákopy a hradby. Tato grafika je velmi podobná rytině č. 385/229 (na str. 307 a 308). Nad obrazem je ozdobná stužka se stručným německým vysvětlujícím textem. Na podobné širší vinětce je umístěna legenda: A–O.