Město je jen schematicky načrtnuto, podrobně kreslené jsou jen významnější budovy označené jmény a opevňovací stavby. Ohře je naznačeno jako úzký pás. V okolí je postavení švédských vojsk. Pozadí tvoří několik vrchů, z nichž na jednom je šibenice. Vlevo dole je švédský hlavní stan. Vlevo nahoře je znak města Cheb.
Jakmile byl švédský maršál Wrangel kryt v týlu příměřím, jež uzavřel Maxmilián Bavorský se Švédy a Francouzi v březnu 1647 v Ulmu, dal se se svou armádou na pochod na severovýchod, zmocnil se Sviního Brodu a vnikl do Čech. Oblehl dne 14. června 1647 Cheb, o němž prohlásil, že je klíčem Čech. U Českých Budějovic se soustředila mezitím silná císařská armáda, které velel generál hrabě Holzapfel, původním jménem Melander. Sám císař Ferdinand III. přijel do Budějovic, aby svou přítomností připravované bojové akci dodal důraz. Přes blížící se císařskou armádu se však přece Švédům podařilo dobýt „accordem“ Cheb dne 5. července. Neutralita saského kurfiřta a stále intenzivnější tlak císařských vojsk přiměly nakonec Wrangela opustit Čechy a táhnout Durynskem až do povodí Vesery.
