Teplá

Na levé straně grafiky je zakresleno městečko Teplá, níže v rohu obrazu je tepelský klášter. Kolem města se táhne široký kruh šancí a jiných fortifikačních staveb. Švédský tábor je na pravé straně rytiny u lesa. Je tu mnoho detailních kreseb, např. vojenské hlídky, pálící děla, skupiny několika jezdců apod. Na pravé straně tisku je naznačen tok řeky Teplé. V pravém horním rohu je ozdobná páska se stručným německým vysvětlujícím nápisem, na téže straně dole je obdobná stuha s legendou: A–Q.

Švédský maršál Karel Gustav Wrangel byl postaven do čela švédských vojsk, když jeho slavný předchůdce Leonard Torstensson odstoupil z této funkce pro těžkou chorobu r. 1646. Těžiště bojů se tehdy přesunulo do západního Německa, což bylo způsobeno vydatnou bojovou účastí francouzských vojsk, jimž velel generál Turenne. Názorové konflikty mezi Wrangelem a Turennem ve věci dalšího postupu se však brzy vyhrotily natolik, že se obě spojenecké armády rozešly. Francouzi odtáhli do zimních ležení do Würtemberska, Wrangel odvedl svá vojska k přezimování k břehům Bodamského jezera. Na jaře r. 1647 se Wrangel rozhodl vpadnout do rakouských dědičných zemí. Když však bavorský kurfiřt Maxmilián uzavřel v březnu se Švédy i Francouzi příměří, byl Wrangel nucen změnit směr svého zamyšleného pochodu na Vídeň mimo bavorské území, aby neporušil podmínky příměří. Táhl tedy k severovýchodu a vnikl nedaleko Chebu do prostoru Čech. Císařští se zatím soustředili u Budějovic pod velením generála hraběte Holzapfela (původním jménem Meladra). Do Budějovic se dostavil i císař Ferdinand III., aby svou přítomností dodal chystané bojové akci důraz. Než se však dostaly císařské jednotky do západních Čech, zmocnil se Wrangel 5. července Chebu. Císařská armáda se při pochodu na pomoc Chebu zdržela, poněvadž byla prý nucena cestou se vyhýbat latifundiím hraběte Schlicka, aby na nich nebyla způsobena hospodářská škoda. K zobrazenému střetnutí u Teplé došlo 30. srpna, tedy téměř dva měsíce po pádu Chebu. Ač tu docílil několika významnějších úspěchů, byl nakonec Wrangel donucen opustit Čechy z důvodů strategických. Tlak císařských z jihovýchodu stále sílil, Bavoři na podzim 1647 přerušili uzavřené příměří a znovu podnikali bojové akce, čímž ohrožovali švédský týl, a neutralita saského kurfiřta byla pojmem natolik vratkým (jak i vysvítá z jeho počínání po celou dobu války), že se Wrangel raději rozhodl odtáhnout z Čech přes Duryňsko do prostoru povodí Vesery.