Rytiny z roku 1640
Obléhání města a citadely v Turínu roku 1640.
Na tisku je podrobný plán území okolí Turína, protéká tudy Pád, přes který vedou dva mosty. V popředí je kopcovitý kraj s hradem Moncaglieri. Kolem města se táhne široký pás španělských útočných zákopů; porůznu v okolí jsou seřazeny vojenské útvary. Na rozvinuté stuze je stručný vysvětlující německý nápis.
Půdorys města Kolína, které bylo císařskou armádou násilím dobyto v měsíci únoru 1640.
Na tisku je půdorys Kolína i s předměstími, střed města je jen zhruba naznačen. Dole je Labe, přes které vede most, spojující město se Zálabím, kde stojí čtyřhranná středověká věž, tzv. Prachárna. Císařská armáda se blíží k městu. Výše citovaný text je napsán na rozvinuté stuze nad obrazem; je tu i legenda: A–L.
Zámek Chlumec v Čechách, který byl císařskými Švédům násilím odebrán v únoru 1640.
Uprostřed rytiny je zobrazen chlumecký zámek, který je silně opevněn. (Jedná se o starý zámek, nikoli o dnešní „Karlovu korunu“.) Opodál stojí kostelík a na druhé straně zámku je rozlehlý rybník (patrně tzv. Žehuňský rybník). Výše uvedený nápis je nad obrazem.
Pravdivý půdorys města Hradce Králové v Čechách i s švédskými opevněními, jež byla armádou jeho řím. cís. veličenstva násilím dobyta, dne 20. února 1640.
Na rytině je zakreslena situace pevnosti s rozsáhlým systémem vodních toků. V okolí je několik vesnic v plamenech. Nahoře je orientační buzola. Na zvláštních čtvercových polích je zobrazeno: 2 detaily opevňovacích staveb, detaily brány sv. Antonína a sv. Petra. Uprostřed je výše citovaný text.
Zámek Brandýs v Čechách i s opevněními švédského pole, které generál Baner opustil před císařskými v březnu 1640.
Brandýský zámek stojí poblíž Labe, přes něž vede most. Kolem zámku je zobrazena udržovaná slohová zahrada. V popředí jsou zříceniny Staré Boleslavi, opevňovací stavby a tok Jizery. V malém čtverci u levého kraje listu je narýsován průřez fortifikační stavbou, níže je legenda: A–E. Nápis, doslova uvedený na předchozí stránce, je umístěn na rozvinuté pásce nad obrazem.
Půdorys města Litoměřic, které bylo Švédy vypleněno a opuštěno v březnu roku 1640.
Mědirytina je rozdělena na dva díly: nahoře je schematicky rýsovaný plán města Litoměřic s opevňovacími stavbami; dole je tok Labe. Na druhé části obrazu jsou 4 detaily různých částí města a technické průřezy fortifikačních staveb.
Litoměřice
Jde o malý, schematicky kreslený plánek města Litoměřic s bližším okolím. Vpravo protéká řeka Labe. Na levé straně je obsáhlý text, který německy popisuje město po způsobu kroniky.
Přihodivší se střetnutí mezi oněmi z Bredau a Švédy u Plavna v dubnu roku 1640. Bitva u Plavna.
Na tisku je zobrazeno panorama krajiny v okolí Plavna v západním Sasku; protéká tudy říčka Elster. Plavno je zakresleno na pravé straně obrazu, střed města je jen schematicky naznačen. V terénu kolem města jsou zachycena různá stadia střetnutí, která se tu udála mezi Švédy a císařským jezdectvem, jemuž velel von Bredau. Německý vysvětlující text je uveden nad obrazem, legenda: A–H je umístěna na ozdobném, obdélníkovém poli.
Vyobrazení obou mocných polních ležení armád říms. cís. veličenstva na jedné a spojených korun a stavů na straně druhé, i s polohou téže krajiny u Saalfeldu a kam až musela jedna armáda ustoupit druhé. V květnu 1640.
Na obraze je znázorněno postavení dvou mocných armád nedaleko Saalfeldu, který leží na pravé straně listu nad řekou Sálou, protékající příčně po celé délce obrazu. Dole je pravidelné postavení švédsko-francouzských vojsk, nahoře v opevnění je postavena armáda císařská. Krajina je velmi pečlivě a podrobně prokreslena, je tu mnoho drobných scén, např. hořící vesnice, vojenské hlídky apod. Vpravo nahoře je ozdobná kartuše, v níž je uveden německý text, citovaný na předchozím listu. Dole vlevo i vpravo je legenda: A–E a F–K.
Pravdivý půdorys opevněného města Arasu, které bylo obléháno a dobyto Ludvíkem XIII., králem ve Francii a Navaře. Roku 1640.
Jde o tisk, provedený v podobě mapy, v jejímž středu je město a pevnost Aras, ležící nad Scarpou. Střed města je jen schematicky naznačen, mocné fortifikační stavby kolem města jsou však prokresleny do podrobností. V širokém okruhu kolem města jsou útočné stavby a zákopy Francouzů. Pozoruhodné je ohromné množství různých vojenských oddílů, porůznu rozestavených v bližším i vzdálenějším okolí města. Vpravo nahoře je čtyřhranná ozdobná viněta, na níž je vysvětlující text. Mapa je jemně a přesně ryta a prozrazuje ruku zkušeného a umělecky vyspělého rytce.
Město Höxter, dobyté císařskými roku 1640.
Napříč obrazem je zakreslena Vesera, nad níž uprostřed leží město Höxter; střed města je jen schematicky naznačen. V širokém oblouku pod městem jsou rozestaveny vojenské oddíly, na pahorcích nad řekou je další vojsko, které dělostřeleckou palbou ostřeluje prostor města. Obraz je velmi jemně proveden. V krajině je roztroušeno mnoho jednotlivých košatých stromů. Nad obrazem je uveden stručný vysvětlující nápis.
Město Höxter (bylo) císařskými dobyto roku 1640.
Tisk zobrazuje území kolem toku Vesery, uprostřed je pevnost Höxter obehnaná hradbami. Střed města je nedokreslen. V okolí Höxteru jsou porůznu rozmístěny vojenské jednotky, pozadí tvoří kopcovitá, lesnatá krajinová scenerie.
Nárys města Neustadtu ve Francku i s opevněními, v nichž císařské a bavorské armády byly utábořeny, dne 6. července 1640.
Jedná se o podrobnou mapu oblasti povodí řeky Sály s městem Neustadt, které je jen schematicky naznačeno. V okolí jsou různé opevňovací stavby a postavení vojenských útvarů. Vysvětlující německý text je uveden nahoře, níže je legenda A–I ve vavřínovém věnci. Na samostatném čtvercovém poli vpravo dole je obraz zříceniny Salzburgu, ležící proti Neustadtu, poblíž lázní Neuhaus. Městečko Neustadt leží přibližně 80 km severozápadně od Bambergu.
Původní vyobrazení císařského a bavorského polního ležení u Fritzlaru a jak proti nim přitáhla spojená armáda v srpnu 1640.
Jde o velmi jemně rytý plán města Fritzlar s rozlehlým okolím. Město samotné není – jako obvykle – dokresleno, nýbrž jen schematicky naznačeno. Rytci totiž věnovali obvykle vojenským námětům obrazů hlavní pozornost, a viděli v tom účel jsvé práce, vedlejší náměty, např. krajinové scenérie, architektury urbální apod. proto záměrně opomíjeli. – Napříč rytinou je zakreslen tok říčky Eder, nad níž leží Fritzlar. Vlevo nahoře je pole s legendou A–V a vedle orientační buzola. Na druhé straně jsou 2 dlouhé řady nastoupených vojenských formací. Německý vysvětlující text je uveden nad obrazem.
Původní vyobrazení slavnostního zasedání říšského sněmu, konaného dne 15. září r. 1640 v Řezně, při jehož zahájení bylo předneseno a projednáno 8 návrhů.
Obraz představuje zasedání říšského sněmu ve velké síni s kazetovým stropem. Na trůně sedí Ferdinand III. obklopen četnými dvorními hodnostáři. Jednotlivé osoby jsou označeny čísly, legenda pod obrazem však žel chybí. Výše doslova uvedený německý text je umístěn nad obrazovou částí tisku.
Původní nákres střetnutí u Ziegenheinu mezi plukovníkem a ředitelem Reinoldem z Rosy a baronem z Bredova, dne 15. listopadu roku 1640.
Na tisku je zobrazena menší bojová šarvátka. Za lesem jsou nastoupeny vojenské tvary, vpravo je naznačeno město Ziegenhein. V pozadí prchá několik jezdců; v levém popředí je nakreslen trubač a tři dragouni. V okolí hoří několik vesnic, jejichž jména jsou uvedena. Pod obrazem je vysvětlující německý text.
