Rytiny z roku 1640

287-Obléhání města a citadely v Turínu roku 1640.

Obléhání města a citadely v Turínu roku 1640.

Turín, dne 01.01.1640 (do 31.12.1640)

Na tisku je podrobný plán území okolí Turína, protéká tudy Pád, přes který vedou dva mosty. V popředí je kopcovitý kraj s hradem Moncaglieri. Kolem města se táhne široký pás španělských útočných zákopů; porůznu v okolí jsou seřazeny vojenské útvary. Na rozvinuté stuze je stručný vysvětlující německý nápis.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Belagerung der Statt und Citadell Turino im Jahrw 1640.

V dlouholeté válce mezi Francií a Španělskem nabyli konečně kolem roku 1640 vrchu Francouzi nad středověkou španělskou velmocí. Ve španělském Nizozemsku zvítězila Francie, na Pyrenejském poloostrově vlály francouzské prapory a i v severní Itálii se situace vyvíjela v neprospěch Španělů. Tito se sice ještě snažili dobýt Turín a jeho citadelu, ovšem bezvýsledně, takže i italské pevné body Španělů se staly velmi vratkými.

272-Půdorys města Kolína, které bylo císařskou armádou násilím dobyto v měsíci únoru 1640.

Půdorys města Kolína, které bylo císařskou armádou násilím dobyto v měsíci únoru 1640.

Kolín, dne 01.02.1640 (do 28.02.1640)

Na tisku je půdorys Kolína i s předměstími, střed města je jen zhruba naznačen. Dole je Labe, přes které vede most, spojující město se Zálabím, kde stojí čtyřhranná středověká věž, tzv. Prachárna. Císařská armáda se blíží k městu. Výše citovaný text je napsán na rozvinuté stuze nad obrazem; je tu i legenda: A–L.

Signace: Carlo Cappi ingenieur delineavit.
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Grundrisz der Statt Kolin, und wie solche von der Kays. Armada mit Gewalt erobert worden im Monat Februario 1640.

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.

274-Zámek Chlumec v Čechách, který byl císařskými Švédům násilím odebrán v únoru 1640.

Zámek Chlumec v Čechách, který byl císařskými Švédům násilím odebrán v únoru 1640.

Chlumec, dne 01.02.1640 (do 28.02.1640)

Uprostřed rytiny je zobrazen chlumecký zámek, který je silně opevněn. (Jedná se o starý zámek, nikoli o dnešní „Karlovu korunu“.) Opodál stojí kostelík a na druhé straně zámku je rozlehlý rybník (patrně tzv. Žehuňský rybník). Výše uvedený nápis je nad obrazem.

Signace: Carlo Cappi ingen. deel.
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Das Schloss Chlumnitz in Böhmen, welches die Kays. den Schweden mit Gewalt abgenohmen im Februario 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15056

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.

273-Pravdivý půdorys města Hradce Králové v Čechách i s švédskými opevněními, jež byla armádou jeho řím. cís. veličenstva násilím dobyta, dne 20. února 1640.

Pravdivý půdorys města Hradce Králové v Čechách i s švédskými opevněními, jež byla armádou jeho řím. cís. veličenstva násilím dobyta, dne 20. února 1640.

Hradec Králové, dne 20.02.1640

Na rytině je zakreslena situace pevnosti s rozsáhlým systémem vodních toků. V okolí je několik vesnic v plamenech. Nahoře je orientační buzola. Na zvláštních čtvercových polích je zobrazeno: 2 detaily opevňovacích staveb, detaily brány sv. Antonína a sv. Petra. Uprostřed je výše citovaný text.

Signace: Carlo Cappi ingenieur delineavit.
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Wahrer Grundrisz der Statt Königgrätz in Böhmen sampt den Schwed. Fortificationen und wie solche von der röm. kays. May. Armada mit Gewalt eingenohmen worden, den 20. Februari 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15056

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.

275-Zámek Brandýs v Čechách i s opevněními švédského pole, které generál Baner opustil před císařskými v březnu 1640.

Zámek Brandýs v Čechách i s opevněními švédského pole, které generál Baner opustil před císařskými v březnu 1640.

Brandýs, dne 01.03.1640 (do 31.03.1640)

Brandýský zámek stojí poblíž Labe, přes něž vede most. Kolem zámku je zobrazena udržovaná slohová zahrada. V popředí jsou zříceniny Staré Boleslavi, opevňovací stavby a tok Jizery. V malém čtverci u levého kraje listu je narýsován průřez fortifikační stavbou, níže je legenda: A–E. Nápis, doslova uvedený na předchozí stránce, je umístěn na rozvinuté pásce nad obrazem.

Signace: Carlo Cappi ingenieur delineavit.
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Das Schloss Brandeysz in Böhmen und verschantzungen des schwedischen Velds welches general Baner vor den Kayserischen verlassen im Martio 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15056

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.

277-Půdorys města Litoměřic, které bylo Švédy vypleněno a opuštěno v březnu roku 1640.

Půdorys města Litoměřic, které bylo Švédy vypleněno a opuštěno v březnu roku 1640.

Litoměřice, dne 01.03.1640 (do 31.03.1640)

Mědirytina je rozdělena na dva díly: nahoře je schematicky rýsovaný plán města Litoměřic s opevňovacími stavbami; dole je tok Labe. Na druhé části obrazu jsou 4 detaily různých částí města a technické průřezy fortifikačních staveb.

Signace: neuvedena
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Grundrisz der Statt Leutmaritz, welche von den Schwedischen geplündert und verlassen, im Martio des 1640 Jahrs.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.

278-Litoměřice

Litoměřice

Litoměřice, dne 01.03.1640 (do 31.03.1640)

Jde o malý, schematicky kreslený plánek města Litoměřic s bližším okolím. Vpravo protéká řeka Labe. Na levé straně je obsáhlý text, který německy popisuje město po způsobu kroniky.

Signace: G. Bodenehr excudit.
Autor: Bodenehr G., mědirytec a kartograf

Originální název: Leutmeritz

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.

279-Přihodivší se střetnutí mezi oněmi z Bredau a Švédy u Plavna v dubnu roku 1640. Bitva u Plavna.

Přihodivší se střetnutí mezi oněmi z Bredau a Švédy u Plavna v dubnu roku 1640. Bitva u Plavna.

Plauen, dne 01.04.1640 (do 30.04.1640)

Na tisku je zobrazeno panorama krajiny v okolí Plavna v západním Sasku; protéká tudy říčka Elster. Plavno je zakresleno na pravé straně obrazu, střed města je jen schematicky naznačen. V terénu kolem města jsou zachycena různá stadia střetnutí, která se tu udála mezi Švédy a císařským jezdectvem, jemuž velel von Bredau. Německý vysvětlující text je uveden nad obrazem, legenda: A–H je umístěna na ozdobném, obdélníkovém poli.

Signace: neuvedena
Autor: Bodenehr G., mědirytec a kartograf

Originální název: Geschehenes Treffen zwischen dem von Bredau und den Schwedischen bey Plawen, im April Anno 1640. Dimicatio Plavenam.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

V první polovině roku 1640 byli Švédové, jimž velel generál Baner, nuceni pod tlakem císařské armády arcivévody Leopolda Viléma, chvatně odtáhnout z Čech. Švédská armáda byla pronásledována císařskými a táhla přes západní Sasko do Hessenska, kde se jí postavila do cesty vojska generála Piccolominiho. Při tažení Saskem došlo k několika menším střetnutím mezi Švédy a císařskými, z nichž k jednomu došlo v dubnu nedaleko Plavna.

280-Vyobrazení obou mocných polních ležení armád říms. cís. veličenstva na jedné a spojených korun a stavů na straně druhé, i s polohou téže krajiny u Saalfeldu a kam až musela jedna armáda ustoupit druhé. V květnu 1640.

Vyobrazení obou mocných polních ležení armád říms. cís. veličenstva na jedné a spojených korun a stavů na straně druhé, i s polohou téže krajiny u Saalfeldu a kam až musela jedna armáda ustoupit druhé. V květnu 1640.

Saalfeld, dne 01.05.1640 (do 31.05.1640)

Na obraze je znázorněno postavení dvou mocných armád nedaleko Saalfeldu, který leží na pravé straně listu nad řekou Sálou, protékající příčně po celé délce obrazu. Dole je pravidelné postavení švédsko-francouzských vojsk, nahoře v opevnění je postavena armáda císařská. Krajina je velmi pečlivě a podrobně prokreslena, je tu mnoho drobných scén, např. hořící vesnice, vojenské hlídky apod. Vpravo nahoře je ozdobná kartuše, v níž je uveden německý text, citovaný na předchozím listu. Dole vlevo i vpravo je legenda: A–E a F–K.

Signace: neuvedena
Autor: Bodenehr G., mědirytec a kartograf

Originální název: Abbildung der zwey mächtigen Veldtläger der Röm. Kays. May. an einem und der conföderierten Cronen und Ständen Arméen anders teils sampt der Gelegenheit selbiger Gegend bey Saalfeldt und wie weit eine der anderen weichen müssen. Im Mayo 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

Roku 1639 stál Baner se svou armádou v Čechách a nehorázně tu pustošil a plenil. Císařští však postavili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr Ferdinanda III., a polní maršálek kníže Piccolomini. Švédové byli z Čech vypuzeni a – pronásledováni císařskými – ustupovali západním Saskem do Duryňska. Císařští velitelé doufali, že se nyní podaří přesilou porazit Švédy. Ti se však v Duryňsku spojili s vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými, a Baner se – takto posílen – pokoušel vyprovokovat bitvu a využít současné převahy. Piccolomini však zaujal velmi výhodné pevné postavení u Saalfeldu, na které Švédové bez vlastní citelné újmy nemohli zaútočit. Obě mohutná nepřátelská vojska nyní ležela po nějakou dobu nečinně proti sobě. Nedostatek potravin sužoval obě armády, Baner však ustoupil první. Zamýšlený pochod do Francka mu znemožnil bavorský generál Mercy se svým vojskem. Odtáhl tedy do Hesenska a Piccolomini se usadil u Fritzlaru.

281-Pravdivý půdorys opevněného města Arasu, které bylo obléháno a dobyto Ludvíkem XIII., králem ve Francii a Navaře. Roku 1640.

Pravdivý půdorys opevněného města Arasu, které bylo obléháno a dobyto Ludvíkem XIII., králem ve Francii a Navaře. Roku 1640.

Arras, dne 12.06.1640

Jde o tisk, provedený v podobě mapy, v jejímž středu je město a pevnost Aras, ležící nad Scarpou. Střed města je jen schematicky naznačen, mocné fortifikační stavby kolem města jsou však prokresleny do podrobností. V širokém okruhu kolem města jsou útočné stavby a zákopy Francouzů. Pozoruhodné je ohromné množství různých vojenských oddílů, porůznu rozestavených v bližším i vzdálenějším okolí města. Vpravo nahoře je čtyřhranná ozdobná viněta, na níž je vysvětlující text. Mapa je jemně a přesně ryta a prozrazuje ruku zkušeného a umělecky vyspělého rytce.

Signace: neuvedena
Autor: Bodenehr G., mědirytec a kartograf

Originální název: Wahrer Grundrisz der vesten Statt Arras und wie solche durch Ludwig XIII. König in Frankreich und Nauarra belägert und erobert worden. Anno 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

Aras, nyní v departmentu Pas de Calais, byl hlavním městem Artois a Burgundska. Na samotném konci 15. století skončilo pro Arras nelehké století, kdy se vláda nad tímto městěm často střídala. Nadále město náleželo vládnoucímu domu rakouskému jako součást Španělského Nizozemí. O město se často bojovalo, ale až francouzský král Ludvík XIII. město oblehl a dobyl 12. června 1640. Francie nad městem definitivně získala kontrolu mírem z roku 1659.

558-Město Höxter, dobyté císařskými roku 1640.

Město Höxter, dobyté císařskými roku 1640.

Höxter, dne 01.07.1640 (do 31.12.1640)

Napříč obrazem je zakreslena Vesera, nad níž uprostřed leží město Höxter; střed města je jen schematicky naznačen. V širokém oblouku pod městem jsou rozestaveny vojenské oddíly, na pahorcích nad řekou je další vojsko, které dělostřeleckou palbou ostřeluje prostor města. Obraz je velmi jemně proveden. V krajině je roztroušeno mnoho jednotlivých košatých stromů. Nad obrazem je uveden stručný vysvětlující nápis.

Signace: neuvedena
Autor: Bodenehr G., mědirytec a kartograf

Originální název: Die Statt Höxter von den Kayserlichen eingenommen Anno 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

V prvních měsících roku 1640 vypravila se mohutná císařská armáda pod velením arcivévody Leopolda Viléma a maršálka Piccolominiho do Čech, aby donutila k ústupu Banerovu armádu, která v Čechách plenila a drancovala. Švédové odtáhli na severozápad a byli stíháni císařskými. Tažení vedlo do západního Saska, Duryňska a Hesenska, kde byl Baner posílen vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými. Obě armády se pak krátkou dobu usadily u Saalfeldu, k rozhodující bitvě tu však nedošlo. Piccolomini se obratně vyhnul nepřátelské přesile. Nedostatek potravin přinutil nejprve armádu, podřízenou velení Banerově, složenou z jednotek švédských, francouzských, hesenských a brunšvických, a později i císařské vojsko k dalším strategickým pohybům. Baner chtěl vniknouti do Francka, bavorský generál Mercy se mu však postavil do cesty. Protestanské síly tedy táhly do prostoru mezi Wildungenem a Ziegenheinem v Hesensku, zatímco císařští pod Piccolominim se usadili u Fritzlaru nad Ederou. Tyto pozice držely obě armády nečinně do podzimu 1640, a pak se ohlédly po zimních leženích. Císařští chtěli přezimovat na území brunšvickém, Baner jim však tento záměr znemožnil svým tažením k Veseře u Höxteru; byli tedy nuceni se utábořit na zimu ve spřátelených zemích, což ovšem bylo považováno za strategický neúspěch. Vyobrazená epizoda u Fritzlaru se udála kolem 20. srpna 1640. Zbývá doplnit, že brzy po švédském dobytí Höxteru nad Veserou odtáhl Baner se značnými vojenskými silami do Bavorska, aby tu rušil zasedání říšského sněmu v Řezně. V Höxteru proto zůstala jen slabá švédská posádka, na kterou císařští zaútočili a bez větších obtíží město dobyli. Dobytí Höxteru císařskými, jež se událo v druhé polovině roku 1640, je vyobrazeno na této mědirytině.

286-Město Höxter (bylo) císařskými dobyto roku 1640.

Město Höxter (bylo) císařskými dobyto roku 1640.

Höxter, dne 01.07.1640 (do 31.12.1640)

Tisk zobrazuje území kolem toku Vesery, uprostřed je pevnost Höxter obehnaná hradbami. Střed města je nedokreslen. V okolí Höxteru jsou porůznu rozmístěny vojenské jednotky, pozadí tvoří kopcovitá, lesnatá krajinová scenerie.

Signace: Carlo Cappi Ingen. delineavit.
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Die Statt Höxter von den Kayserischen eingenohmen Anno 1640. Expugnatio Höxterae.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

V prvních měsících roku 1640 vypravila se mohutná císařská armáda pod velením arcivévody Leopolda Viléma a maršálka Piccolominiho do Čech, aby donutila k ústupu Banerovu armádu, která v Čechách plenila a drancovala. Švédové odtáhli na severozápad a byli stíháni císařskými. Tažení vedlo do západního Saska, Duryňska a Hesenska, kde byl Baner posílen vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými. Obě armády se pak krátkou dobu usadily u Saalfeldu, k rozhodující bitvě tu však nedošlo. Piccolomini se obratně vyhnul nepřátelské přesile. Nedostatek potravin přinutil nejprve armádu, podřízenou velení Banerově, složenou z jednotek švédských, francouzských, hesenských a brunšvických, a později i císařské vojsko k dalším strategickým pohybům. Baner chtěl vniknouti do Francka, bavorský generál Mercy se mu však postavil do cesty. Protestanské síly tedy táhly do prostoru mezi Wildungenem a Ziegenheinem v Hesensku, zatímco císařští pod Piccolominim se usadili u Fritzlaru nad Ederou. Tyto pozice držely obě armády nečinně do podzimu 1640, a pak se ohlédly po zimních leženích. Císařští chtěli přezimovat na území brunšvickém, Baner jim však tento záměr znemožnil svým tažením k Veseře u Höxteru; byli tedy nuceni se utábořit na zimu ve spřátelených zemích, což ovšem bylo považováno za strategický neúspěch. Vyobrazená epizoda u Fritzlaru se udála kolem 20. srpna 1640. Zbývá doplnit, že brzy po švédském dobytí Höxteru nad Veserou odtáhl Baner se značnými vojenskými silami do Bavorska, aby tu rušil zasedání říšského sněmu v Řezně. V Höxteru proto zůstala jen slabá švédská posádka, na kterou císařští zaútočili a bez větších obtíží město dobyli. Dobytí Höxteru císařskými, jež se událo v druhé polovině roku 1640, je vyobrazeno na této mědirytině.

282-Nárys města Neustadtu ve Francku i s opevněními, v nichž císařské a bavorské armády byly utábořeny, dne 6. července 1640.

Nárys města Neustadtu ve Francku i s opevněními, v nichž císařské a bavorské armády byly utábořeny, dne 6. července 1640.

Neustadt, dne 06.07.1640

Jedná se o podrobnou mapu oblasti povodí řeky Sály s městem Neustadt, které je jen schematicky naznačeno. V okolí jsou různé opevňovací stavby a postavení vojenských útvarů. Vysvětlující německý text je uveden nahoře, níže je legenda A–I ve vavřínovém věnci. Na samostatném čtvercovém poli vpravo dole je obraz zříceniny Salzburgu, ležící proti Neustadtu, poblíž lázní Neuhaus. Městečko Neustadt leží přibližně 80 km severozápadně od Bambergu.

Signace: neuvedena
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Abrisz der Statt Neustadt in Franken sampt der Verschantzungen, worinnen die kayserl. und bayrisch. Arméen quartiert haben, den 6. Juli 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

Roku 1639 stál Baner se svou armádou v Čechách a nehorázně tu pustošil a plenil. Císařští však postavili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr Ferdinanda III., a polní maršálek kníže Piccolomini. Švédové byli z Čech vypuzeni a – pronásledováni císařskými – ustupovali západním Saskem do Duryňska. Císařští velitelé doufali, že se nyní podaří přesilou porazit Švédy. Ti se však v Duryňsku spojili s vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými, a Baner se – takto posílen – pokoušel vyprovokovat bitvu a využít současné převahy. Piccolomini však zaujal velmi výhodné pevné postavení u Saalfeldu, na které Švédové bez vlastní citelné újmy nemohli zaútočit. Obě mohutná nepřátelská vojska nyní ležela po nějakou dobu nečinně proti sobě. Nedostatek potravin sužoval obě armády, Baner však ustoupil první. Zamýšlený pochod do Francka mu znemožnil bavorský generál Mercy se svým vojskem. Odtáhl tedy do Hesenska a Piccolomini se usadil u Fritzlaru. Zbývá dodat, že císařská armáda Piccolominiho v období mezi opuštěním pevného postavení u Saalfeldtu a utábořením u Fritzlaru se přechodně usadila u městečka Neustadtu ve Francku společně s bavorskými jednotkami pod Mercym. Tato událost, k níž došlo 6. července 1640, je námětem popisované mědirytiny.

283-Původní vyobrazení císařského a bavorského polního ležení u Fritzlaru a jak proti nim přitáhla spojená armáda v srpnu 1640.

Původní vyobrazení císařského a bavorského polního ležení u Fritzlaru a jak proti nim přitáhla spojená armáda v srpnu 1640.

Fritzlar, dne 20.08.1640

Jde o velmi jemně rytý plán města Fritzlar s rozlehlým okolím. Město samotné není – jako obvykle – dokresleno, nýbrž jen schematicky naznačeno. Rytci totiž věnovali obvykle vojenským námětům obrazů hlavní pozornost, a viděli v tom účel jsvé práce, vedlejší náměty, např. krajinové scenérie, architektury urbální apod. proto záměrně opomíjeli. – Napříč rytinou je zakreslen tok říčky Eder, nad níž leží Fritzlar. Vlevo nahoře je pole s legendou A–V a vedle orientační buzola. Na druhé straně jsou 2 dlouhé řady nastoupených vojenských formací. Německý vysvětlující text je uveden nad obrazem.

Signace: neuvedena
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů

Originální název: Eigentliche Delineation des Kays. und Bayr. Veldläger bey Fritzlar und wie die confoederierte Armada gegen sie anzogen Augusto 1640.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

V prvních měsících roku 1640 vypravila se mohutná císařská armáda pod velením arcivévody Leopolda Viléma a maršálka Piccolominiho do Čech, aby donutila k ústupu Banerovu armádu, která v Čechách plenila a drancovala. Švédové odtáhli na severozápad a byli stíháni císařskými. Tažení vedlo do západního Saska, Duryňska a Hesenska, kde byl Baner posílen vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými. Obě armády se pak krátkou dobu usadily u Saalfeldu, k rozhodující bitvě tu však nedošlo. Piccolomini se obratně vyhnul nepřátelské přesile. Nedostatek potravin přinutil nejprve armádu, podřízenou velení Banerově, složenou z jednotek švédských, francouzských, hesenských a brunšvických, a později i císařské vojsko k dalším strategickým pohybům. Baner chtěl vniknouti do Francka, bavorský generál Mercy se mu však postavil do cesty. Protestanské síly tedy táhly do prostoru mezi Wildungenem a Ziegenheinem v Hesensku, zatímco císařští pod Piccolominim se usadili u Fritzlaru nad Ederou. Tyto pozice držely obě armády nečinně do podzimu 1640, a pak se ohlédly po zimních leženích. Císařští chtěli přezimovat na území brunšvickém, Baner jim však tento záměr znemožnil svým tažením k Veseře u Höxteru; byli tedy nuceni se utábořit na zimu ve spřátelených zemích, což ovšem bylo považováno za strategický neúspěch. Vyobrazená epizoda u Fritzlaru se udála kolem 20. srpna 1640.

284-Původní vyobrazení slavnostního zasedání říšského sněmu, konaného dne 15. září r. 1640 v Řezně, při jehož zahájení bylo předneseno a projednáno 8 návrhů.

Původní vyobrazení slavnostního zasedání říšského sněmu, konaného dne 15. září r. 1640 v Řezně, při jehož zahájení bylo předneseno a projednáno 8 návrhů.

Řezno, dne 15.09.1640

Obraz představuje zasedání říšského sněmu ve velké síni s kazetovým stropem. Na trůně sedí Ferdinand III. obklopen četnými dvorními hodnostáři. Jednotlivé osoby jsou označeny čísly, legenda pod obrazem však žel chybí. Výše doslova uvedený německý text je umístěn nad obrazovou částí tisku.

Signace: neuvedena
Autor: Dümler Jeremias, nakladatel v Norimberku

Originální název: Eigentlicher Abrisz der Reichstagsolenität so den 15. September 1640 Jahrs in Regenspurg bey Eröffnung 8 propositionen angestellt und gehalten worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2177
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

Na podzim roku 1640 svolal císař Ferdinand III. říšský sněm do Řezna, který se měl zabývat ukončením války a nastolením míru. Sněmu předsedal císař sám, který, ač velmi povolný, se svými mírovými návrhy neuspěl. Vyslanci kurfiřtů i přítomná německá knížata komplikovali situaci natolik, že nedošlo ke kladnému výsledku. Jednání sněmu bylo dokonce rušeno bojovými akcemi Banerova švédského vojska, které se nenadále objevilo v blízkosti Řezna a chystalo se město oblehnout. Císař však byl informován, že Švédové nemají technické vybavení sloužící k obléhání a dobývání měst, proto pokračoval v jednání a nedovolil účastníkům sjezdu uprchnout. Brzy byl také Baner císařským vojskem donucen upustit od svých útočných záměrů a ustoupit na sever.

285-Původní nákres střetnutí u Ziegenheinu mezi plukovníkem a ředitelem Reinoldem z Rosy a baronem z Bredova, dne 15. listopadu roku 1640.

Původní nákres střetnutí u Ziegenheinu mezi plukovníkem a ředitelem Reinoldem z Rosy a baronem z Bredova, dne 15. listopadu roku 1640.

Ziegenhain, dne 15.11.1640

Na tisku je zobrazena menší bojová šarvátka. Za lesem jsou nastoupeny vojenské tvary, vpravo je naznačeno město Ziegenhein. V pozadí prchá několik jezdců; v levém popředí je nakreslen trubač a tři dragouni. V okolí hoří několik vesnic, jejichž jména jsou uvedena. Pod obrazem je vysvětlující německý text.

Signace: neuvedena
Autor: Dümler Jeremias, nakladatel v Norimberku

Originální název: Eigentliche Delineation des Treffens bey Ziegenhein zwischen denen Obristen und Direktor Reinold von Rosa und dem Baron von Bredau den 15. Novembirs Anno 1640.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2177
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 15055

V prvních měsících roku 1640 vypravila se mohutná císařská armáda pod velením arcivévody Leopolda Viléma a maršálka Piccolominiho do Čech, aby donutila k ústupu Banerovu armádu, která v Čechách plenila a drancovala. Švédové odtáhli na severozápad a byli stíháni císařskými. Tažení vedlo do západního Saska, Duryňska a Hesenska, kde byl Baner posílen vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými. Obě armády se pak krátkou dobu usadily u Saalfeldu, k rozhodující bitvě tu však nedošlo. Piccolomini se obratně vyhnul nepřátelské přesile. Nedostatek potravin přinutil nejprve armádu, podřízenou velení Banerově, složenou z jednotek švédských, francouzských, hesenských a brunšvických, a později i císařské vojsko k dalším strategickým pohybům. Baner chtěl vniknouti do Francka, bavorský generál Mercy se mu však postavil do cesty. Protestanské síly tedy táhly do prostoru mezi Wildungenem a Ziegenheinem v Hesensku, zatímco císařští pod Piccolominim se usadili u Fritzlaru nad Ederou. Tyto pozice držely obě armády nečinně do podzimu 1640, a pak se ohlédly po zimních leženích. Císařští chtěli přezimovat na území brunšvickém, Baner jim však tento záměr znemožnil svým tažením k Veseře u Höxteru; byli tedy nuceni se utábořit na zimu ve spřátelených zemích, což ovšem bylo považováno za strategický neúspěch. Vyobrazená epizoda u Fritzlaru se udála kolem 20. srpna 1640. Zbývá dodat, že poblíž Banerova ležení u Ziegenheinu došlo 15. listopadu 1640 k malému střetnutí nepřátelských jezdeckých oddílů, které je námětem popisované mědirytiny.

557-Přesný nákres střetnutí, které se událo dne 15. listopadu 1640 mezi panem plukovníkem Reinholdem z Rosenu a císařským generálem polním maršálkem poručíkem baronem z Bredy u Ziegenheinu.
[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025