Jde o velmi jemně rytý plán města Fritzlar s rozlehlým okolím. Město samotné není – jako obvykle – dokresleno, nýbrž jen schematicky naznačeno. Rytci totiž věnovali obvykle vojenským námětům obrazů hlavní pozornost, a viděli v tom účel jsvé práce, vedlejší náměty, např. krajinové scenérie, architektury urbální apod. proto záměrně opomíjeli. – Napříč rytinou je zakreslen tok říčky Eder, nad níž leží Fritzlar. Vlevo nahoře je pole s legendou A–V a vedle orientační buzola. Na druhé straně jsou 2 dlouhé řady nastoupených vojenských formací. Německý vysvětlující text je uveden nad obrazem.
V prvních měsících roku 1640 vypravila se mohutná císařská armáda pod velením arcivévody Leopolda Viléma a maršálka Piccolominiho do Čech, aby donutila k ústupu Banerovu armádu, která v Čechách plenila a drancovala. Švédové odtáhli na severozápad a byli stíháni císařskými. Tažení vedlo do západního Saska, Duryňska a Hesenska, kde byl Baner posílen vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými. Obě armády se pak krátkou dobu usadily u Saalfeldu, k rozhodující bitvě tu však nedošlo. Piccolomini se obratně vyhnul nepřátelské přesile. Nedostatek potravin přinutil nejprve armádu, podřízenou velení Banerově, složenou z jednotek švédských, francouzských, hesenských a brunšvických, a později i císařské vojsko k dalším strategickým pohybům. Baner chtěl vniknouti do Francka, bavorský generál Mercy se mu však postavil do cesty. Protestanské síly tedy táhly do prostoru mezi Wildungenem a Ziegenheinem v Hesensku, zatímco císařští pod Piccolominim se usadili u Fritzlaru nad Ederou. Tyto pozice držely obě armády nečinně do podzimu 1640, a pak se ohlédly po zimních leženích. Císařští chtěli přezimovat na území brunšvickém, Baner jim však tento záměr znemožnil svým tažením k Veseře u Höxteru; byli tedy nuceni se utábořit na zimu ve spřátelených zemích, což ovšem bylo považováno za strategický neúspěch. Vyobrazená epizoda u Fritzlaru se udála kolem 20. srpna 1640.
