Chlumec

Uprostřed rytiny je zobrazen chlumecký zámek, který je silně opevněn. (Jedná se o starý zámek, nikoli o dnešní „Karlovu korunu“.) Opodál stojí kostelík a na druhé straně zámku je rozlehlý rybník (patrně tzv. Žehuňský rybník). Výše uvedený nápis je nad obrazem.

Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.