Na obraze je znázorněno postavení dvou mocných armád nedaleko Saalfeldu, který leží na pravé straně listu nad řekou Sálou, protékající příčně po celé délce obrazu. Dole je pravidelné postavení švédsko-francouzských vojsk, nahoře v opevnění je postavena armáda císařská. Krajina je velmi pečlivě a podrobně prokreslena, je tu mnoho drobných scén, např. hořící vesnice, vojenské hlídky apod. Vpravo nahoře je ozdobná kartuše, v níž je uveden německý text, citovaný na předchozím listu. Dole vlevo i vpravo je legenda: A–E a F–K.
Roku 1639 stál Baner se svou armádou v Čechách a nehorázně tu pustošil a plenil. Císařští však postavili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr Ferdinanda III., a polní maršálek kníže Piccolomini. Švédové byli z Čech vypuzeni a – pronásledováni císařskými – ustupovali západním Saskem do Duryňska. Císařští velitelé doufali, že se nyní podaří přesilou porazit Švédy. Ti se však v Duryňsku spojili s vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými, a Baner se – takto posílen – pokoušel vyprovokovat bitvu a využít současné převahy. Piccolomini však zaujal velmi výhodné pevné postavení u Saalfeldu, na které Švédové bez vlastní citelné újmy nemohli zaútočit. Obě mohutná nepřátelská vojska nyní ležela po nějakou dobu nečinně proti sobě. Nedostatek potravin sužoval obě armády, Baner však ustoupil první. Zamýšlený pochod do Francka mu znemožnil bavorský generál Mercy se svým vojskem. Odtáhl tedy do Hesenska a Piccolomini se usadil u Fritzlaru.
