Hradec Králové
Dne 20.02.1640
Signace: Carlo Cappi ingenieur delineavit.
Autor: Cappl Carlo, fortifikační inženýr a kreslíř plánů
Katalogová čísla:
Sbírka Český Šternberk: 275/381
Pravdivý půdorys města Hradce Králové v Čechách i s švédskými opevněními, jež byla armádou jeho řím. cís. veličenstva násilím dobyta, dne 20. února 1640.
Wahrer Grundrisz der Statt Königgrätz in Böhmen sampt den Schwed. Fortificationen und wie solche von der röm. kays. May. Armada mit Gewalt eingenohmen worden, den 20. Februari 1640.
Na rytině je zakreslena situace pevnosti s rozsáhlým systémem vodních toků. V okolí je několik vesnic v plamenech. Nahoře je orientační buzola. Na zvláštních čtvercových polích je zobrazeno: 2 detaily opevňovacích staveb, detaily brány sv. Antonína a sv. Petra. Uprostřed je výše citovaný text.
Po svém vítězství nad Sasy, jímž velel generál Marazini, dne 20. května 1639, vydal se švédský generál Baner se svou armádou na pochod do Čech, čemuž Matyáš Gallas se svým decimovaným vojskem již nemohl zabránit. Švédové pustošili české kraje nemilosrdně, drancovali krutě mezi obyvatelstvem, pálili vesnice i celá města. Nehorázné řádění Švédů v Čechách, které se stalo příslovečným, trvalo do počátku roku 1640, kdy císařští postavili a vyzbrojili novou armádu, které velel arcivévoda Leopold Vilém, bratr císaře Ferdinanda III. a generál kníže Piccolomini. Švédové drželi celé střední a severozápadní Čechy, Prahu si však Baner nepodrobil. Nová císařská armáda donutila švédské vojsko k chvatnému ústupu z Čech. V rámci těchto bojových akcí byla císařskými osvobozena města: Kolín, Hradec Králové (20. února), Chlumec nad Cidlinou (únor), Brandýs nad Labem (březen) a Litoměřice (březen). Švédové ustupovali do západního Saska a byli pronásledováni císařskou armádou. K vylíčeným událostem došlo r. 1640.
