Tisk zobrazuje území kolem toku Vesery, uprostřed je pevnost Höxter obehnaná hradbami. Střed města je nedokreslen. V okolí Höxteru jsou porůznu rozmístěny vojenské jednotky, pozadí tvoří kopcovitá, lesnatá krajinová scenerie.
V prvních měsících roku 1640 vypravila se mohutná císařská armáda pod velením arcivévody Leopolda Viléma a maršálka Piccolominiho do Čech, aby donutila k ústupu Banerovu armádu, která v Čechách plenila a drancovala. Švédové odtáhli na severozápad a byli stíháni císařskými. Tažení vedlo do západního Saska, Duryňska a Hesenska, kde byl Baner posílen vojsky hesenskými, francouzskými a brunšvickými. Obě armády se pak krátkou dobu usadily u Saalfeldu, k rozhodující bitvě tu však nedošlo. Piccolomini se obratně vyhnul nepřátelské přesile. Nedostatek potravin přinutil nejprve armádu, podřízenou velení Banerově, složenou z jednotek švédských, francouzských, hesenských a brunšvických, a později i císařské vojsko k dalším strategickým pohybům. Baner chtěl vniknouti do Francka, bavorský generál Mercy se mu však postavil do cesty. Protestanské síly tedy táhly do prostoru mezi Wildungenem a Ziegenheinem v Hesensku, zatímco císařští pod Piccolominim se usadili u Fritzlaru nad Ederou. Tyto pozice držely obě armády nečinně do podzimu 1640, a pak se ohlédly po zimních leženích. Císařští chtěli přezimovat na území brunšvickém, Baner jim však tento záměr znemožnil svým tažením k Veseře u Höxteru; byli tedy nuceni se utábořit na zimu ve spřátelených zemích, což ovšem bylo považováno za strategický neúspěch. Vyobrazená epizoda u Fritzlaru se udála kolem 20. srpna 1640. Zbývá doplnit, že brzy po švédském dobytí Höxteru nad Veserou odtáhl Baner se značnými vojenskými silami do Bavorska, aby tu rušil zasedání říšského sněmu v Řezně. V Höxteru proto zůstala jen slabá švédská posádka, na kterou císařští zaútočili a bez větších obtíží město dobyli. Dobytí Höxteru císařskými, jež se událo v druhé polovině roku 1640, je vyobrazeno na této mědirytině.
