Rytiny z roku 1646

563-Původní náčrt pevnosti Rain, která byla jeho excel. panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem obléhána a dobyta r. 1646.

Původní náčrt pevnosti Rain, která byla jeho excel. panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem obléhána a dobyta r. 1646.

Rain, dne 01.01.1646 (do 31.12.1646)

Rytina je nápadná velkými bílými plochami. Město Rain je – jak obvykle bývá u těchto rytin – jen zhruba naznačeno, podrobně provedeny jsou jen obranné zdi, šance a věže. Poblíž města jsou francouzské i švédské aproše a jiné útočné stavby. U pravého okraje rytiny je: „Schwed. Hauptquartier“. V pravém horním rohu je krátký úsek toku Lechu. Stručný vysvětlující text je na ozdobné stuze nad obrazem.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Eigentliche Delineatio der Vestung Rayn, wie solche von Ihr. Excell. Herrn Gen. Veldt. M. Carol Gustav Wrangeln belägert und erobert worden. Anno 1646.“ – G. W. Kleinsträtl G. Quartir M. L. delin.

Po obtížných jednáních bylo konečně docíleno spojení švédských jednotek maršála Wrangela s 5 000 Francouzi, v jejichž čele stál generál Turenne. Spojená armáda se dala na pochod Švábskem, směrem k západním hranicím Bavorska. Jejím bojovým úkolem bylo dobytí Augsburgu, rychlý postup na východ a vpád do rakouských dědičných zemí. Obléhání Augsburgu se však nečekaně protáhlo, nakonec přispěchal na pomoc tísněnému městu arcivévoda Leopold Vilém s císařsko-bavorským vojskem a vyprostil město z nepřátelského obležení. Jediným úspěchem švédsko-francouzské armády pod Wrangelem a Turennem bylo dobytí města Rain, které leží v západním Bavorsku, přibližně 35 km severně od Augsburgu. K popsaným bojovým událostem došlo během r. 1646.

398-Obléhání Ortebelli s námořní bitvou mezi Španěly a Francouzi. Rok 1646.

Obléhání Ortebelli s námořní bitvou mezi Španěly a Francouzi. Rok 1646.

Orbetello, dne 01.01.1646 (do 31.12.1646)

Na rytině je vyobrazen přístav města Ortebelli, ležící na pobřeží Středozemního moře, přímo proti Korsice. Na hladině moře je mnoho válečných lodí, které svádějí bitvu. Na pevnině je několik palebných postavení dělostřeleckých baterií, pálících na bojující flotily. Za městem je řada šesti větrných mlýnů, rozsáhlý systém fortifikačních staveb, vojenské tábory a dokonce bojující pozemní jednotky. Vlevo nahoře je ozdobná stuha se stručným latinským nápisem, který je doslova citován výše; na podobné stuze vpravo dole je legenda: A–G.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Circumsessio Ortebelli cum proelio navali inter Hispanos et Gallos. Anno 1646.

Téměř celé 17. století bylo vyplněno vleklým bojem mezi pozvolna odumírající středověkou velmocí – Španělskem a dynamickou Francií, která za vedení státníků Richelieua a Mazarina a králů Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. postupně nabývala politického i vojenského významu. Válka mezi Francouzi a Španěly se vedla nejen na pyrenejských hranicích, nýbrž i na území španělského Nizozemí, na různých místech v Itálii, a poněvadž oba státy disponovaly mocnými válečnými flotilami, i na moři, značně daleko od mateřských zemí. Zobrazené střetnutí u Ortebelli r. 1646 bylo vybojováno na moři i na blízké italské pevnině současně. Itálie 17. věku byla konglomerátem mnohých malých a bezvýznamných státečků, které nebyly schopny čelit intervencím mocných sousedů. Tyto mocné státy (Francie, Španělsko a říše římsko-německá) tu okupovaly území a zřizovaly si na italské půdě državy, o které pak byly vedeny stálé boje.

390-Půdorys obléhání města Kremže panem generálem - polním zbrojmistrem panem hrabětem z Puchheimu, které bylo dobyto dohodou dne 6. května 1646.

Půdorys obléhání města Kremže panem generálem - polním zbrojmistrem panem hrabětem z Puchheimu, které bylo dobyto dohodou dne 6. května 1646.

Krems, dne 06.05.1646

Dole je široký tok Dunaje s ostrovem; na břehu leží město Kremže, naznačené jen obrysem, střed města není dokreslen. Okolí tvoří kopcovitá krajina, jíž protéká potok plný zákrutů, nazvaný „Kremswasser“. V pravém horním rohu je poměrně velké čtvercové pole s legendou 1–25 a shora uvedeným německým vysvětlujícím textem.

Signace: Franciscus Pironi delin. Elias Wideman sculpsit.
Autor: Wideman Elias, mědirytec

Originální název: Grundriss von der Belägerung der Statt Krems und wie dieselbe von dem Herren General Feldzeugmeistern Herrn Grafen von Puchheimb A. 1646 den 6. Mai mit Accord erobert worden ist.

V době, kdy švédský generál Torstensson obléhal Brno (v letních měsících 1645), doplnil císařův bratr arcivévoda Leopold Vilém svou armádu a mohl se nyní odvážit přiblížit k levému břehu Dunaje, který byl nejvíce vystaven tlaku švédské armády. Torstensson však zjistil, že mohutný tok Dunaje je nepřekonatelnou překážkou, upustil od svých plánů vniknout od severu do rakouských dědičných zemí a již otřesen těžkou chorobou vrátil se do Čech. Brzy poté odstoupil v Litoměřicích. Arcivévoda Leopold Vilém nařídil generálu hraběti Puchheimovi, aby svými vojsky vypudil Švédy z opěrných bodů na severním břehu Dunaje. Do sledu těchto bojových akcí spadá i dobytí Kremže císařskými dne 6. května 1646. Švédská posádka odtáhla na základě akordu.

391-Město Kremže, opět dobyté císařskými na jaře roku 1646.

Město Kremže, opět dobyté císařskými na jaře roku 1646.

Krems, dne 06.05.1646

U horního okraje mědirytiny protéká Dunaj s ostrovem, pod ním, na levém břehu, je Kremže. Obrys města s fortifikačními stavbami je podrobně proveden, prostor středu města zůstal prázdný. Nedaleko města je potok Krems. V blízkém okolí města jsou rozestaveny dělostřelecké baterie střílející na město. Balistické křivky střel i s dopadem, případně účinkem projektilu v cíli, jsou pečlivě zakresleny.

Signace: neuvedena
Autor: Wideman Elias, mědirytec

Originální název: Die Statt Crembs wie sie in Früeling des 1646 Jahrs von den Kayserlichen wieder eingenommen worden.

V době, kdy švédský generál Torstensson obléhal Brno (v letních měsících 1645), doplnil císařův bratr arcivévoda Leopold Vilém svou armádu a mohl se nyní odvážit přiblížit k levému břehu Dunaje, který byl nejvíce vystaven tlaku švédské armády. Torstensson však zjistil, že mohutný tok Dunaje je nepřekonatelnou překážkou, upustil od svých plánů vniknout od severu do rakouských dědičných zemí a již otřesen těžkou chorobou vrátil se do Čech. Brzy poté odstoupil v Litoměřicích. Arcivévoda Leopold Vilém nařídil generálu hraběti Puchheimovi, aby svými vojsky vypudil Švédy z opěrných bodů na severním břehu Dunaje. Do sledu těchto bojových akcí spadá i dobytí Kremže císařskými dne 6. května 1646. Švédská posádka odtáhla na základě akordu.

394-Původní nákres osvobození města Augsburgu její výs. knížecí jasností Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským a velícím generalissimem římsko-císařského veličenstva, dne 13. října 1646.

Původní nákres osvobození města Augsburgu její výs. knížecí jasností Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským a velícím generalissimem římsko-císařského veličenstva, dne 13. října 1646.

Augsburg, dne 13.05.1646

Na rytině je půdorys Augsburgu s opevněním a fortifikačními stavbami Švédů. Na jihu je postavení císařsko-bavorské armády. Směrem východním nad říčkou Bar je hořící městečko Freidberg. Vpravo nahoře je armáda švédsko-francouzská, obklopená několika hořícími vesnicemi. Vpravo dole je čtyřhranná ozdobná kartuše, v níž je německý nápis a legenda: A–Z. Dole je zakreslena orientační buzola.

Signace: Carl Friedrich Reich Gen. Quart. meister & Obrist del.
Autor: Reich Carl. Friedrich, Generalquartiermeister u. Obrist, kreslíř obrazů a plánů

Originální název: Eigentlicher Abrisz wie von ihr. Hochfürstl. Durchl. Leopold Wilhelm Ertzhertzogen von Ostereich der Röm. Kay. Mt. Gneralissimo etc. die Statt Augspurg entsetzt worden, den 13. Octob. 1646.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2240

Po porážce císařských u Jankova v zimě r. 1645 ujal se velení všech císařských branných sil bratr Ferdinanda III. arcivévoda Leopold Vilém. Švédský maršál Wrangel se po vleklých a obtížných jednáních s Francouzi konečně spojil a společně s nimi překročil Rýn a táhl na východ, aby si podrobil císařovy dědičné země rakouské. Toto tažení na východ bylo přerušeno poměrně dlouhotrvajícím dobýváním Augsburgu, jehož posádka se tvrdošíjně bránila. Arcivévoda Leopold, který se dal na pochod proti švédsko-francouzskému nájezdu, se náhle se svými jednotkami objevil dne 13. října 1646 u tísněného Augsburgu a vyprostil ho z nepřátelského obležení.

393-Původní nákres situace švédského polního ležení u Amönenburgu, jakož i dobytí téhož místa jeho excelencí panem polním maršálem Karlem Gustavemm Wrangelem dne 19. června 1646.

Původní nákres situace švédského polního ležení u Amönenburgu, jakož i dobytí téhož místa jeho excelencí panem polním maršálem Karlem Gustavemm Wrangelem dne 19. června 1646.

Amöneburg, dne 19.06.1646

Na rytině je velmi podrobně a jemně kreslena situace území kolem města Amönenburgu v Hessensku. Město – jen schematicky načrtnuté – leží na vrchu. V okolí je mnoho obcí a osad označených jmény. Je tu i několik vojenských táborů a nastoupených oddílů. Císařský tábor je zakreslen na tisku vpravo nahoře. Na horní části rytiny je na zavinuté ozdobné stuze uveden německý vysvětlující text. Dole vlevo je obdélné pole s legendou: A–Z.

Signace: G. W. Kleinstratl. fecit.
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Eigentliche Delineation der Situation des Schwedischen Veldtlägers bey Amönenburg, wie auch die Einnehmung selbigen Orts durch Ihr. Excellenz Herrn Feldmarschallen Carol Gustau Wrangeln den 19. Juny 1646.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2233

Jakmile došlo k spojení francouzských vojsk pod Turennem s švédskou armádou Wrangelovou, což bylo značně ztíženo vyskytnuvšími se názorovými konflikty mezi oběma vojevůdci, táhly obě spojené armády směrem k Bavorsku, aby odtud vnikly do dědičných zemí rakouských. Během tohoto tažení dostala se švédská vojska v čele s Wrangelem do blízkosti města Amönenburgu, ležícího nad říčkou Werrou v Hessensku. Ač v bezprostřední blízkosti leželi císařští, podařilo se Švédům dobýt Amönenburg dne 19. června 1646, což je zobrazeno na popsané mědirytině.

395-Půdorys města Höxteru, které bylo jeho excelencí panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem přemoženo a dobyto r. 1646.

Půdorys města Höxteru, které bylo jeho excelencí panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem přemoženo a dobyto r. 1646.

Höxter, dne 01.07.1646 (do 31.12.1646)

Jde o schematický náčrt města Höxteru, obrysy města s opevněním jsou podrobně provedeny, střed města zůstal prázdný. V širokém okruhu kolem města jsou útočné stavby a zákopy Švédů. Nahoře je tok Vesery, na jehož druhém břehu jsou šance. Opodál vlevo je klášter Corvey. Na téže straně je čtvercové pole s výše uvedeným nápisem.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Grundrisz der Statt Höxter und wie selbige von Ihr. Excellenz Herrn Feldmarschallen Carol Gustav Wrangel bezwungen und eingenommen worden. 1646.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2233

R. 1646 doplnil arcivévoda Leopold Vilém svá vojska natolik, že švédský velitel maršál Wrangel byl donucen opustit se svou armádou Čechy. Kurfiřt saský v téže době uzavřel mír se Švédy, a tím jim zabezpečil velká území v týlu, takže Wrangel se rozhodl odtáhnout k severu. Avšak i císařská vojska byla posílena jednotkami bavorskými a zvolna postupovala na sever. Wrangel táhl k Veseře a obsadil tu města Höxter, Paderborn, Stattbergen a Wetzlar; podrobil si v poměrně krátké době téměř celé Vestfálsko a horní Hessensko. Poté se pokoušel o spojení s Francouzi pod generálem Turennem, aby tak přivodil rovnováhu sil v poměru k císařsko-bavorské armádě arcivévody Leopolda Viléma, která jej ohrožovala od jihu. Zmíněná města byla Švédy dobyta v druhé polovině roku 1646.

396-Původní půdorys města Padeborn, které bylo jeho excel. panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem dobyto. Roku 1646.

Původní půdorys města Padeborn, které bylo jeho excel. panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem dobyto. Roku 1646.

Paderborn, dne 01.07.1646 (do 31.12.1646)

Na výškovém obrazu je schematicky načrtnut půdorys města Paderborn ve Vestfálsku. Podrobně dokresleny jsou jen obranné zdi a věže. Vně města jsou čtyři pálící švédské baterie. Na spodním okraji rytiny je nakreslen malý kostelík, opodál je čtvercové pole s výše uvedeným německým nápisem. Pozoruhodná je studna, která je zakreslena ve středu města a podle níž bylo město nazváno: „Paderborn“. (Born = pramen)

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Eigentlicher Grundrisz der Statt Paderborn und wie solche von Ihr. Excel. Herrn Veltmarschallen Carol Gustaff Wrangel eingenohmen worden. Anno 1646.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2233

R. 1646 doplnil arcivévoda Leopold Vilém svá vojska natolik, že švédský velitel maršál Wrangel byl donucen opustit se svou armádou Čechy. Kurfiřt saský v téže době uzavřel mír se Švédy, a tím jim zabezpečil velká území v týlu, takže Wrangel se rozhodl odtáhnout k severu. Avšak i císařská vojska byla posílena jednotkami bavorskými a zvolna postupovala na sever. Wrangel táhl k Veseře a obsadil tu města Höxter, Paderborn, Stattbergen a Wetzlar; podrobil si v poměrně krátké době téměř celé Vestfálsko a horní Hessensko. Poté se pokoušel o spojení s Francouzi pod generálem Turennem, aby tak přivodil rovnováhu sil v poměru k císařsko-bavorské armádě arcivévody Leopolda Viléma, která jej ohrožovala od jihu. Zmíněná města byla Švédy dobyta v druhé polovině roku 1646.

397-Skutečný geometrický půdorys města Stattbergen ve Vestfálsku, které bylo jeho excel. panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem ostřelováno a dobyto r. 1646.

Skutečný geometrický půdorys města Stattbergen ve Vestfálsku, které bylo jeho excel. panem polním maršálem Karlem Gustavem Wrangelem ostřelováno a dobyto r. 1646.

Stadtbergen, dne 01.07.1646 (do 31.12.1646)

Město je schematicky naznačeno na vrchu, v okruhu protéká kolem řeka. V městě je přesně kreslen jen kostel a několik fortifikačních staveb. Poblíž Stattbergenu je zakreslena nepojmenovaná malá obec. Z čtyř palebných postavení pálí švédské baterie děl a hmoždířů na město. V levém horním rohu je oválné pole, lemované vavřínovým věncem, na němž je shora uvedený nápis.

Signace: neuvedena
Autor: Kleinsträtl G. W., Generalquartiermeister, vojenský kartograf

Originální název: Wahrer geometrischer Grundrisz der Statt Stattbergen in Westphalen gelegen und wie solche von Ihr. Excellenz Herrn Feldmarschallen Carol Gustaff Wrangeln beschossen und erobert worden. Anno 1646.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2233

R. 1646 doplnil arcivévoda Leopold Vilém svá vojska natolik, že švédský velitel maršál Wrangel byl donucen opustit se svou armádou Čechy. Kurfiřt saský v téže době uzavřel mír se Švédy, a tím jim zabezpečil velká území v týlu, takže Wrangel se rozhodl odtáhnout k severu. Avšak i císařská vojska byla posílena jednotkami bavorskými a zvolna postupovala na sever. Wrangel táhl k Veseře a obsadil tu města Höxter, Paderborn, Stattbergen a Wetzlar; podrobil si v poměrně krátké době téměř celé Vestfálsko a horní Hessensko. Poté se pokoušel o spojení s Francouzi pod generálem Turennem, aby tak přivodil rovnováhu sil v poměru k císařsko-bavorské armádě arcivévody Leopolda Viléma, která jej ohrožovala od jihu. Zmíněná města byla Švédy dobyta v druhé polovině roku 1646.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025