Město je schematicky naznačeno na vrchu, v okruhu protéká kolem řeka. V městě je přesně kreslen jen kostel a několik fortifikačních staveb. Poblíž Stattbergenu je zakreslena nepojmenovaná malá obec. Z čtyř palebných postavení pálí švédské baterie děl a hmoždířů na město. V levém horním rohu je oválné pole, lemované vavřínovým věncem, na němž je shora uvedený nápis.
R. 1646 doplnil arcivévoda Leopold Vilém svá vojska natolik, že švédský velitel maršál Wrangel byl donucen opustit se svou armádou Čechy. Kurfiřt saský v téže době uzavřel mír se Švédy, a tím jim zabezpečil velká území v týlu, takže Wrangel se rozhodl odtáhnout k severu. Avšak i císařská vojska byla posílena jednotkami bavorskými a zvolna postupovala na sever. Wrangel táhl k Veseře a obsadil tu města Höxter, Paderborn, Stattbergen a Wetzlar; podrobil si v poměrně krátké době téměř celé Vestfálsko a horní Hessensko. Poté se pokoušel o spojení s Francouzi pod generálem Turennem, aby tak přivodil rovnováhu sil v poměru k císařsko-bavorské armádě arcivévody Leopolda Viléma, která jej ohrožovala od jihu. Zmíněná města byla Švédy dobyta v druhé polovině roku 1646.