Na rytině je vyobrazen přístav města Ortebelli, ležící na pobřeží Středozemního moře, přímo proti Korsice. Na hladině moře je mnoho válečných lodí, které svádějí bitvu. Na pevnině je několik palebných postavení dělostřeleckých baterií, pálících na bojující flotily. Za městem je řada šesti větrných mlýnů, rozsáhlý systém fortifikačních staveb, vojenské tábory a dokonce bojující pozemní jednotky. Vlevo nahoře je ozdobná stuha se stručným latinským nápisem, který je doslova citován výše; na podobné stuze vpravo dole je legenda: A–G.
Téměř celé 17. století bylo vyplněno vleklým bojem mezi pozvolna odumírající středověkou velmocí – Španělskem a dynamickou Francií, která za vedení státníků Richelieua a Mazarina a králů Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. postupně nabývala politického i vojenského významu. Válka mezi Francouzi a Španěly se vedla nejen na pyrenejských hranicích, nýbrž i na území španělského Nizozemí, na různých místech v Itálii, a poněvadž oba státy disponovaly mocnými válečnými flotilami, i na moři, značně daleko od mateřských zemí. Zobrazené střetnutí u Ortebelli r. 1646 bylo vybojováno na moři i na blízké italské pevnině současně. Itálie 17. věku byla konglomerátem mnohých malých a bezvýznamných státečků, které nebyly schopny čelit intervencím mocných sousedů. Tyto mocné státy (Francie, Španělsko a říše římsko-německá) tu okupovaly území a zřizovaly si na italské půdě državy, o které pak byly vedeny stálé boje.
