Na výškovém obrazu je schematicky načrtnut půdorys města Paderborn ve Vestfálsku. Podrobně dokresleny jsou jen obranné zdi a věže. Vně města jsou čtyři pálící švédské baterie. Na spodním okraji rytiny je nakreslen malý kostelík, opodál je čtvercové pole s výše uvedeným německým nápisem. Pozoruhodná je studna, která je zakreslena ve středu města a podle níž bylo město nazváno: „Paderborn“. (Born = pramen)
R. 1646 doplnil arcivévoda Leopold Vilém svá vojska natolik, že švédský velitel maršál Wrangel byl donucen opustit se svou armádou Čechy. Kurfiřt saský v téže době uzavřel mír se Švédy, a tím jim zabezpečil velká území v týlu, takže Wrangel se rozhodl odtáhnout k severu. Avšak i císařská vojska byla posílena jednotkami bavorskými a zvolna postupovala na sever. Wrangel táhl k Veseře a obsadil tu města Höxter, Paderborn, Stattbergen a Wetzlar; podrobil si v poměrně krátké době téměř celé Vestfálsko a horní Hessensko. Poté se pokoušel o spojení s Francouzi pod generálem Turennem, aby tak přivodil rovnováhu sil v poměru k císařsko-bavorské armádě arcivévody Leopolda Viléma, která jej ohrožovala od jihu. Zmíněná města byla Švédy dobyta v druhé polovině roku 1646.
