Rytiny z roku 1634

224-Vlastní vyobrazení vraždy, spáchané v Chebu dne 15. února roku 1634 na vévodovi z Frýdlantu a několika jiných císařských plukovnících a důstojnících.

Vlastní vyobrazení vraždy, spáchané v Chebu dne 15. února roku 1634 na vévodovi z Frýdlantu a několika jiných císařských plukovnících a důstojnících.

Cheb, dne 25.02.1634

Rytina je rozdělena podélně na dvě pole. Na horní části je zobrazena scéna zavraždění důstojníků a stoupenců vévody frýdlantského. V jídelně je mnoho bojujících a střílejících osob; na stole jsou připravena jídla, ubrus je stržen. Druhý díl tisku zobrazuje Valdštejna v nočním úboru. Stojí v ložnici, v pozadí je stůl s hořící svíčkou, v rohu komnaty je jeho lože s nebesy. Dveřmi prudce pronikají tři vojáci, z nichž první (hejtman Deveroux) se chystá probodnout Valdštejna partyzánou – bodná dvousečná zbraň s dlouhým ratištěm. Ostatní jsou ozbrojeni kordy.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Eigentliche Vorbildung der zu Eger an dem Herzogen von Friedland und etlich andern Keyserlichen Obristen und Offizieren den 15. Febr. dess 1634 Jahrs verübten Mordthat.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2078

Když Valdštejnova zrádcovská činnost došla sluchu ve Vídni a nebylo již pochyb, že se hodlá chopiti českého trůnu, vydal císař rozkaz chopiti se jeho osoby živé nebo mrtvé. Zavraždění Valdštejna a jeho druhů Illova, Trčky, Kinského a Neumanna v Chebu dne 25. února 1634 bylo však důsledkem okamžité vzniknuvší situace a bylo o něm rozhodnuto císařovými exekutory teprve těsně před uskutečněním, poněvadž neměli jiné volby. V chebském zámku byla sjednána večeře, které se zúčastnili – mimo čtyř shora jmenovaných Valdštejnových důvěrníků – i císařští důstojníci Gordon a Buttler, kteří se lstivě vydávali za přátele vévody frýdlantského. Téhož dne k večeru přibyl znenadání do Chebu František Sasko-Lauenburský, Valdštejnův obdivovatel a věrný přítel. Císařovi důvěrníci v tom viděli zjevné ohrožení svých záměrů, a rozhodli se proto jednat bezodkladně. Večeře již probíhala, když zcela nečekaně vtrhlo několik důstojníků a vojáků Buttlerova pluku do jídelny s voláním: „Kdo je tu císařský?“. Nato ihned vstali Gordon a Buttler, k nimž se připojil i Leslie a vykřikli: „Vivat Ferdinand“. Vetřelci se vrhli na hodující důstojníky, kteří neměli u stolu své zbraně. Kinský byl ihned proboden, Illov byl usmrcen třemi údery, když se snažil zmocniti se svého kordu. Trčkovi se však podařilo uchopit kord a bránil se houževnatě; tupil Gordona nadávkami, v boji roztříštil Deverauxovi kord, usmrtil dva dragouny a smrtelně zranil hejtmana Lerda. Sám byl zasažen třemi ranami do tváře, rány, vedené na jeho tělo byly neúčinné, poněvadž byl oděn do silného koženého kabátu. Konečně však přece podlehl přesile a byl usmrcen. Rytmistr Neumann unikl do kuchyně, byl zde však dostižen a zabit. K této krvavé události došlo v 20 hod., vanul silný vítr, který přehlušil hluk boje, a tím usnadnil nerušenou exekuci. Hejtman Deveroux pak odešel s šesti halapartníky k domu, v němž byl ubytován Valdštejn, který se právě chystal na lože. Uslyšel v městě nezvyklý hluk a nářek hraběnky Kinské a Trčkové, které oplakávaly své mrtvé muže. Zvolal tedy na stráže před svou komnatou: „Co se to děje?“. Vtom však již Deverouxovi muži přemohli vévodovy osobní stráže a vnikli do ložnice, v níž stál Valdštejn v nočním oděvu u svého lůžka. Hejtman Deveroux, držící pohotově partyzánu, zvolal na vévodu: „Jsi ničema a musíš zemřít!“. Ten však neodpověděl a po opětném zvolání: „Musíš zemřít!“, probodl Valdštejnovu hruď, a tím jej na místě usmrtil.

228-Pravdivé vyobrazení města Memmingenu i s obléháním, jež se událo r. 1634.

Pravdivé vyobrazení města Memmingenu i s obléháním, jež se událo r. 1634.

Memmingen, dne 01.03.1634 (do 31.03.1634)

Uprostřed listu je vyobrazeno obléhání města Memmingen, opodál protéká řeka Iller a potok Buxach. Nahoře vpravo u břehu řeky je hlavní stan švédského maršálka Gustava Horna. Shora citovaný text je nad obrazem v podélné kartuši, vlevo je erb města Memmingen, ovinutý vavřínovým věncem. Rytina je pozoruhodná svým jemným provedením.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Wahrhaffte Contrafactur der Statt Memmingen sampt der Belagerung Anno 1634.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2078

V prvních letech po smrti Gustava Adolfa u Lützenu byly bojové akce Švédů plánovány vévodou Bernardem Výmarským, polním maršálkem Gustavem Hornem a kancléřem Oxenstiernou. Tito tři však měli obvykle různé strategické názory, a proto docházelo k rozporům. Bernard Výmarský zamýšlel tažení do dědičných zemí rakouských, Oxenstierna a jeho zeť generál Gustav Horn však pokládali za užitečnější opevnit a zajistit dobytá území. Bernard Výmarský pak požádal Horna, aby mu pomohl dobýt město Amberg, což však onen odmítal a zůstal v Horním Švábsku, kde byl zaměstnán okupací tohoto území. Hornovo stanovisko bylo též v intencích kancléře Oxenstierny, který též nepovažoval dobytí Ambergu za důvod k zásahu. Při svých místních operacích v Horním Švábsku oblehl Gustav Horn i město Memmingen, které bylo obsazeno císařsko-bavorskými jednotkami. Memmingen leží přibližně 80 km severovýchodně od Bodamského jezera. K popsanému obléhání došlo v jarních měsících roku 1634.

227-Původní vyobrazení polní bitvy v horním Alsasku, která se udála dne 2. března 1634 a v níž císařští byli poraženi jeho excelencí, panem rýnským hrabětem Otou Ludvíkem.

Původní vyobrazení polní bitvy v horním Alsasku, která se udála dne 2. března 1634 a v níž císařští byli poraženi jeho excelencí, panem rýnským hrabětem Otou Ludvíkem.

Horní Alsasko, dne 02.03.1634

Tisk zobrazuje bitvu mezi císařskými a švédskými vojsky. Vpravo je hustý les, označený nápisem: „Der Löwen Wald“, v pozadí je zámek Hirtenstein, pod nímž protéká říčka Thur. Uprostřed obrazu je střetnutí obou vojsk, císařští prchají směrem k levému okraji tisku. Vpravo dole je jezdectvo a trubači. Pod obrazem je legenda: 1–21, německý text je nahoře.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Eigentliche Vorbildung der Feldschlacht im oberen Elsasz den 2. Martii 1634 vorgangen darinn die Kayserliche von Ihr. Excel. Herrn Rheingraf Otto Ludwig geschlagen worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2078

Jedná se o bitvu, která se udála v Horním Alsasku u Wattweileru, přibližně 15 km severozápadně od Mühlhausenu, nedaleko řeky Thur. V tomto prostoru operovali tehdy císařští pod velením vévody Lotrinského a švédské vojsko pod rýnským hrabětem Otou Ludvíkem. Mezi oběma protivníky došlo zde dne 2. března 1634 k vyobrazenému střetnutí, v němž byli císařští poraženi.

229-Původní vyobrazení tuhého střetnutí, jež se událo mezi císařskými a kurfiřtsko-saskými armádami u Lehnice 1634.

Původní vyobrazení tuhého střetnutí, jež se událo mezi císařskými a kurfiřtsko-saskými armádami u Lehnice 1634.

Lehnice, dne 03.05.1634

Celá obrazová plocha tisku je vyplněna hustou bitevní vřavou, částečně zahalenou kouřem z pálících děl. V levém pozadí je město Lehnice. V popředí jsou drobné vojenské scény, mistrně provedené. Nad obrazem je uvedený německý text, dole je legenda: A–Q.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Eigentliche Abbildung des hartten Treffens so zwischen den Kays: und Chursächsischen Armeen bey Lignitz vorgangen 1634.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2084

Po chebské vraždě v únoru 1634 zůstaly ve Slezsku proti Sasům jen slabší císařské jednotky. Byl tu i slabší oddíl Švédů. V čele Sasů stál známý generál Arnim, kdysi bojovník císařův, který v době Valdštejnovy zrádcovské činnosti byl úzce zapleten do onoho spiknutí. Později však přispěl značnou měrou k Valdštejnovu pádu. Dne 3. května 1634 došlo ke střetnutí mezi vojsky Arnimovými a císařskými u Lehnice ve Slezsku, v němž Sasové zvítězili.

230-Původní nákres střetnutí, které se událo 3. května roku 1634 u Lehnice ve Slezsku a v němž byla císařská armáda švédskou a saskou poražena a rozptýlena.

Původní nákres střetnutí, které se událo 3. května roku 1634 u Lehnice ve Slezsku a v němž byla císařská armáda švédskou a saskou poražena a rozptýlena.

Lehnice, dne 03.05.1634

Na hořejším okraji listu je město Lehnice ve Slezsku (Legnica), k němuž prchají císařští vojáci. Zbytek obrazu tvoří mnoho seřazených nástupových tvarů vojsk v příznačných čtvercích. V levém popředí je nakreslen velký strom, 2 jezdci a 3 pěší vojáci, žena s dítětem a sedlák, držící v rukou psa a slepici.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Eigentlicher Entwurf des Treffens so den 3. May desz 1634 Jahrs bey Lignitz in Schlesien vorgengen, dabei die kayserische Armee von der Schwedisch. und Sächsischen geschlagen und zertrennet worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2084

Po chebské vraždě v únoru 1634 zůstaly ve Slezsku proti Sasům jen slabší císařské jednotky. Byl tu i slabší oddíl Švédů. V čele Sasů stál známý generál Arnim, kdysi bojovník císařův, který v době Valdštejnovy zrádcovské činnosti byl úzce zapleten do onoho spiknutí. Později však přispěl značnou měrou k Valdštejnovu pádu. Dne 3. května 1634 došlo ke střetnutí mezi vojsky Arnimovými a císařskými u Lehnice ve Slezsku, v němž Sasové zvítězili.

234-Obléhání svobodného města sv. říše Řezna královským veličenstvem v Uhrách a Čechách, započaté dne 15. května roku 1634 a ukončené dohodou dne 17. července.

Obléhání svobodného města sv. říše Řezna královským veličenstvem v Uhrách a Čechách, započaté dne 15. května roku 1634 a ukončené dohodou dne 17. července.

Řezno, dne 15.05.1634 (do 17.07.1634)

Jde o velkou, reprezentativní mědirytinu zobrazující obléhání Řezna císařskými. V pozadí je horstvo a protékající Dunaj. Město samotné je velmi pečlivě a čistě ryto. V popředí je několik vojenských scén, hradby, tábořiště apod. Vpravo je v ozdobném rámu věcná a topografická legenda: A–Z a 1–29. Opodál jsou kresleni jednotliví jezdci a mušketýři s korouhvemi. Vlevo je kulatá ozdobná kartuše s erby členů konšelské rady a s věnováním nejmenovanému purkmistrovi od jakéhosi Matyáše Hubera. Vpravo nahoře je umístěn znak města Řezna: dvouhlavá orlice se zkříženými klíči. Německý text, který je uveden doslova na předchozí stránce, je umístěn v oblacích nad vyobrazeným městem.

Signace: Matheus Merian fecit.
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Der zu Hungarn und Böheim K. M. Belagerung des h.r.freyen Statt Regenspurg, welche den 15. May Anno 1634 angefangen und den 17. Julii mit Accord vollendet worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Po Valdštejnově zavraždění v únoru 1634 převzal vrchní velení nad všemi císařskými armádami král český a uherský Ferdinand, syn Ferdinanda II. a pozdější římsko-německý císař Ferdinand III. Jeho vojenským poradcem byl generál Matyáš Gallas. Tato změna na nejvyšších velitelských místech vyvolala rychlejší spád bojových událostí než v poslední době éry Valdštejnovy. Dějištěm nově vzplanuvších bojů se stalo Bavorsko, které bylo převážně okupováno Švédy. Jejich velitel, vévoda Bernard Sasko-Výmarský byl však ve svém disponování omezen názorovými rozpory, které vznikly mezi ním a generálem Gustavem Hornem v strategickém pojetí situace. V době, kdy císařská armáda postupovala z Čech do Bavorska, stál Bernard Výmarský v západním Německu. Předsunuté jednotky císařských pod Aldringenem (který 12. července 1634 padl u Landshutu) již ohrožovaly Řezno, které dosud bylo v moci Švédů. Než mohl Bernard Výmarský uskutečnit svůj zamýšlený plán vpádu do rakouských dědičných zemí císaře, dozvěděl se při postupu k východu, že Řezno, ležící vlastně již v jeho týlu, kapitulovalo a je v rukou císařských od 17. července 1634. V těchto dnech pak došlo k spojení obou hlavních švédských armád pod Gustavem Hornem a Bernardem Výmarským a dozrávala situace, která vedla k významné bitvě u Nördlingenu, kde podruhé již byl zvrácen mocenský poměr obou soupeřících stran, tentokrát v prospěch tábora císařsko-katolického. (K prvnímu významnému obratu v třicetileté válce došlo v bitvě u Breitenfeldu r. 1631, kde pronikavě zvítězili protestanté v čele s švédským králem Gustavem Adolfem.)

231-Půdorys obléhání a města Frankfurtu, které bylo obléháno jeho kurfiřtskou jasností, kromě generála Bannera dne 13. května a následujícího 23. bylo dobyto. Roku 1634.

Půdorys obléhání a města Frankfurtu, které bylo obléháno jeho kurfiřtskou jasností, kromě generála Bannera dne 13. května a následujícího 23. bylo dobyto. Roku 1634.

Frankfurt, dne 23.05.1634

Na tisku je situace Frankfurtu nad Odrou (půdorys). Levý horní roh listu je oddělen širokým tokem Odry, který je u Frankfurtu překlenut mostem. Město je obklopeno liniemi obléhajících s četnými dělostřeleckými bateriemi a vojenskými tábory. Uvedený německý text je v ozdobné kartuši vpravo nahoře. Topografická a vojenská legenda A–R je uvedena nad obrazovou částí tisku. Je tu i uvedeno měřítko v ruthenech.

Signace: neuvedena
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Grundriss der belagerung und Statt Frankfurt, wie solche von Ihr: Churf: Durchl: neben General Banner den 13. May belägert und den folgenden 23 ditoerobert worden. Anno 1634.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

V době po Valdštejnově zavraždění v Chebu stála v Horním Slezsku a v přilehlých územích vojska saská a švédská, která zde operovala proti relativně slabému vojsku císařskému, jež tu zbylo po Valdštejnově odchodu na západ. Švédsko-saské vojsko oblehlo a dobylo i Frankfurt nad Odrou dne 23. května 1634.

232-Půdorys obléhání a města Frankfurtu, které bylo obléháno jeho kurfiřtskou jasností, kromě generála Bannera dne 13. května a následujícího 23. bylo dobyto. Roku 1634.
553-Původní nákres pevnosti Rheinfelden, která byla Švédy obléhána a dobyta. 1634.

Původní nákres pevnosti Rheinfelden, která byla Švédy obléhána a dobyta. 1634.

Rheinfelden, dne 01.07.1634 (do 31.08.1634)

Ve středu rytiny je zobrazeno město Rheinfeldern s vysokou kostelní věží. Před městem je: „Herr Gen. Maior Exc. Reingraff Johann Philips quartier“, opodál vpravo: „Auszug der Kayserlichen“. V pozadí jsou horské hřebeny. Podélně protéká Rýn. V popředí jsou vojenská tábořiště a dělostřelecké baterie. Jsou i zakresleny balistické dráhy dělových projektilů končící ve městě. V levém popředí jsou na návrší tři jezdci.

Signace: neuvedena
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Eigentliche Delineation der Festung Rheinfelden, wie dieselbe von den Schwedischen belägert und eingenommen worden. 1634.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Počátkem roku 1634 došlo k rozporům mezi Bernardem Sasko-Výmarským, maršálkem Gustavem Hornem a kancléřem Oxenstiernou v plánování vojenských opatření. Bernard Sasko-Výmarský chtěl vniknout do rakouských dědičných zemí, Horn i švédský kancléř však zamýšleli nejprve důkladně upevnit svou pozici v dobytých územích. Gustav Horn podnikal operace místního významu ve Švábsku a při této příležitosti dobyl i císařskými obsazené město Rheinfelden. Tyto akce se udály ještě před bitvou u Nördlingenu, v létě roku 1634.

233-Původní vyobrazení města Landshutu v Bavorsku, obléhaného švédským a evangelickým svazem, r. 1634.

Původní vyobrazení města Landshutu v Bavorsku, obléhaného švédským a evangelickým svazem, r. 1634.

Landshut, dne 12.07.1634

Na rytině je obraz města Landshutu v půvabně kreslené krajině. V městě vzplanul velký požár s oblaky kouře. Na druhém břehu řeky Isar prchá císařské vojsko. V levém popředí jsou 2 jezdci a několik pěších vojáků. Nad městem je znak Landshutu s třemi klobouky. Dole je legenda: A–L.

Signace: neuvedena
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Eigentliche Contfactur der Statt Landshut in Bayern sampt der Schwedisch und Evangelischen Bunds Belagerung Anno 1634.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Mezi Bernardem Výmarským a Gustavem Hornem došlo k rozporům v strategickém názoru na vojenskou situaci. Horn odtáhl se svou armádou, aby oblehl město Forchheim, zatímco Bernard Výmarský se dal na pochod proti kardinálu – infantu Ferdinandovi, který přitáhl s pomocnou armádou španělskou. Když se však roznesla zpráva, že hrozí nebezpečí Řeznu, spojily se opět armády Bernarda Výmarského a Horna 2. července u Augspurku a odtud táhly společně k Landshutu. Podnikly útok na město dne 12. července 1634, v téže době, kdy císařský generál Aldringen vnikl do města druhou stranou. Došlo k urputnému střetnutí uvnitř města, v němž císařští byli krvavě poraženi. Při zmateném útěku císařského vojska přes řeku Isar utonul generál Aldringen, jsa zasažen dvěma kulemi.

554-Nákres obléhání města Řezna, které bylo dne 16. července císařskými předáno dohodou 1634.

Nákres obléhání města Řezna, které bylo dne 16. července císařskými předáno dohodou 1634.

Řezno, dne 16.07.1634

Na obrazu podélně protéká Dunaj, na jehož břehu leží město Řezno. Z levého břehu se do Dunaje vlévá říčka Regen (Řezná), pramenící v bavorské části Šumavy. V levém popředí jsou nakresleni 2 jezdci. V levém rohu nahoře je tábor císařských, označený nápisem: „Königs in Ungern Läger“. Vpravo dole je legenda: A–S.

Signace: neuvedena
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Abris der belägerung der Statt Regenspurg wie solche den 16. Juli den Keyserischen mit Accord über geben worden 1634.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Po Valdštejnově násilné smrti v únoru 1634 převzal vrchní velení císařských armád syn Ferdinanda II. Ferdinand III., jemuž k ruce stál generál Matyáš Gallas, který se v tomto údobí své vojenské činnosti velmi osvědčil. Císařské vojsko se dalo na pochod do Bavorska a jednou z prvních významnějších bojových akcí bylo dobytí Řezna dohodou dne 16. července 1634. Ihned potom se připravily události k významné bitvě u Nördlingenu, která znamenala opětný obrat ve válce 30leté.

235-Vyobrazení a popis svobodného města Řezna, které bylo jeho knížecí milostí vévodou Bernardem Výmarským dobyto a dne 28. července 1634 jeho veličenstvem v Uhersku jménem císařského veličenstva po obléhání, trvajícím několik měsíců, dobrou dohodou opět předáno.

Vyobrazení a popis svobodného města Řezna, které bylo jeho knížecí milostí vévodou Bernardem Výmarským dobyto a dne 28. července 1634 jeho veličenstvem v Uhersku jménem císařského veličenstva po obléhání, trvajícím několik měsíců, dobrou dohodou opět předáno.

Řezno, dne 28.07.1634

V pozadí rytiny je město Řezno nad Dunajem s dvěma mosty a ostrovem. Vlevo je předměstí s dvěma vysokými věžemi, z něhož se odsazuje švédské vojsko. Vpravo dole je vyobrazen oddíl jízdy. Nad tím je malé pole s nápisem: „Bischofspalast“. Na obloze nad městem je znak města (2 zkřížené klíče) a nápis: „Ratisbona – Regenspurg“.

Signace: neuvedena
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Abbildung und Beschreibung der Freyen Statt Regenspurg wie sie von Ihr: Fürstl: Gnaden Hertzog Bernhard von Weimar etc. einbekommen und den 18. 28. July 1634 Ihrer Königlichen Majestät in Ungarn im Namen Kays. Mayt. nach etlich Monat langer Belägerung mit gutem Accordo widerum übergeben worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Po Valdštejnově násilné smrti v únoru 1634 převzal vrchní velení císařských armád syn Ferdinanda II. Ferdinand III., jemuž k ruce stál generál Matyáš Gallas, který se v tomto údobí své vojenské činnosti velmi osvědčil. Císařské vojsko se dalo na pochod do Bavorska a jednou z prvních významnějších bojových akcí bylo dobytí Řezna dohodou dne 16. července 1634. Ihned potom se připravily události k významné bitvě u Nördlingenu, která znamenala opětný obrat ve válce 30leté. Po Valdštejnově zavraždění v únoru 1634 převzal vrchní velení nad všemi císařskými armádami král český a uherský Ferdinand, syn Ferdinanda II. a pozdější římsko-německý císař Ferdinand III. Jeho vojenským poradcem byl generál Matyáš Gallas. Tato změna na nejvyšších velitelských místech vyvolala rychlejší spád bojových událostí než v poslední době éry Valdštejnovy. Dějištěm nově vzplanuvších bojů se stalo Bavorsko, které bylo převážně okupováno Švédy. Jejich velitel, vévoda Bernard Sasko-Výmarský byl však ve svém disponování omezen názorovými rozpory, které vznikly mezi ním a generálem Gustavem Hornem v strategickém pojetí situace. V době, kdy císařská armáda postupovala z Čech do Bavorska, stál Bernard Výmarský v západním Německu. Předsunuté jednotky císařských pod Aldringenem (který 12. července 1634 padl u Landshutu) již ohrožovaly Řezno, které dosud bylo v moci Švédů. Než mohl Bernard Výmarský uskutečnit svůj zamýšlený plán vpádu do rakouských dědičných zemí císaře, dozvěděl se při postupu k východu, že Řezno, ležící vlastně již v jeho týlu, kapitulovalo a je v rukou císařských od 17. července 1634. V těchto dnech pak došlo k spojení obou hlavních švédských armád pod Gustavem Hornem a Bernardem Výmarským a dozrávala situace, která vedla k významné bitvě u Nördlingenu, kde podruhé již byl zvrácen mocenský poměr obou soupeřících stran, tentokrát v prospěch tábora císařsko-katolického. (K prvnímu významnému obratu v třicetileté válce došlo v bitvě u Breitenfeldu r. 1631, kde pronikavě zvítězili protestanté v čele s švédským králem Gustavem Adolfem.)

237-Nördlingen v císařském Švábsku.

Nördlingen v císařském Švábsku.

Nördlingen, dne 27.08.1634

Na tisku je celkový pohled na město Nördlingen, ležící v západním Bavorsku u württemberských hranic, přibližně 80 km severozápadně od Augsburgu. Na obloze nad krajinou je rozvinutá stuha s francouzským nápisem, uvedeným na předchozí stránce. V popředí je několik vojenských oddílů s povozy. Vlevo je zobrazen vysoký důstojník s pobočníkem, přijímající právě hlášení. Opodál stojí košatý strom a vpravo na návrší je kostel. Pod obrazem je legenda A–V. Jedná se o mědirytinu francouzského původu vysoké umělecké úrovně, která, ač nesignována, připomíná mnohými vlastnostmi ryteckou techniku Jaquese Callota. Je pozoruhodné, že kromě topografické legendy je určena situace Nördlingenu s okolím i podle moderních kartografických zvyklostí v zeměpisné délce a šířce.

Signace: neuvedena
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Nördlingen en Suabe Imp.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Krátce před vlastní bitvou dne 27. srpna 1634 bylo město Nördlingen obléháno císařskými vojsky. Bernard Sasko-Výmarský přitáhl, aby město vyprostil z obležení a usadil se se svým vojskem na vrchu u Bopfingenu. Zde se k němu přidružil maršál Gustav Horn. Kritická situace městské posádky se stále vyhrocovala a výzvy obležených o pomoc přiměly nakonec Bernarda Výmarského, aby – nehledě k Hornovým pochybnostem – prosadil svůj názor zaútočit na císařské vojsko. Horn totiž radil, aby se s útokem počkalo do příchodu rýnského hraběte Oty Ludvíka, pro kterého byl chvatně vyslán plukovník Kratz. Byl tedy na straně Švédů nařízen útok na císařské dobyvatele Nördlingenu, čímž se rozpoutala bitva.

238-Nákres bojového šiku a bitvy u Nordlingenu dne 6. září 1634.

Nákres bojového šiku a bitvy u Nordlingenu dne 6. září 1634.

Nördlingen, dne 06.09.1634

Na širokém tisku je vyobrazena bitva u Nördlingenu, císařská vojska jsou na pravé straně, vlevo v lese jsou Švédové. Město Nördlingen leží opodál vpravo. V pravém popředí je nakreslena drobná scéna s důstojníkem a trubači. Celá plocha prospektu je zaplněna bojujícími vojenskými oddíly. Latinský nápis, uvedený doslova na předchozím listu, je umístěn v ozdobné kartuši vpravo nahoře. Legenda A–Z a 1–42 je pod obrazem.

Signace: M. Merian fecit
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem

Originální název: Delineatio aciei et pugnae ad Nördlingam VI. Septembris Ao MDCXXXIV.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2085

Bitva u Nördlingenu, k níž došlo 27. srpna 1634, zcela zvrátila mocenské postavení obou soupeřících náboženských táborů i nepřátelských armád. Strana císařsko-katolická nabyla opět vrchu. Po smrti krále Gustava Adolfa u Lützenu přešlo velení švédských vojsk do rukou vévody Bernarda Sasko-Výmarského, maršálka Gustava Horna a kancléře Oxenstierny. Vévoda Výmarský a Horn byli však téměř vždy různého názoru v otázkách strategických i taktických. Bernard Výmarský byl dravým, výbušným útočníkem, Horn však byl opatrným, rozvážným, spíše pasivním stratégem. Toto protichůdné velitelské pojetí obou vojevůdců se projevilo katastrofálně u Nördlingenu, kde velení nebylo soustředěno v jedné osobě, tak, jak tomu bývalo v době švédských úspěchů za vojevůdcovství krále Gustava Adolfa. I v císařském táboře došlo však k pronikavým změnám na nejvyšších místech. Zavražděný Valdštejn byl nahrazen mladým králem českým a uherským Ferdinandem, který se později po smrti svého otce stal císařem. Jeho nepostradatelným vojenským poradcem a vlastním strůjcem jeho vojenských úspěchů byl zkušený generál Matyáš Gallas. Velitelské dispozice přenechal mladý Ferdinand Gallasovi a touto prozíravostí podstatně přispěl k vítězství císařských. Po celodenním urputném boji, který přinesl na obou stranách mnoho krizí a nečekaných zvratů, skončila bitva katastrofální porážkou Švédů. Císařští čítali 33 000 mužů, Švédů bylo 26 000. Polní maršál Horn byl zajat jezdectvem generála Jana z Werthu a vévoda sasko-výmarský unikl jen o vlas témuž osudu. Císařští ukořistili 170 bojových standart a praporů a 80 děl. Ztráty Švédů na mužích byly ohromné, ale i všechno vozatajstvo a intendanční materiál padl do rukou císařských. Krátce před vlastní bitvou dne 27. srpna 1634 bylo město Nördlingen obléháno císařskými vojsky. Bernard Sasko-Výmarský přitáhl, aby město vyprostil z obležení a usadil se se svým vojskem na vrchu u Bopfingenu. Zde se k němu přidružil maršál Gustav Horn. Kritická situace městské posádky se stále vyhrocovala a výzvy obležených o pomoc přiměly nakonec Bernarda Výmarského, aby – nehledě k Hornovým pochybnostem – prosadil svůj názor zaútočit na císařské vojsko. Horn totiž radil, aby se s útokem počkalo do příchodu rýnského hraběte Oty Ludvíka, pro kterého byl chvatně vyslán plukovník Kratz. Byl tedy na straně Švédů nařízen útok na císařské dobyvatele Nördlingenu, čímž se rozpoutala bitva.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025