Řezno

Jde o velkou, reprezentativní mědirytinu zobrazující obléhání Řezna císařskými. V pozadí je horstvo a protékající Dunaj. Město samotné je velmi pečlivě a čistě ryto. V popředí je několik vojenských scén, hradby, tábořiště apod. Vpravo je v ozdobném rámu věcná a topografická legenda: A–Z a 1–29. Opodál jsou kresleni jednotliví jezdci a mušketýři s korouhvemi. Vlevo je kulatá ozdobná kartuše s erby členů konšelské rady a s věnováním nejmenovanému purkmistrovi od jakéhosi Matyáše Hubera. Vpravo nahoře je umístěn znak města Řezna: dvouhlavá orlice se zkříženými klíči. Německý text, který je uveden doslova na předchozí stránce, je umístěn v oblacích nad vyobrazeným městem.

Po Valdštejnově zavraždění v únoru 1634 převzal vrchní velení nad všemi císařskými armádami král český a uherský Ferdinand, syn Ferdinanda II. a pozdější římsko-německý císař Ferdinand III. Jeho vojenským poradcem byl generál Matyáš Gallas. Tato změna na nejvyšších velitelských místech vyvolala rychlejší spád bojových událostí než v poslední době éry Valdštejnovy. Dějištěm nově vzplanuvších bojů se stalo Bavorsko, které bylo převážně okupováno Švédy. Jejich velitel, vévoda Bernard Sasko-Výmarský byl však ve svém disponování omezen názorovými rozpory, které vznikly mezi ním a generálem Gustavem Hornem v strategickém pojetí situace. V době, kdy císařská armáda postupovala z Čech do Bavorska, stál Bernard Výmarský v západním Německu. Předsunuté jednotky císařských pod Aldringenem (který 12. července 1634 padl u Landshutu) již ohrožovaly Řezno, které dosud bylo v moci Švédů. Než mohl Bernard Výmarský uskutečnit svůj zamýšlený plán vpádu do rakouských dědičných zemí císaře, dozvěděl se při postupu k východu, že Řezno, ležící vlastně již v jeho týlu, kapitulovalo a je v rukou císařských od 17. července 1634. V těchto dnech pak došlo k spojení obou hlavních švédských armád pod Gustavem Hornem a Bernardem Výmarským a dozrávala situace, která vedla k významné bitvě u Nördlingenu, kde podruhé již byl zvrácen mocenský poměr obou soupeřících stran, tentokrát v prospěch tábora císařsko-katolického. (K prvnímu významnému obratu v třicetileté válce došlo v bitvě u Breitenfeldu r. 1631, kde pronikavě zvítězili protestanté v čele s švédským králem Gustavem Adolfem.)