V pozadí rytiny je město Řezno nad Dunajem s dvěma mosty a ostrovem. Vlevo je předměstí s dvěma vysokými věžemi, z něhož se odsazuje švédské vojsko. Vpravo dole je vyobrazen oddíl jízdy. Nad tím je malé pole s nápisem: „Bischofspalast“. Na obloze nad městem je znak města (2 zkřížené klíče) a nápis: „Ratisbona – Regenspurg“.
Po Valdštejnově násilné smrti v únoru 1634 převzal vrchní velení císařských armád syn Ferdinanda II. Ferdinand III., jemuž k ruce stál generál Matyáš Gallas, který se v tomto údobí své vojenské činnosti velmi osvědčil. Císařské vojsko se dalo na pochod do Bavorska a jednou z prvních významnějších bojových akcí bylo dobytí Řezna dohodou dne 16. července 1634. Ihned potom se připravily události k významné bitvě u Nördlingenu, která znamenala opětný obrat ve válce 30leté. Po Valdštejnově zavraždění v únoru 1634 převzal vrchní velení nad všemi císařskými armádami král český a uherský Ferdinand, syn Ferdinanda II. a pozdější římsko-německý císař Ferdinand III. Jeho vojenským poradcem byl generál Matyáš Gallas. Tato změna na nejvyšších velitelských místech vyvolala rychlejší spád bojových událostí než v poslední době éry Valdštejnovy. Dějištěm nově vzplanuvších bojů se stalo Bavorsko, které bylo převážně okupováno Švédy. Jejich velitel, vévoda Bernard Sasko-Výmarský byl však ve svém disponování omezen názorovými rozpory, které vznikly mezi ním a generálem Gustavem Hornem v strategickém pojetí situace. V době, kdy císařská armáda postupovala z Čech do Bavorska, stál Bernard Výmarský v západním Německu. Předsunuté jednotky císařských pod Aldringenem (který 12. července 1634 padl u Landshutu) již ohrožovaly Řezno, které dosud bylo v moci Švédů. Než mohl Bernard Výmarský uskutečnit svůj zamýšlený plán vpádu do rakouských dědičných zemí císaře, dozvěděl se při postupu k východu, že Řezno, ležící vlastně již v jeho týlu, kapitulovalo a je v rukou císařských od 17. července 1634. V těchto dnech pak došlo k spojení obou hlavních švédských armád pod Gustavem Hornem a Bernardem Výmarským a dozrávala situace, která vedla k významné bitvě u Nördlingenu, kde podruhé již byl zvrácen mocenský poměr obou soupeřících stran, tentokrát v prospěch tábora císařsko-katolického. (K prvnímu významnému obratu v třicetileté válce došlo v bitvě u Breitenfeldu r. 1631, kde pronikavě zvítězili protestanté v čele s švédským králem Gustavem Adolfem.)
