Nördlingen

Na širokém tisku je vyobrazena bitva u Nördlingenu, císařská vojska jsou na pravé straně, vlevo v lese jsou Švédové. Město Nördlingen leží opodál vpravo. V pravém popředí je nakreslena drobná scéna s důstojníkem a trubači. Celá plocha prospektu je zaplněna bojujícími vojenskými oddíly. Latinský nápis, uvedený doslova na předchozím listu, je umístěn v ozdobné kartuši vpravo nahoře. Legenda A–Z a 1–42 je pod obrazem.

Bitva u Nördlingenu, k níž došlo 27. srpna 1634, zcela zvrátila mocenské postavení obou soupeřících náboženských táborů i nepřátelských armád. Strana císařsko-katolická nabyla opět vrchu. Po smrti krále Gustava Adolfa u Lützenu přešlo velení švédských vojsk do rukou vévody Bernarda Sasko-Výmarského, maršálka Gustava Horna a kancléře Oxenstierny. Vévoda Výmarský a Horn byli však téměř vždy různého názoru v otázkách strategických i taktických. Bernard Výmarský byl dravým, výbušným útočníkem, Horn však byl opatrným, rozvážným, spíše pasivním stratégem. Toto protichůdné velitelské pojetí obou vojevůdců se projevilo katastrofálně u Nördlingenu, kde velení nebylo soustředěno v jedné osobě, tak, jak tomu bývalo v době švédských úspěchů za vojevůdcovství krále Gustava Adolfa. I v císařském táboře došlo však k pronikavým změnám na nejvyšších místech. Zavražděný Valdštejn byl nahrazen mladým králem českým a uherským Ferdinandem, který se později po smrti svého otce stal císařem. Jeho nepostradatelným vojenským poradcem a vlastním strůjcem jeho vojenských úspěchů byl zkušený generál Matyáš Gallas. Velitelské dispozice přenechal mladý Ferdinand Gallasovi a touto prozíravostí podstatně přispěl k vítězství císařských. Po celodenním urputném boji, který přinesl na obou stranách mnoho krizí a nečekaných zvratů, skončila bitva katastrofální porážkou Švédů. Císařští čítali 33 000 mužů, Švédů bylo 26 000. Polní maršál Horn byl zajat jezdectvem generála Jana z Werthu a vévoda sasko-výmarský unikl jen o vlas témuž osudu. Císařští ukořistili 170 bojových standart a praporů a 80 děl. Ztráty Švédů na mužích byly ohromné, ale i všechno vozatajstvo a intendanční materiál padl do rukou císařských. Krátce před vlastní bitvou dne 27. srpna 1634 bylo město Nördlingen obléháno císařskými vojsky. Bernard Sasko-Výmarský přitáhl, aby město vyprostil z obležení a usadil se se svým vojskem na vrchu u Bopfingenu. Zde se k němu přidružil maršál Gustav Horn. Kritická situace městské posádky se stále vyhrocovala a výzvy obležených o pomoc přiměly nakonec Bernarda Výmarského, aby – nehledě k Hornovým pochybnostem – prosadil svůj názor zaútočit na císařské vojsko. Horn totiž radil, aby se s útokem počkalo do příchodu rýnského hraběte Oty Ludvíka, pro kterého byl chvatně vyslán plukovník Kratz. Byl tedy na straně Švédů nařízen útok na císařské dobyvatele Nördlingenu, čímž se rozpoutala bitva.