Rytina je rozdělena podélně na dvě pole. Na horní části je zobrazena scéna zavraždění důstojníků a stoupenců vévody frýdlantského. V jídelně je mnoho bojujících a střílejících osob; na stole jsou připravena jídla, ubrus je stržen. Druhý díl tisku zobrazuje Valdštejna v nočním úboru. Stojí v ložnici, v pozadí je stůl s hořící svíčkou, v rohu komnaty je jeho lože s nebesy. Dveřmi prudce pronikají tři vojáci, z nichž první (hejtman Deveroux) se chystá probodnout Valdštejna partyzánou – bodná dvousečná zbraň s dlouhým ratištěm. Ostatní jsou ozbrojeni kordy.
Když Valdštejnova zrádcovská činnost došla sluchu ve Vídni a nebylo již pochyb, že se hodlá chopiti českého trůnu, vydal císař rozkaz chopiti se jeho osoby živé nebo mrtvé. Zavraždění Valdštejna a jeho druhů Illova, Trčky, Kinského a Neumanna v Chebu dne 25. února 1634 bylo však důsledkem okamžité vzniknuvší situace a bylo o něm rozhodnuto císařovými exekutory teprve těsně před uskutečněním, poněvadž neměli jiné volby. V chebském zámku byla sjednána večeře, které se zúčastnili – mimo čtyř shora jmenovaných Valdštejnových důvěrníků – i císařští důstojníci Gordon a Buttler, kteří se lstivě vydávali za přátele vévody frýdlantského. Téhož dne k večeru přibyl znenadání do Chebu František Sasko-Lauenburský, Valdštejnův obdivovatel a věrný přítel. Císařovi důvěrníci v tom viděli zjevné ohrožení svých záměrů, a rozhodli se proto jednat bezodkladně. Večeře již probíhala, když zcela nečekaně vtrhlo několik důstojníků a vojáků Buttlerova pluku do jídelny s voláním: „Kdo je tu císařský?“. Nato ihned vstali Gordon a Buttler, k nimž se připojil i Leslie a vykřikli: „Vivat Ferdinand“. Vetřelci se vrhli na hodující důstojníky, kteří neměli u stolu své zbraně. Kinský byl ihned proboden, Illov byl usmrcen třemi údery, když se snažil zmocniti se svého kordu. Trčkovi se však podařilo uchopit kord a bránil se houževnatě; tupil Gordona nadávkami, v boji roztříštil Deverauxovi kord, usmrtil dva dragouny a smrtelně zranil hejtmana Lerda. Sám byl zasažen třemi ranami do tváře, rány, vedené na jeho tělo byly neúčinné, poněvadž byl oděn do silného koženého kabátu. Konečně však přece podlehl přesile a byl usmrcen. Rytmistr Neumann unikl do kuchyně, byl zde však dostižen a zabit. K této krvavé události došlo v 20 hod., vanul silný vítr, který přehlušil hluk boje, a tím usnadnil nerušenou exekuci. Hejtman Deveroux pak odešel s šesti halapartníky k domu, v němž byl ubytován Valdštejn, který se právě chystal na lože. Uslyšel v městě nezvyklý hluk a nářek hraběnky Kinské a Trčkové, které oplakávaly své mrtvé muže. Zvolal tedy na stráže před svou komnatou: „Co se to děje?“. Vtom však již Deverouxovi muži přemohli vévodovy osobní stráže a vnikli do ložnice, v níž stál Valdštejn v nočním oděvu u svého lůžka. Hejtman Deveroux, držící pohotově partyzánu, zvolal na vévodu: „Jsi ničema a musíš zemřít!“. Ten však neodpověděl a po opětném zvolání: „Musíš zemřít!“, probodl Valdštejnovu hruď, a tím jej na místě usmrtil.
