Rytiny z roku 1618

6-Nový popis českého království.

Nový popis českého království.

Hradčany, dne 01.01.1618 (do 31.12.1618)

Jde o podrobnou, místy však nepřesně provedenou mapu země české, která je na okrajích opatřena měřítkem. V pravém dolním rohu jsou vyobrazeny Hradčany, před nimi postava zahalená v plášti, držící provaz s připoutaným císařským orlem. Opodál stojí osoba, jež se uklání se smeknutým kloboukem. Na druhé straně na obdobné kartuši je znak s českým lvem, který je držen faunem, opřeným o tabuli, na níž je věnování Eylharovi Lubinu, profesoru na univerzitě v Rostoku od rytce Kaeria.

Signace: P. Kaerius Excudebat Amstalodami. Anno a nato Christo 1618
Autor: Lubinus Eylhar, profesor rostocké university

Originální název: Regni Bohemiae nova descriptio.

Tato mapa Čech z doby renesance je velmi zajímavá, hlavně poznámkami, jež jsou uvedeny u různých měst. Na příklad u Prahy: Hec olim Bubenium quondam etiam Marobudu ab conditore dicta. Krumlov, Budějovice a Kutná Hora: Habent argenti fodines. Rakovník: Habent optimam cerevisiam. Klatovy: Praestat opt. caseis. Prachatice: Salis emporium, apod. Mezi Českým Šternberkem a sázavským klášterem je zakreslen velký les. Konopiště je nazváno „Konnepsch.“ Význam shora popsaných osob, držících znaky, nelze vysvětlit.

1-Prospekt daleko slavně známého královského hlavního města Prahy v Čechách, jak toto vypadá v současné době.

Prospekt daleko slavně známého královského hlavního města Prahy v Čechách, jak toto vypadá v současné době.

Praha, dne 01.01.1618 (do 31.12.1628)

Pohled na celou Prahu po obou březích Vltavy („Moltav fluvius“) je kreslen velmi pečlivě. V levém popředí je stafáž stromů. Nad obrazem je shora uvedený text. Na obloze jsou erby: Hradčan, Malé Strany, český, císařský, Starého Města, Nového Města a Vyšehradu. Tisk není signován, jeho koncepce však připomíná Hollara, nebo byla grafika pořízena podle Hollarovy předlohy. Tato rytina se v mnohém nápadně podobá Hollarovu obrazu Prahy.

Signace: neuvedena
Autor: Lubinus Eylhar, profesor rostocké university

Originální název: Prospect der weitberühmten Königl. Hauptstadt Prag in Böhmen, wie solche jetziger Zeit anzusehen ist.

Praha se stala několikrát dějištěm událostí, které měly hluboký, určující vliv na průběh třicetileté války. Roku 1618 vyvrcholilo české povstání pražskou defenestrací, r. 1620 byla vybojována bitva bělohorská a o rok později byla provedena krvavá exekuce na Staroměstském náměstí. Vznik vojenské i politické moci Valdštejnovy má své kořeny v Praze. Roku 1633 byl vpád Sasů do Prahy a roku 1635 zde došlo k tzv. pražskému příměří mezi císařem a kurfiřtem Janem Jiřím I. Saským. Valdštejnova smrt roku 1634 zanechala důsledky i na pražských poměrech. Roku 1648 byla Praha obléhána Švédy pod Königsmarkem a Karlem Gustavem falckrabím nad Rýnem.

3-Skutečné vyobrazení svržení císařských radů z okna.

Skutečné vyobrazení svržení císařských radů z okna.

Příkop pod Pražským hradem, dne 23.05.1618

Jde o obraz Hradčan od nynějšího Klárova. Na levé straně jsou zobrazeny nové zámecké schody. Na místě nynějších zahrad na svahu k Malé Straně je obora (“Thiergarten“) s jeleny. Pod písmenem „B“ je okno zemské kanceláře, z něhož právě spadávají císařovi místodržící. V horních rozích císařská orlice a český lev ve vavřínových věncích. V pravém dolním rohu je legenda: A–C, německý vysvětlující nápis je umístěn nad obrazem.

Signace: neuvedena
Autor: Lubinus Eylhar, profesor rostocké university

Originální název: Wahre Contrafactur wie die Kays. Räthe zum Fenster hinaus geworffen worden seindt.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 3804

Pražská defenestrace byla bezprostřední pohnutkou, jež rozpoutala třicetiletou válku. Skutečné příčiny této katastrofy lze však již sledovat ve vývoji celých desetiletí. Osudného 23. května 1618 shromáždili se zástupci nespokojených českých stavů v čele s Jindřichem Matyášem, hrabětem Thurnem – Valsassina, Colonnu z Felsu, Pavlem z Řídčan a jinými, v čele početného davu odtáhli na hrad a zde si vynutili vstup do zemské kanceláře, kde byla právě shromážděna císařova rada, složená z Jana Bořity z Martinic, Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, Děpolda z Lobkowicz a Adama ze Sternberga. Povstalci zde přednesli své požadavky rozhodně a vyzývavě. Nejvyšší purkrabí Adam ze Sternberga se snažil klidnou a smířlivou odpovědí čelit nebezpečí, nicméně se však brzy rozpoutala prudká výměna názorů, která vyvrcholila tím, že Lobkowicz a Sternberg byli odvedeni do vedlejší místnosti, Slavata a Martinic pak byli uchopeni a vyvrženi z okna. I písař Fabricius sdílel jejich osud a ocitnul se v hradním příkopu. Až na odřeniny a kontuse nebyl nikdo vážněji zraněn. Fabricius týž den odcestoval do Vídně a informoval císaře o pražských událostech. Za své zásluhy byl pak povýšen do stavu šlechtického a obdržel predikát „z Hohenfallu“.

4-Vyobrazení města Plzně v Čechách, které bylo generálem z Mansfeldu obléháno a dobyto. Roku 1618.

Vyobrazení města Plzně v Čechách, které bylo generálem z Mansfeldu obléháno a dobyto. Roku 1618.

Plzeň, dne 11.11.1618

Obraz Plzně je kreslen z ptačí perspektivy, různé stavby jsou kresleny velmi podrobně. Útok vojsk generála Mansfelda směřuje na františkánský kostel. V pravém horním rohu je na ozdobeném poli znak města Plzně. Na téže straně dole je v čtverhranné kartuši legenda A–I. Na levé straně dole jsou vyobrazeni dva jezdci, z nichž jeden drží korouhev, a několik pěších vojáků. V levém horním rohu je nápis: “Obsidio urbis Pilsenae.“

Signace: neuvedena
Autor: Lubinus Eylhar, profesor rostocké university

Originální název: Abbildung der Statt Pilsen in Böhmen und wie selbige durch Gen. von Mansfeld belägert und eingenommen worden. Anno 1618.

Katalogová čísla:
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 3804

Plzeň byla postižena hned z počátku třicetileté války. Když po pražské defenestraci čeští stavové chtěli své požadavky vůči císaři vynutit válkou, zůstala Plzeň na straně císaře, který ihned k její obraně vyslal menší oddíl pod hejtmanem Felixem Dorheimem. Již v září 1618 přitáhl do Čech hrabě Arnošt z Mansfeldu, který byl najat českými stavy, a ihned počal se svým vojskem obléhat nepřátelskou Plzeň. S posilami z okolních krajů vzrostlo jeho vojsko na 8 000 mužů, s nimiž po 9 týdnů intenzivně dobýval město. Posádka i měšťané se statečně hájili, když však byly prostřeleny dva průlomy do hradeb, podařilo se obléhajícím při hlavním útoku dne 21. listopadu 1618 těmito otvory vniknout do města (bylo to u dnešní spořitelny a nedaleko františkánského kláštera). Dne 22. listopadu ráno se město Mansfeldovi vzdalo a on se usadil v císařském domě. Plzeň byla obléháním krutě poznamenána: třetina domů lehla popelem a střelbou. Předměstí se značnými zásobami potravin byla úplně zničena.

5-Nákres města Plzně v Čechách, které bylo obléháno a útokem dobyto.

Nákres města Plzně v Čechách, které bylo obléháno a útokem dobyto.

Plzeň, dne 21.11.1618

Město Plzeň je kresleno perspektivně. Od západu vniká Mansfeldovo vojsko průlomy v hradbách do města. V levém horním rohu je vyobrazeno tábořiště Mansfeldovy armády. Vpravo nahoře je znak města Plzně, dole tok řeky Radbuzy a orientační buzola. V levém dolním rohu je ozdobná kartuše s legendou A–M.

Signace: G. Keller
Autor: Lubinus Eylhar, profesor rostocké university

Originální název: Abrisz der Statt Pilsen in Böhmen, wie dieselbige belägert, gestürmt und eingenommen worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1354
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 4397

Generál Arnošt hrabě Mansfeld přitáhl s 3 000 muži na pomoc českým stavům. Tato armáda byla sice najata pro vévodu savojského a protestantskou Unii, aby však nebyl zkalen poměr mezi Ligou a Unií, bylo prohlašováno, že vojsko bylo postaveno a určeno pro české stavy. Se souhlasem českého direktoria přitáhl tedy Mansfeld do Čech a dne 21. listopadu 1618 dobyl Plzeň, čímž způsobil císaři citelnou ránu, neboť nyní zbývaly na císařově straně jen České Budějovice. Plzeň byla vždy známa svou věrností císaři a skutečnost, že ji ovládal Mansfeld bez finanční pomoci Unie a vévody savojského, a že jeho vojsko proto nehorázně drancovalo v celém kraji, byla pro stranu císařovu velmi trapná a neoportunní.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2026