Pohled na celou Prahu po obou březích Vltavy („Moltav fluvius“) je kreslen velmi pečlivě. V levém popředí je stafáž stromů. Nad obrazem je shora uvedený text. Na obloze jsou erby: Hradčan, Malé Strany, český, císařský, Starého Města, Nového Města a Vyšehradu. Tisk není signován, jeho koncepce však připomíná Hollara, nebo byla grafika pořízena podle Hollarovy předlohy. Tato rytina se v mnohém nápadně podobá Hollarovu obrazu Prahy.
Praha se stala několikrát dějištěm událostí, které měly hluboký, určující vliv na průběh třicetileté války. Roku 1618 vyvrcholilo české povstání pražskou defenestrací, r. 1620 byla vybojována bitva bělohorská a o rok později byla provedena krvavá exekuce na Staroměstském náměstí. Vznik vojenské i politické moci Valdštejnovy má své kořeny v Praze. Roku 1633 byl vpád Sasů do Prahy a roku 1635 zde došlo k tzv. pražskému příměří mezi císařem a kurfiřtem Janem Jiřím I. Saským. Valdštejnova smrt roku 1634 zanechala důsledky i na pražských poměrech. Roku 1648 byla Praha obléhána Švédy pod Königsmarkem a Karlem Gustavem falckrabím nad Rýnem.
