Jde o obraz Hradčan od nynějšího Klárova. Na levé straně jsou zobrazeny nové zámecké schody. Na místě nynějších zahrad na svahu k Malé Straně je obora (“Thiergarten“) s jeleny. Pod písmenem „B“ je okno zemské kanceláře, z něhož právě spadávají císařovi místodržící. V horních rozích císařská orlice a český lev ve vavřínových věncích. V pravém dolním rohu je legenda: A–C, německý vysvětlující nápis je umístěn nad obrazem.
Pražská defenestrace byla bezprostřední pohnutkou, jež rozpoutala třicetiletou válku. Skutečné příčiny této katastrofy lze však již sledovat ve vývoji celých desetiletí. Osudného 23. května 1618 shromáždili se zástupci nespokojených českých stavů v čele s Jindřichem Matyášem, hrabětem Thurnem – Valsassina, Colonnu z Felsu, Pavlem z Řídčan a jinými, v čele početného davu odtáhli na hrad a zde si vynutili vstup do zemské kanceláře, kde byla právě shromážděna císařova rada, složená z Jana Bořity z Martinic, Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, Děpolda z Lobkowicz a Adama ze Sternberga. Povstalci zde přednesli své požadavky rozhodně a vyzývavě. Nejvyšší purkrabí Adam ze Sternberga se snažil klidnou a smířlivou odpovědí čelit nebezpečí, nicméně se však brzy rozpoutala prudká výměna názorů, která vyvrcholila tím, že Lobkowicz a Sternberg byli odvedeni do vedlejší místnosti, Slavata a Martinic pak byli uchopeni a vyvrženi z okna. I písař Fabricius sdílel jejich osud a ocitnul se v hradním příkopu. Až na odřeniny a kontuse nebyl nikdo vážněji zraněn. Fabricius týž den odcestoval do Vídně a informoval císaře o pražských událostech. Za své zásluhy byl pak povýšen do stavu šlechtického a obdržel predikát „z Hohenfallu“.
