Obraz Plzně je kreslen z ptačí perspektivy, různé stavby jsou kresleny velmi podrobně. Útok vojsk generála Mansfelda směřuje na františkánský kostel. V pravém horním rohu je na ozdobeném poli znak města Plzně. Na téže straně dole je v čtverhranné kartuši legenda A–I. Na levé straně dole jsou vyobrazeni dva jezdci, z nichž jeden drží korouhev, a několik pěších vojáků. V levém horním rohu je nápis: “Obsidio urbis Pilsenae.“
Plzeň byla postižena hned z počátku třicetileté války. Když po pražské defenestraci čeští stavové chtěli své požadavky vůči císaři vynutit válkou, zůstala Plzeň na straně císaře, který ihned k její obraně vyslal menší oddíl pod hejtmanem Felixem Dorheimem. Již v září 1618 přitáhl do Čech hrabě Arnošt z Mansfeldu, který byl najat českými stavy, a ihned počal se svým vojskem obléhat nepřátelskou Plzeň. S posilami z okolních krajů vzrostlo jeho vojsko na 8 000 mužů, s nimiž po 9 týdnů intenzivně dobýval město. Posádka i měšťané se statečně hájili, když však byly prostřeleny dva průlomy do hradeb, podařilo se obléhajícím při hlavním útoku dne 21. listopadu 1618 těmito otvory vniknout do města (bylo to u dnešní spořitelny a nedaleko františkánského kláštera). Dne 22. listopadu ráno se město Mansfeldovi vzdalo a on se usadil v císařském domě. Plzeň byla obléháním krutě poznamenána: třetina domů lehla popelem a střelbou. Předměstí se značnými zásobami potravin byla úplně zničena.
