Rytiny z roku 1631
Několik pokrmů na pohled, které následovaly saskému cukroví.
U stolu s několika mísami sedí generál Tilly se třemi svými generály. K němu přichází švédský lev s mapou, představující bitvu u Lipska, dále Gustav Adolf švédský s dvěma podnosy, na nichž je Mohuč a Würzburg; je následován Janem Jiřím Saským s Prahou a landhrabětem hessenským s Fuldou. Poslední je generál Gustav Horn přinášející na míse Bamberg. V pozadí je vyobrazena bitva u Lipska. Pod obrazem je obsáhlá německá báseň vysvětlující zobrazenou scénu.
Mapa území Meklenburska, Pomořanska a Braniborska, kde v současné době je vedena válka mezi císařskými a Švédy 1631.
Jde o mapu území Meklenburska, Pomořanska a Braniborska. Na pravé straně protéká Odra; vlevo dole je malý úsek toku Labe. Na severu jsou mapovaná území ohraničena mořem („Maris Balthici Pars“), na němž se plaví loď. Celá plocha tisku je zaplněna zeměpisnými označeními.
Frankfurt nad Odrou
Vidíme tu pohled na město dobyté 3. (13.) dubna 1631 Švédy. V pozadí je tok Odry s velkým mostem a ostrovem, po němž prchají císařští. Na druhém břehu je mnoho mužů na útěku. Město leží v silné švédské dělostřelecké palbě. V levém popředí je oddíl jízdy se vzpínajícím se koněm trubače a korouhevníka. Na nedalekém návrší jsou další dva trubači. Postrádáme tu obvyklý vysvětlující text.
Magdeburgk. Dobytí Magdeburku císařskými.
Jde o malý obraz města Magdeburk obléhaného císařskými vojsky. V popředí je vojenská scéna s jezdci a korouhvemi. Vojsko postupuje po mostě přes Labe. V pozadí je město zahalené v kouři a plamenech. Uvedený nizozemský nápis je umístěn na rozvinuté stuze na obloze, vedle je městský znak a císařská orlice obklopená vavřínovou ratolestí. Lept je pozoruhodným, neobyčejně krásným, jemně provedeným uměleckým dílem, však téměř neznámým. I jeho znamenitý autor je neznámý.
Magdeburk
Tisk zobrazuje dobytí Magdeburku Tillym roku 1631. Vysoká umělecká úroveň provedení rytiny a osobitý ráz kompozice svědčí o autorství Merianově, ačkoliv tisk není opatřen signaturou. Uprostřed obrazu je řeka Labe, překlenutá mostem, po němž táhne vojsko. V pozadí je hořící město a v popředí je oddíl jezdectva. Na rozvinuté stuze na obloze je legenda 1–25, po obou stranách erby města Magdeburku a císařský.
Krátká, avšak duchaplná rozmluva lišky s kočkou. Tištěno, mačkáno a srst dostatečně rozcuchána u velké myší pasti v roce: Letos bude Magdeburk pomstěn.
Německá báseň pod obrazem obsahuje dialog mezi liškou (Gustavem Adolfem) a kočkou (Tillym). Převrácená myší past symbolizuje zničený Magdeburk, při jehož dobytí se Tilly přejedl, neboť nespolkl obyčejnou myš, nýbrž dravého rejska. Kočka si stěžuje na nevolnost, způsobenou rejskem v útrobách, liška odpovídá, že tytéž myši překoušou nakonec provaz, jímž je připoutána ke stromu, a pak se vrhne na kočku a pomstí se za myš. Připoutaná liška (G. A.) představuje strategickou a politickou situaci, která zabraňovala švédskému králi osvobodit Magdeburk z obležení.
Vyobrazení švédského polního ležení u Werbenu, roku 1631.
Obraz představuje velký švédský polní tábor u soutoku Labe a Havoly nedaleko Werbenu, který byl založen Gustavem Adolfem 12. července 1631. Zajímavé je uspořádání stanů a různých jiných lokalit v táboře. V pozadí je vidět soutok obou jmenovaných řek a opevněné městečko Werben. V popředí je Tillyho vojsko. Vlevo dole je obdélník s legendou A–I.
Vlastní vyobrazení královského švédského polního tábora u Werbenu nad Labem. Roku 1631. Verben s táborem Švédů.
Tato mědirytina je identická s tiskem, uvedeným na předešlé stránce pod č. 133/238, která je nadepsána nizozemským textem, zatímco list č. 134/262 je opatřen německo-latinským nápisem.
Tangermünd.
Na obraze je pohled na město Tangermünd, jež leží nad Labem, přibližně 100 km západně od Berlína, na mírném kopci. Na tisku je zakreslena malá říčka Tanger, vlévající se do Labe. Na obloze je prázdný erbovní štít. V popředí je vojenský opevněný tábor na břehu Labe. Na řece plují dvě lodě.
Jásající posel, který opustil 6. září 1631 z rána Tillyho tábor u Lipska a (odešel) do Frankfurtu nad Mohanem. Vytištěno roku 1632.
Tisk zobrazuje posla generála Tillyho, který je na pochodu do Frankfurtu nad Mohanem. V jedné ruce drží kopí, druhou rukou mává kloboukem, na zádech má upevněné zavazadlo a na prsou císařský znak s orlicí. V pozadí je cíl jeho cesty – Frankfurt nad Mohanem. Pod vyobrazenou scénou je dlouhá německá báseň líčící drasticky troufalost a jistotu ve vítězství Tillyho armády, která se chystá k boji s vojsky Gustava Adolfa švédského a kurfiřta Jana Jiřího saského. Kurfiřt saský je obzvláště často uváděn, poněvadž teprve krátce před bitvou u Breitenfeldu se rozhodl bojovat na straně Švédů.
Postavení vojsk jeho veličenstva ve Švédsku a kurfiřtské jasnosti v Sasku a pak hraběte Tillyho u Lipska 1631.
Obraz je kreslen poměrně primitivně a jednoduše. Představuje postavení vojsk obou soupeřů před bitvou u Breitenfeldu nedaleko Lipska. Na spodní části obrazu je vesnice s kostelní věží a dlouhým příkopem osázeným řadou stromů, vlevo opodál je další vesnice. Cíl zakreslených cest je vždy označen nápisem. Vpravo dole je orientační buzola. Kromě sevřených vojenských tvarů je tu ještě mnoho individuálních figur, jezdců, pálících děl, vozů apod.
Postavení (vojsk) v bitvě, k níž došlo blízko Lipska.
Mědirytina je rozdělena na dvě části, z nichž horní zobrazuje postavení obou nepřátelských armád, císařsko-ligistické a švédsko-saské před bitvou u Breitenfeldu, 17. září 1631. Na dolní části je obraz bitvy v plném proudu, císařsko-bavorské jednotky jsou v rozkladu, ustupují a prchají. Na obou obrazech je vpravo dole vesnice Breitenfeld. Celá mědirytina je orámována jemným barokním rámečkem, v němž je na malém štítu ve středu nahoře uvedeno číslo XLIV. Shora uvedený latinský text je umístěn na ozdobném štítu mezi oběma zobrazenými scénami.
Obraz postavení vojsk královského švédského a kurfiřtského saského a proti nim stojícího vojska císařského a ligistického pod velením hraběte Tillyho současně s přesným popisem postavení křídel a oddílů obou stran, jež stály proti sobě před střetnutím blízko Lipska, jak je zřejmo z toho obrazu.
Jde o fragment veliké mědirytiny, ryté á la Merian, avšak nesignované. V popředí vojenské scény je vesnice Podelwitz a bezejmenná říčka. Na levé třetině obrazu je vyznačena cesta do Wittenbergu a Lipska. Vedle cesty, označené písmenem „K“, je zobrazen generál Tilly se svým pobočníkem; na pravé straně je švédský král Gustav Adolf se dvěma jezdci. Nad vyobrazenou scénou je umístěn shora uvedený latinský text.
Bitva u Lipska, k níž došlo mezi armádami císařskými a katolické ligy a armádami krále Gustava Adolfa švédského a kurfiřta saského dne 17. září 1631.
Rytina představuje velký prospekt bitvy u Breitenfeldu (u Lipska). Na levé straně bitva již dovršuje svého vrcholu, vpravo není situace dosud tak pokročilá. V popředí je vesnice s větrným mlýnem, malým kostelem a se skupinami stromů. V pravém popředí je několik vojenských emblémů a opodál vlevo orientační buzola. Citovaný text je umístěn v obdélníku vpravo dole, vlevo je rovněž obdélník s legendou: A–M.
Vyobrazení podle přesného postavení vojska v bitvě mezi neslavnějším králem švédským a kurfiřtem saským, jakož i generálem katolické ligy hrabětem Tillym, která se udála 7. září roku 1631 blízko Lipska, i s udáním následujících ztrát a útěku katolického vojska, všemu potomstvu známého, z nařízení a pod dohledem nejvyššího krále kreslil měřič táborů a architekt Oluv Hanson.
Jde o velký, podrobný obraz bitvy u Breitenfeldu. Shora uvedený text je umístěn vpravo. Celá plocha obrazu je vyplněna bojovými scénami s děly, prapory, dělostřeleckými kulemi, sudy apod. Podél okraje protéká nejmenovaný potok. Na levé straně pod pahorkem s šibenicí, přes který prchá mnoho vojáků, zuří nejintenzivnější boj. Vlevo nahoře je rozvinutá viněta s bojovými hesly: „Gott mit uns“ (tj. švédské) a „Jesus Maria“ (tj. císařské). Pod obrazem je legenda A–X a 1–99.
Bitva u Lipska, k níž došlo mezi armádami císařskými a katolické ligy a armádami krále Gustava Adolfa švédského a kurfiřta saského dne 17. září 1631.
Rytina představuje velký prospekt bitvy u Breitenfeldu (u Lipska). Na levé straně bitva již dovršuje svého vrcholu, vpravo není situace dosud tak pokročilá. V popředí je vesnice s větrným mlýnem, malým kostelem a se skupinami stromů. V pravém popředí je několik vojenských emblémů a opodál vlevo orientační buzola. Citovaný text je umístěn v obdélníku vpravo dole, vlevo je rovněž obdélník s legendou: A–M.
Vyobrazení města Frankfurtu nad Mohanem a jak jeho královské veličenstvo ve Švédsku se svou armádou do něho vstoupilo a jím prošlo, dne 17. listopadu 1631.
Na obraze je město Frankfurt nad Mohanem, v pozadí je poměrně vysoké pohoří, v popředí je švédské vojsko táhnoucí do města; v jeho čele je král Gustav Adolf. Vpravo je skupina stromů a dva trubači na koních, v levém horním rohu je znak města, ovinutý vavřínovou ratolestí; níže je legenda: 1–22.
Pravdivý obraz města Kreuznachu, které bylo dobyto jeho veličenstvem ve Švédsku. 1631.
Na tisku je zobrazeno město Kreuznach, ležící na řece Nahe (pravý přítok Rýnu), přibližně 70 km jihozápadně od Frankfurtu nad Mohanem. Jmenovanou říčkou se brodí švédská jízda, vpravo na pahorku leží zámek Kreuznach. Město se rozkládá po obou březích Nahe a je zachváceno požárem. V pravém popředí jsou jezdci s korouhvemi. Na obloze je městský znak s nápisem: „Crucenacum a Svecis occulatur.“ (má zníti „occupatur“). Níže je legenda: A–P. Svérázná kresba koňských zadků, jak je zde vidíme, je zce typická pro V. Hollara, ač Drugulin uvádí jako autora M. Meriana; Hollar byl r. 1631 zaměstnán v rytecké dílně Merianů ve Frankfurtu a zde svá díla obvykle nesignoval.
Zvláštní vyobrazení slavnosti v Řezně, konané u příležitosti konsekrování a svěcení radou nově vystaveného kostela svaté Trojice pro křesťanskou evangelickou obec, dne 5. prosince 1631.
Rytina znázorňuje vnitřek velkého, klenutého chrámu s presbytářem, e oltářem a kazatelnou. Chrám je zcela zaplněn lidmi, kteří se tísní i v oratořích a kněžišti. Nad obrazem je uvedený text a dole je legenda: A–N.
Vyobrazení místa a příležitosti, kde jeho veličenstvo král švédský se svou armádou překročil Rýn, přiměl španělskou jízdu k útěku a dobyl město Oppenheim dne 7. prosince 1631.
Zobrazenou krajinou protéká Rýn, přes který táhne armáda švédského krále Gustava Adolfa. V popředí jsou drobné vojenské scény s jezdectvem. Na druhém břehu Rýna je město Oppenheim, které je již sevřeno početným švédským vojskem. Nad obrazem je shora uvedený německý text, legenda A–V je dole. Rytina je dílem Václava Hollara, není sice opatřena Hollarovou signaturou, Urzidil však ve svém díle o Hollarovi uvádí, že je bezpečně zjištěno, že střetnutí u Oppenheimu kreslil Hollar, který průběhu bitvy sám přihlížel.