Magdeburk

Jde o malý obraz města Magdeburk obléhaného císařskými vojsky. V popředí je vojenská scéna s jezdci a korouhvemi. Vojsko postupuje po mostě přes Labe. V pozadí je město zahalené v kouři a plamenech. Uvedený nizozemský nápis je umístěn na rozvinuté stuze na obloze, vedle je městský znak a císařská orlice obklopená vavřínovou ratolestí. Lept je pozoruhodným, neobyčejně krásným, jemně provedeným uměleckým dílem, však téměř neznámým. I jeho znamenitý autor je neznámý.

Když Ferdinand II. propustil ze svých služeb na nátlak některých kurfiřtů, především Maxmiliána Bavorského, svého osvědčeného generalissima Valdštejna, stal se jediným císařsko-ligistickým vojevůdcem generál Tilly. Gustav Adolf byl ještě značně vzdálen a zaměstnán v Braniborsku, takže ze strategických důvodů se nemohl se svou armádou dostat do blízkosti Tillyho a vyprostit z obléhání jím tísněný Magdeburk. Císařští obléhali Magdeburk již od prosince 1630, neschopná městská rada neobratně disponovala svými vojenskými silami a v městě byl již citelný nedostatek zásob všeho druhu. Gustav Adolf byl o tomto stavu věcí informován, byl však vázán dobýváním Frankfurtu nad Odrou, a vyslal proto jen svého důvěrníka Falkenberga tajně do Magdeburku. Pak bylo po delší dobu jednáno o předání města císařským na základě dohody, což se však neuskutečnilo. Dne 10. května 1631 vnikl náhle císařský generál hrabě Pappenheim s větším oddílem do města a byl neprodleně následován celou armádou, která čekala na bohatou kořist. Útok byl zcela překvapující a obhájci města zmateně prchali. Císařské vojsko strašně v městě loupilo a plenilo a vraždilo civilní obyvatelstvo. Generál Tilly, který zpočátku povolil drancování, nemohl později své rozběsněné vojsko ovládnout a byl nucen nařídit krvavé exekuce. Dílo zkázy bylo dovršeno obrovským požárem, který zachvátil celé město, takže nezůstal kámen na kameni. Tímto nehorázným řáděním císařských vojsk v Magdeburku byla nenávist a zloba protestantů proti katolíkům značně prohloubena, což se projevilo i ve velkém počtu různých letáků a pamfletů, které byly vydány v souvislosti s pádem Magdeburku. Dobytí Magdeburku bylo posledním významnějším úspěchem císařských, dochází k obratu v třicetileté válce a strana protestantská opět nabývá vrchu, především zásluhou Švédů, ale i vítězstvími Bedřicha Jindřicha Oranžského (Nizozemí) nad Španěly.