Vidíme tu pohled na město dobyté 3. (13.) dubna 1631 Švédy. V pozadí je tok Odry s velkým mostem a ostrovem, po němž prchají císařští. Na druhém břehu je mnoho mužů na útěku. Město leží v silné švédské dělostřelecké palbě. V levém popředí je oddíl jízdy se vzpínajícím se koněm trubače a korouhevníka. Na nedalekém návrší jsou další dva trubači. Postrádáme tu obvyklý vysvětlující text.
Již koncem roku 1630 se podařilo Gustavu Adolfovi obsadit celé Pomořansko a postoupit až k Odře. Aby získal pevnou základnu k dalšímu postupu do Slezska, rozhodl se švédský král na jaře r. 1631 dobýt Frankfurt nad Odrou. Potřeboval toto město, obdobně jako Tilly Magdeburg, jako pevný, strategický bod nad Odrou. Dobývání Frankfurtu bylo také jednou z příčin bránících Švédům ve včasném zákroku k osvobození tísněného Magdeburku. Gustav Adolf stál se svou armádou v pevném táboře u Schwendtu a disponoval silnějšími oddíly pod velením generálů Gustava Horna a Banéra, částečně i loďmi mířícími k Frankfurtu, kde veleli císařští generálové Tiefenbach a Schaumburg 8 000 mužům. Dne 3. (13.) dubna podnikli Švédové útok na město, který rozdrtil odpor obhájců. Císařští zmateně prchali přes most směrem k Velkému Hlohovci. Při zmateném útěku přes Odru mnoho mužů utonulo.
