Rytiny z roku 1645
Plán města Rensburgu i s obléháním r. 1645.
Na pravé straně rytiny je „Die Eyder Fluss“, naproti u levého okraje „Die Bawer See“. Uprostřed je město Rensburg, obehnané zákopy a šancemi. Vpravo nahoře je „Des Feindes Läger“. Vpravo dole je legenda: A–CC. Stručný, výše uvedený nápis je umístěn na ozdobném čtvercovém poli též na levé straně rytiny.
Vyobrazení opevněného zámku Helderungen, podle vzhledu při demolování roku 1645.
Na obraze je zámek Helderungen, ležící v rovině, v pozadí jsou kopce, v popředí protéká řeka Unstrut, která je překlenuta mostem. Vlevo nahoře na odděleném poli je vyobrazena podoba hradu před obléháním. Naproti, na druhé straně, je půdorys hradu; uprostřed na ozdobné stuze je uveden stručný vysvětlující nápis. Vlevo dole je zakreslen průřez opevňovací stavby, opodál je legenda: A G.
Obléhání Hulstu, města a pevnosti r. 1645.
Na obraze je pevnost Hulst, obklopená ze dvou stran vodou, na níž jsou různá plavidla. Vlevo nahoře je střetnutí jízdy. Vlevo dole je podlouhlý zvláštní pohled na Hulst, z pevnosti střílejí děla. Stručný nápis, který je výše doslova uveden, je umístěn v pravém horním rohu.
První střetnutí u Jankova, které se událo ráno a před polednem, dne 24. února, 6. března 1645.
Jde o obraz, který znázorňuje počátek bitvy u Jankova. Výše uvedený nápis je umístěn na rozvinuté stuze vlevo nahoře. Uprostřed jsou zobrazeny rozsáhlé boje a útěk císařských vojsk. Několik vesnic v okolí je v plamenech. V popředí je zakreslena malá kaplička, patrně ona, k níž měl dorazit Götz se svou jednotkou, aby obsadil strategicky důležitý vrch. Ve skutečnosti však Götz zabloudil, svůj úkol nesplnil, a proto prý byli císařští v bitvě na hlavu poraženi.
Poloha místa u Jankova v Čechách, kde se udála bitva mezi vojsky římsko-císařskými, kurfiřtsko-bavorskými a kurfiřtsko-saskými na straně jedné a královsko-švédskou armádou na straně druhé, dne 24. února st. kal. a 6. března nov. kal. r. 1645.
Na rytině je rozlehlá, kopcovitá krajina kolem Jankova u Votic. Jankov je vyobrazen na levé straně obrazu. V popředí je les a vrch s kostelíkem. Čtyři obce hoří, na několika místech jsou pálící dělostřelecké baterie. Vlevo nahoře nedaleko vesnice, označené písmenem „L“, je bitevní seřadiště švédské armády. Latinsko-německý vysvětlující text je umístěn nad obrazem.
Bitevní postavení císařských a švédských hlavních armád, které stály proti sobě u Jankova v Čechách dne 24. února a 6. března 1645.
Rytina zobrazuje schematicky postavení císařsko-bavorské a švédské armády. Typickým znakem bitevních plánů po celou dobu třicetileté války bylo umístění pěchoty v centru bitevní formace, zatímco jezdecké skvadrony stály vyrovnané na obou křídlech. Ve švédské armádě však mezi jízdními formacemi byly ještě umístěny útvary čtyřiceti mušketýrů. Tuto taktiku zavedl již král Gustav II. Adolf a poprvé ji použil v bitvě u Breitenfeldu (nedaleko Lipska, 7. září 1631). Jízda vždy trpěla nedostatkem palebné síly. Právě to se změnilo přidáním mušketýrů. Jízda se tak mohla spolehnout na palebnou podporu, pokud byla pod útokem. Před útokem naopak vytrvalá palba mušketýrů narušila nepřátelské řady, a jízda tak mohla zaútočit s větší razancí. Tato rytina však bohužel nezobrazuje postavení dělostřelectva. I zde švédská armáda zavedla několik inovací. Děla už nestála jen v jednom postavení po celou dobu bitvy. Gustav Adolf II. zavedl lehčí regimentálním dělostřelecké kusy, které byly nasazovány ke každé formaci pěchoty. Právě tato lehká děla do značné míry pomohla švédskému vítězství u Jankova. Švédská armáda si na svých taktických inovacích zakládala a v bitbách jako v té u Breitenfeldu roku 1631 nebo u Jankova roku 1645 je dokázala naplno použít.
Druhé a poslední střetnutí od poledne až do noci, jež se událo u Jankova 24. února 6. března 1645, v němž byli císařští a bavorští poraženi a Švédové z něho vítězně vyšli.
Na obraze je hornatá, dosti zalesněná krajina, rozdělená několika malými vodními toky. Těsně u levého okraje listu je městečko Jankov. V levém popředí je drobná scéna dvou jezdců, z nichž jeden ukazuje pravicí. Bitva se odehrává na poměrně velké ploše, císařští zřetelně ustupují. Ve středu obrazu je poutavá scéna: dva jezdci, označeni jmény „Graff von Hatzfeld“ a „Herr Feldmarschall Dorstensohn“ si podávají ruce. Není vyloučeno, že rytec touto scénou chtěl znázornit okolnosti Hatzfeldova zajetí, které ovšem ve skutečnosti proběhlo zcela jinak. Latinský vysvětlující text je umístěn nad obrazem.
Skutečný nákres švédského obléhání města Brna se zámkem Špilberkem od 24. dubna až do 13. srpna 1645.
Jedná se o mapu okolí Brna; město je jen schematicky načrtnuto, bez bližších podrobností. Na okraji města je vrch Špilberk s budovou zámku. Po celém okolí města jsou porůznu fortifikační stavby a zákopy dobyvatelů. Nad obrazem je německý vysvětlující text, vpravo na obdélném poli je legenda: A–X. Dole v obou rozích jsou dva detailní pohledy na Špilberk, mezi nimi je detailní nárys zákopu obléhajících.
Brno
Jde o rytinu zobrazující pohled na Brno. V městě jsou dokresleny kostely; v okolí jsou předměstí a několik drobných nejmenovaných říček. Vlevo je vrch Špilberk. Nápis „Brinn“ je na ozdobné stužce na levém okraji; dole na obou stranách jsou ozdobné viněty s legendami: A–L a M–5.
Plán města Rottenburgu nad Tauberou ve Francku, které bylo obléháno a dobyto armádami velmi křesťanského krále Ludvíka XIV. pod velením pana vévody d´Enghien, podporovanými vojskem paní zemské hraběnkyhHessenské pod velením pana generála Geisze dne 12. července 1645.
Velká rytina původu francouzského znázorňuje město Rottenburg nad řekou Tauber s okolím. V zobrazené krajině jsou naznačeny nastoupené vojenské tvary. Za městem jsou husté lesy. V levém popředí je scéna se dvěma jezdci, z nichž jeden ukazuje kordem dopředu. Vlevo nahoře je ozdobná kartuše s alegorickými emblémy a výše uvedeným francouzským vysvětlujícím textem; vpravo dole je oddělené pole s podrobnou mapou okolí Rottenburgu. Výše jsou další emblémy povahy vojenské. Celý list je orámován ozdobně rytou obrubou.
Původní vyobrazení velmi krvavého střetnutí mezi královskými francouzskými a kurfiřtsko-bavorskými armádami, v němž královská francouzská vojska obdržela pole (tj. zvítězila); událo se mezi Nördlingenem a Donauwerthem, dne 24. července roku 1645.
Jde o obraz bitvy, která je obvykle nazývána „u Allerheimu“. Na vrchu uprostřed obrazu je postavení bavorského vojska, jehož pravé křídlo ustupuje a dává se na útěk. Kolem zmíněného vrchu protéká říčka Wernitz. Pod vrchem na pravé straně je postavení Francouzů. Opodál je naznačena cesta, vedoucí do Nördlingenu. Nad obrazem je německý vysvětlující text, dole je uvedena obsáhlá legenda: 1–42, A–Z a 1–7.
Plán města Dinckelspühlu ve Švábsku, jež bylo obléháno armádami krále velmi křesťanského Ludvíka XIV. za podpory vojsk paní zemské hraběnky hessenské, pod velením vévody d´Engheina, generála armád jeho veličenstva v Německu, dne 19. srpna 1645 a opět přivedeno k poslušnosti dne 26. téhož měsíce.
Na velké mapě je ve středu město Dinckelpühl ve Švábsku s širokým okolím, které tvoří lesy, několik rybníků a vodních toků. V krajině jsou porůznu rozestavena vojska a jsou tu fortifikační stavby. V popředí je zobrazena drobná scéna setkání vévody d´Engheina (tzv. Condého) s generálem de Grammontem. Vpravo je malá mapa Švábska s příslušným nápisem a měřítkem. V pravém rohu nahoře je oddělené pole, na němž je popis vyobrazené události, na druhé straně je uveden citovaný francouzský text v ozdobné kartuši.