Jankov

Detaily rytiny

Jde o obraz, který znázorňuje počátek bitvy u Jankova. Výše uvedený nápis je umístěn na rozvinuté stuze vlevo nahoře. Uprostřed jsou zobrazeny rozsáhlé boje a útěk císařských vojsk. Několik vesnic v okolí je v plamenech. V popředí je zakreslena malá kaplička, patrně ona, k níž měl dorazit Götz se svou jednotkou, aby obsadil strategicky důležitý vrch. Ve skutečnosti však Götz zabloudil, svůj úkol nesplnil, a proto prý byli císařští v bitvě na hlavu poraženi.

Švédský maršál Leonard Torstensson přerušil své první tažení po Čechách a Moravě v září 1643, když byl se svou armádou převelen do Dánska, kde pokračoval vleklý spor se Švédskem. Císař vyslal k dánským hranicím generála Gallase, který se r. 1643 zdržoval rovněž v Čechách. Torstensson rychle zvítězil v Dánsku, Gallas však nezaznamenal žádný úspěch, naopak, dlouhé, strastiplné tažení celým Německem zdecimovalo jeho armádu natolik, že již nebyla bojeschopná. Torstensson obratně manévroval se svou armádou ze severního Německa až k českým hranicím. Švédové vnikli na české území přes Kadaň, směrem na Písek, Mírovice a Tábor. Císařská armáda se skládala z vojsk generála Hatzfelda, přivolaných chvatně z Německa, z vojsk generála Götze, který se právě vrátil z tažení na východě proti Rákoczymu, a z jednotek bavorských, v jejichž čele stál osvědčený generál jezdectva Jan z Werthu. Tyto vojenské síly byly soustředěny u Zelené Hory a postupovaly, obdobně jako Švédové, na východ, jenže severněji. Nejenže nastalo nebezpečí spojení Švédů s Rákoczym, nebude-li zabráněno jejich dalšímu postupu na východ, ale v přímém ohrožení se ocitla i Vídeň – císařovo sídlo. Navíc byla přítomnost bavorských vojsk generála Wertha časově omezena, takže Hatzfeldovi nezbylo, než vydat rozkaz k útoku na švédskou armádu. Bitva se rozpoutala dne 6. března 1645 z rána nedaleko Jankova. Ihned zpočátku zabloudil Götz se silným oddílem a neobsadil podle rozkazu strategicky významný vrch s kapličkou. Již zde začala porážka císařských. Götz padl nedaleko místa, které měl obsadit, po urputném boji byli císařští vrženi zpět a donuceni k ústupu. Po poledni obě strany přerušily boj; císařští a Švédové se začali formovat nedaleko sebe. Torstensson, kvůli nemoci téměř neschopen pohybu, se dal odnést do blízkosti císařského ležení. Domníval se, že před ním leží jen zlomek nepřátelské armády a přiměn tímto omylem dal rozkaz k útoku. Bitva se znovu rozpoutala. Zbytky císařské armády se sice vytrvale a tvrdě bránily, porážka však již byla dovršena. Götz padl, Hatzfeld byl zajat, kdyby však u něho Švédové nenašli několik set zlatých (z čehož usoudili, že jde o nejvyššího důstojníka), jistě by jej usmrtili. Odmítl totiž prozradit svou totožnost. Mimo zajatého hlavního velitele císařské armády Hatzfelda bylo zajato 5 dalších císařských generálů, 185 důstojníků, 4 118 mužů a dalších cca 4 000 mužů padlo nebo bylo zraněno. Švédové ukořistili 45 bojových korouhví, 26 děl, všechny vozy, střelivo a intendanční materiál císařských. Vítězové ztratili jen 2 000 mužů.