Rytiny z roku 1637

251-Město Lipsko i s obléháním roku 1637.

Město Lipsko i s obléháním roku 1637.

Lipsko, dne 01.01.1637 (do 31.01.1637)

Jde o perspektivní pohled shora na město Lipsko, které je velmi pečlivě kresleno. Před městem je rozvětvený tok řeky Pleisy a mnoho zahrad. Několik švédských oddílů útočí na město, hlavně od jihu. Nahoře jsou dva znaky, z nichž jeden je saský. Na rozvinuté stuze nad obrazem je uveden německý text, který je doslova citován výše; dole vlevo a vpravo jsou 2 obdélníky s legendami: A–O, P–Z a 1–14.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Die Statt Leipzig sampt der Belägerung Anno 1637.

Po vítězství Švédů u Wittstocku v září 1636 se naskytla generálu Bannerovi možnost obsadit celé Sasko, které od doby vítězství císařských u Nördlingenu r. 1634 stálo na straně císařově. V lednu r. 1637 oblehl generál Banner Lipsko a pokusil se je dobýt. Obhájci města se však statečně bránili a byli i podpořeni přísunem zásob a mužstva ze saského venkova, což organizoval Julius z Wolfersdorfu. Později ještě přitáhl ze západního Německa generál Gallas se svou armádou, aby pomohl ohroženému městu. Banner nyní shledal, že nestačí na Sasy, spojené s císařskými, přerušil proto dobývání Lipska a dal se chvatně na pochod na sever, jsa pronásledován Gallasem až k dánským hranicím. Tento švédský ústup byl s hlediska vojenského považován odborníky za velmi významný strategický úspěch.

255-Půdorys obléhání a bitvy před Leucate v Languedocu, roku 1637.

Půdorys obléhání a bitvy před Leucate v Languedocu, roku 1637.

Leucate, dne 01.01.1637 (do 31.12.1637)

Na tisku je zobrazen kopcovitý poloostrov ve Středozemním moři, poblíž Leucatského jezera. Na poloostrově zuří bitva mezi Francouzi a Španěly. Na moři se plaví plachetnice. Leucate leží na pobřeží Středozemního moře, nedaleko Perpignanu. Vlevo nahoře v obdélné kartuši je uveden citovaný německý nápis, pod obrazem je místní a věcná legenda.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Grundrisz der Belägerung und Schlacht vor Leucate in Languedoc, Anno 1637.

Francie a Španělsko válčily mezi sebou již dlouhou řadu let, boje však nabyly větší intenzity teprve po oslabení Švédů mírem pražským. (Roku 1635 uzavřel císař se saským kurfiřtem Janem Jiřím I. mír v Praze. Sasko se postavilo po bok císaři a jeho příkladu následovala většina německých knížat, takže Švédové zůstali osamoceni). Francouzi – ve snaze posílit tábor proticísařských – vypověděli oficiálně Habsburkům válku a na všech styčných bodech rozpoutali boje. Vedeni výtečnými vojevůdci, (Bernardem Výmarským, Harcourtem, Guebriantem, kardinálem la Valettem, později též Turennem, Condém aj.), obsadili Francouzi Artois, Lotrinsko, Alsasko a Roussillon. Zároveň podporoval kardinál Richelieu Katalonce a Portugalce v jejich odboji proti madridské vládě. Do sledu těchto bojů spadá i zobrazené střetnutí mezi Francouzi a Španěly u Leucate na pobřeží Středozemního moře r. 1637.

256-Skutečný půdorys města Corbie v Pikartii s obléháním r. 1637.

Skutečný půdorys města Corbie v Pikartii s obléháním r. 1637.

Corbie, dne 01.01.1637 (do 31.12.1637)

Na obraze jsou rozvětvené toky řeky Ancre a Somme. Nad Sommou je výše položené místo s pevností Corbie, která je obehnána rozsáhlým systémem fortifikačních staveb. V okolní krajině je několik vojenských táborů. Vlevo nahoře, nad výše uvedeným německým nápisem, je detail opevňovací stavby v průřezu. Topografická i věcná legenda A–D a 1–20 je umístěna vpravo dole.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Wahrer Grundrisz der Statt Corbie in Picardey sampt der Belagerung, Anno 1637.

Vleklého boje, který vedla Francie proti Španělsku, se později zúčastnilo i španělské Nizozemí, jehož novým guvernérem se stal po smrti Isabely, vdovy po arcivévodovi Albrechtovi, kardinál infant Ferdinand, bratr španělského krále Filipa IV. Tato španělsko-nizozemská aliance měla zprvu několik významných úspěchů v severozápadní Francii, dobyla i město a pevnost Corbie, ležící přibližně 20 km východně od Amiens. Později se však válečné štěstí obrátilo, Francouzi reokupovali ztracená území a roku 1637 dobyli zpět i Corbii. Tuto událost zobrazuje popsaná mědirytina.

252-Skutečný půdorys města a obléhání Dolle v Burgundsku, započatého dne 1. června 1637.

Skutečný půdorys města a obléhání Dolle v Burgundsku, započatého dne 1. června 1637.

Dole, dne 11.06.1637

Uprostřed rytiny je město Dolle (Dole nad řekou Doubs), přibližně 50 km jihovýchodně od Dijonu ve Francii. Pohled z tzv. ptačí perspektivy je kreslen jen schematicky, opevňovací zařízení kolem města jsou však pečlivě provedena. Dole, napříč rytinou, protéká řeka Le Doux (Doubs), přes niž vede z města most. V okolí města je mnoho fortifikačních staveb, vojenských seřadišť a tábořišť. Ve velkém okruhu kolem města probíhají uzavírací příkopy, v pozadí je kopcovité panorama. V levém horním rohu je ve čtverci detail opevnění s útočným příkopem. Vpravo je v obdélném poli legenda: 1–22 a A–K. Vlevo dole je orientační buzola.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Wahrer Grundrisz der Statt und belägerung Dolle in Burgund angefangen den 1. juny 1637.

Vítězstvím u Nördlingenu roku 1634 a pražským příměřím, sjednaným mezi císařem a Janem Jiřím Saským, přesunula se mocenská převaha i bojová iniciativa zřetelně opět na stranu císařsko-katolickou. Poněvadž však roku 1635 vstoupila do války proti říši římsko-německé Francie, přesunulo se dějiště války do Porýní i do samotné Francie. Švédský velitel Bernard Výmarský, který zůstal po vystoupení svých spojenců z řad německých knížat, především kurfiřta saského, z protestantského bojového společenství, osamocen, dostal se do tíživé závislosti na Francouzích, s kterými ho spojoval jen společný nepřítel. Došlo k názorovým konfliktům mezi Bernardem Výmarským a francouzskými veliteli, čehož obratně využili císařští, jímž tehdy veleli Gallas a Karel Lotrinský. Za této situace došlo i k zobrazenému obléhání městečka Dolle v Burgundsku, které dobývali Francouzi v červnu 1637.

253-Pravdivý nákres švédských opevnění a loďového mostu u Rheinau, které byly dobyty císařskými 1637.

Pravdivý nákres švédských opevnění a loďového mostu u Rheinau, které byly dobyty císařskými 1637.

Wittenweier, dne 08.08.1637

Mědirytina zobrazuje úsek horního toku Rýna, který protéká rozvětven do několika ramen lesnatým územím. V pozadí je postavení vojsk nedaleko hořícího městečka Wittenweyer. Na švédské šance útočí císařští. V popředí jsou drobné scény s jezdci, kteří eskortují zajatce. Nad obrazem je shora citovaný německý text, dole je legenda: A–M. Drugulin přisuzuje autorství této grafiky M. Merianovi.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Wahre Delineation der Schwedischen Schantzen und Schiffbrücken bey Rheinaw wie selbige von den Keyserischen eingenohmen worden 1637.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2132

Roku 1637 chystal se Bernard Výmarský, významný vojevůdce švédsko-francouzské aliance, provést svůj (již před 3 lety zamýšlený) plán velkého vpádu do rakouských dědičných zemí císařových. Tento vpád měl být proveden společně s Francouzi podél horního toku Rýna, přes Bavorsko směrem na východ. Když dlouho marně čekal na přislíbenou francouzskou pomoc, rozhodl se Bernard Výmarský podniknout tažení jen s nepatrnou francouzskou účastí. V druhé polovině července 1637 přiblížil se u Reinau k Rýnu a obsadil tu na pravém břehu několik šancí, aby se mohla celá jeho armáda nerušeně přebrodit. Na pravém břehu stál Karel Lotrinský s odvážným císařským generálem jezdectva Janem z Werthu, který i zde vykonal neslýchané bravurní zásahy. Provedl několik dravých jezdeckých útoků, dokonce i přes řeku, tím vypudil Švédy ze svých pozic a různými, bleskově provedenými pohyby připravil situaci, která donutila samotného Bernarda Výmarského překotně skočit do vody a plaváním na druhý břeh se zachránit před zajetím. Obě strany pak chvatně povolaly posily, k rozhodujícímu boji však nedošlo. Boje u Rheinau se udály 8. srpna 1637.

254-Obléhání města Bredy Bedřichem Jindřichem princem Oranžským, dne 23. července 1637.

Obléhání města Bredy Bedřichem Jindřichem princem Oranžským, dne 23. července 1637.

Breda, dne 07.09.1637

Mapa města Bredy s širokým okolím je velmi podrobně kreslena. Ve velkém oblouku kolem města se táhnou útočné hradby dobyvatelů. Uvedený německý text je vlevo nahoře, níže je ozdobně stočená stuha s dvěma znaky. Celé vojenské formace i individuální figury jsou rozptýleny po celé ploše tisku.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Belägerung der Statt Breda durch Friedrich Heinrich Princen von Oragien, den 23. July 1637.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 2132

Po skončení příměří roku 1621, které bylo uzavřeno mezi Španěly a Nizozemci roku 1609, vzplanul mezi oběma státy opět boj. Když roku 1625 zemřel Mořic Oranžský, ujal se vojevůdcovství i řízení státu jeho bratr Fridrich Henry, kterému se podařilo osvobodit Španěly obsazená města Herzogenbusch, Mastricht a dne 7. září 1637 i Bredu, která byla obsazena Španěly již od roku 1625, což je zobrazeno na tomto tisku.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025