Mědirytina zobrazuje úsek horního toku Rýna, který protéká rozvětven do několika ramen lesnatým územím. V pozadí je postavení vojsk nedaleko hořícího městečka Wittenweyer. Na švédské šance útočí císařští. V popředí jsou drobné scény s jezdci, kteří eskortují zajatce. Nad obrazem je shora citovaný německý text, dole je legenda: A–M. Drugulin přisuzuje autorství této grafiky M. Merianovi.
Roku 1637 chystal se Bernard Výmarský, významný vojevůdce švédsko-francouzské aliance, provést svůj (již před 3 lety zamýšlený) plán velkého vpádu do rakouských dědičných zemí císařových. Tento vpád měl být proveden společně s Francouzi podél horního toku Rýna, přes Bavorsko směrem na východ. Když dlouho marně čekal na přislíbenou francouzskou pomoc, rozhodl se Bernard Výmarský podniknout tažení jen s nepatrnou francouzskou účastí. V druhé polovině července 1637 přiblížil se u Reinau k Rýnu a obsadil tu na pravém břehu několik šancí, aby se mohla celá jeho armáda nerušeně přebrodit. Na pravém břehu stál Karel Lotrinský s odvážným císařským generálem jezdectva Janem z Werthu, který i zde vykonal neslýchané bravurní zásahy. Provedl několik dravých jezdeckých útoků, dokonce i přes řeku, tím vypudil Švédy ze svých pozic a různými, bleskově provedenými pohyby připravil situaci, která donutila samotného Bernarda Výmarského překotně skočit do vody a plaváním na druhý břeh se zachránit před zajetím. Obě strany pak chvatně povolaly posily, k rozhodujícímu boji však nedošlo. Boje u Rheinau se udály 8. srpna 1637.
