Rytiny z roku 1636

248-Pevnost Ehrenbreitstein neboli Hermanstein, která byla císařskými sevřena a dobyta. Roku 1636.

Pevnost Ehrenbreitstein neboli Hermanstein, která byla císařskými sevřena a dobyta. Roku 1636.

Ehrenbreitstein, dne 01.01.1636 (do 31.12.1636)

Na tisku je zobrazeno území kolem ústí Mosely do Rýna, opodál leží město Koblenz. Na poměrně vysokém kopci na druhém břehu Rýna je pevnost Ehrenbreitstein, přesně nakreslena s obklopujícími fortifikačními stavbami. V krajině jsou hluboko zaříznutá údolí a rokle s potoky. Nad obrazem je uveden německý text, dole je legenda: A–R.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Die Vestung Ehrenbreitstein oder Hermanstein, und wie selbige von den Kayseris. Ploquiert und eingenommen wurde. Anno 1636.

Rok 1636 stál ve znamení bojů mezi císařskými pod Gallasem a Karlem Lotrinským a švédsko-francouzskými vojsky pod Bernardem Výmarským a kardinálem la Valletem. Tyto bojové akce se odehrávaly převážně na francouzské půdě. Podařilo se dokonce jezdectvu císařského generála Jana z Werthu vniknouti do prostoru poblíž Paříže. Je nasnadě, že zbývající pevné body nad Rýnem, které dosud drželi Francouzi a Švédové, obsadili postupně císařští. Tak byla dobyta císařskými i tvrz Ehrenbreitstein ležící na druhém břehu Rýna proti Koblenzu.

250-Praha

Praha

Praha, dne 01.01.1636 (do 31.12.1636)

Jde o široký prospekt města Prahy; uprostřed protéká Vltava překlenutá kamenným mostem. V levém popředí je stylizovaná zřícenina, za ní je vidět strahovský klášter. Nad městem jsou v barokních kartuších tyto znaky: Hradčan, Malé Strany, říšské orlice, českého lva, Starého a Nového Města. Jednotlivé městské čtvrti i významné budovy jsou označeny jmény. Uprostřed listu dole je obdélná kartuše s názvy 20 význačných budov v češtině, latině a němčině. Nahoře je autorův (Hollarův) erb s nápisem: „Wenceslaus Hollar a Lewengrun et Bareyt hanc regni Bohemiae Metropolim, Patriam suam, ex monte Sct. Laurentii A. 1636 exactissime delineavit & aqua forti in hanc formaa aeri insculpsit, Antwerpae A. 1649.“ Překlad: „Václav Hollar z Lewengrunu a Bareytu kreslil co nejpřesněji roku 1636 toto hlavní město království českého – svou vlast z kopce sv. Vavřince (dnešní Petřín) a silnou vodou (rozuměj lučavkou používanou při leptu desek) v této podobě do mědi vyryl, v Antverpách, roku 1649.“

Signace: neuvedena
Autor: Hollar Václav z Práchně, český mědirytec

Originální název: Praga

Je to krásně provedený, známý Hollarův pohled na Prahu, který zhotovil při své návštěvě v Praze roku 1636 v doprovodu velvyslance anglického krále Karla I., lorda Thomase Hawarda Earla z Arundelu a Surrey. Kolorovaná kresba existovala ještě v 18. století ve sbírce sira Rawlinsona v Londýně. Obraz byl kreslen patrně ze schönbornské zahrady. Je zajímavé, že Hollar v nápise neuvádí svůj jemný dovětek „Prachenbergensis – z Práchně“, který obdržela jeho rodina od Rudolfa II. roku 1606, nýbrž jen predikáty, které mu udělil Ferdinand II. podle rodného jména jeho matky Markéty z Lövengrynu a Bareytu r. 1630.

246-Magdeburg byl opět dobyt císařskými a kur-saskými /vojsky/ dohodou dne 13. července 1636.

Magdeburg byl opět dobyt císařskými a kur-saskými /vojsky/ dohodou dne 13. července 1636.

Magdeburg, dne 13.07.1636

Na rytině je zakreslen tok Labe rozdělující se na několik ramen. Nad Labem leží i město Magdeburg, jehož střed nebyl autorem rytiny proveden, je tu jen nápis „Magdeburg“. Před městem jsou nastoupeny bojové tvary císařsko-saských vojsk, druhou stranou odchází relativně malá švédská posádka. Vpravo dole jsou kresleni 4 trubači na koních. Shora uvedený německý text je umístěn v ozdobné vinětě v levém horním rohu.

Signace: neuvedena
Autor: Hollar Václav z Práchně, český mědirytec

Originální název: Magdeburg durch Accord von den Kayserisch und Chur-Sächsischen wieder erobert den 13. Monats Julii 1636.

Již po dobytí Řezna císařskými dne 17. srpna 1634, ale především po bitvě u Nordlingenu, 6. září 1634, počal kurfiřt Jan Jiří Saský, jako spojenec Švédů kolísat, až se konečně rozhodl při mírovém jednání v Praze r. 1635 postavit se opět po bok císaři. Je nasnadě, že politika tohoto německého kurfiřta byla určována především oportunistickými pohnutkami. Strategická situace Švédů se tím stala kritickou, a ani vstup Francouzů do války proti císaři nevyvážil rovnováhu sil. Švédové se odsadili na sever k moři i na severozápad a ve středním Německu zanechali jen několik bezvýznamných posádek v městech, která se stala lehce kořistí císařských. Tak padlo do rukou císařských i město Magdeburg, poznamenané krutým Tillyho dobytím před 5 lety. Švédská posádka opustila město na základě akordu dobrovolně.

247-Původní nákres střetnutí, k němuž došlo mezi armádami císařsko-ligistickou a kur-saskou a z druhé strany švédskou u Wittstocku dne 24. září 1636.

Původní nákres střetnutí, k němuž došlo mezi armádami císařsko-ligistickou a kur-saskou a z druhé strany švédskou u Wittstocku dne 24. září 1636.

Wittstock, dne 24.09.1636

Pod horním okrajem graficky je nápis: Wittstocker Schlacht. Na pravé straně protéká říčka, nad níž leží městečko Wittstock. V zobrazené krajině jsou dva pahorky, na nichž jsou nastoupeny bojující armády; bojuje se i v údolí, které se táhne k říčce. Legenda: A–P a shora uvedený text jsou umístěny pod obrazovou částí tisku.

Signace: neuvedena
Autor: Hollar Václav z Práchně, český mědirytec

Originální název: Eigentliche Delineation des Treffens so zwischen der Keys. Ligistisch. und Chur-Sächsischen und dann anders theils den Schwedischen Armeen bey Wittstockh den 24. September anno 1636 vorgang.

Bitvou u Nördlingenu a vystoupením kurfiřta saského a několika dalších německých knížat z protestantského bojového společenství se strategické postavení Švédů podstatně zhoršilo – ba stalo se kritickým. Těžiště bojů se přemístilo do prostoru severně od Saska, kde v čele Švédů stál generál Banner a jeho podvelitelé Torstensson, Leslie, King a Stallhantsch. Společné císařsko-saské armádě, která čítala přibližně 30 000 mužů, velel kurfiřt saský sám a generál hrabě Hatzfeld. Bannerova armáda čítala 22 000 mužů. Obě nepřátelská vojska se setkala nedaleko městečka Wittstocku, téměř 100 km severozápadně od Berlína. Rozpoutala se neobyčejně krvavá a houževnatá bitva, která dlouho kolísala mezi vítězstvím a porážkou na obou stranách, až se konečně podařilo Švédům – ač početně byli slabší – porazit protivníka. Ukořistili 151 císařských praporů a standart, 35 děl, všechen intendanční materiál a stříbrné stolní nádobí kurfiřtovo. Na bojišti zůstalo 1 145 padlých a 2 245 raněných Švédů. Ztráty císařských dosahovaly 5 000 mužů. Poražená armáda se chvatně odsadila k Magdeburgu.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025