Na rytině je zakreslen tok Labe rozdělující se na několik ramen. Nad Labem leží i město Magdeburg, jehož střed nebyl autorem rytiny proveden, je tu jen nápis „Magdeburg“. Před městem jsou nastoupeny bojové tvary císařsko-saských vojsk, druhou stranou odchází relativně malá švédská posádka. Vpravo dole jsou kresleni 4 trubači na koních. Shora uvedený německý text je umístěn v ozdobné vinětě v levém horním rohu.
Již po dobytí Řezna císařskými dne 17. srpna 1634, ale především po bitvě u Nordlingenu, 6. září 1634, počal kurfiřt Jan Jiří Saský, jako spojenec Švédů kolísat, až se konečně rozhodl při mírovém jednání v Praze r. 1635 postavit se opět po bok císaři. Je nasnadě, že politika tohoto německého kurfiřta byla určována především oportunistickými pohnutkami. Strategická situace Švédů se tím stala kritickou, a ani vstup Francouzů do války proti císaři nevyvážil rovnováhu sil. Švédové se odsadili na sever k moři i na severozápad a ve středním Německu zanechali jen několik bezvýznamných posádek v městech, která se stala lehce kořistí císařských. Tak padlo do rukou císařských i město Magdeburg, poznamenané krutým Tillyho dobytím před 5 lety. Švédská posádka opustila město na základě akordu dobrovolně.
