Rytiny z roku 1619

142-Skutečný nákres obléhání města Budějovic v českém království, které bylo obsazeno královským lidem, a Čechy v témže roce 1619 bylo obléháno.

Skutečný nákres obléhání města Budějovic v českém království, které bylo obsazeno královským lidem, a Čechy v témže roce 1619 bylo obléháno.

České Budějovice, dne 01.01.1619 (do 31.12.1619)

Na rytině je v popředí město Budějovice s hradbami, věžemi a branami, v pozadí je pahorkaté panorama se stromovím, několik šancí, vojenské oddíly, děla a jednotliví vojáci. Obraz působí dojmem, že tu šlo spíše o pozorování města s občasnými malými výpady proti pevnosti, než o skutečné obléhání. V terénu mimo město lze dobře pozorovat, že bojová činnost směřuje spíše z města, z čehož lze soudit, že stavovská vojska tu nevystupovala příliš útočně.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Aygentlicher Abrisz der Belägerung der Statt Budtweisz, im Königreich Během, wie solche mit Königschem Volck besetzt, und von den Behemen in dieszem 1619 Jahr belägert.

Budějovice zůstaly za stavovského povstání roku 1618 věrny císaři, a proto také první vojenská akce stavů směřovala proti Budějovicím. Již v červnu 1618 tam táhl hrabě Thurn s 4 000 muži. Městský hejtman Aulner z Birkenfeldu chvatně naverboval žoldnéře, s nimiž hájil město do příchodu císařských vojsk pod velením generála Buquoye do listopadu téhož roku. Po Buguoyově odchodu převzal velení nad městskou posádkou generál španělský, don Baltasar Maradas. Po bitvě na Bílé hoře potvrdil a rozmnožil Ferdinand II. výsady města Budějovic.

15-Zrcadlo českého neklidu, na němž jsou vidět různá a zvláštní vyobrazení všech dějů povstání a násilností, jak se přihodily v uplynulém roce 1618 až do dnešního dne v slavném království českém.

Zrcadlo českého neklidu, na němž jsou vidět různá a zvláštní vyobrazení všech dějů povstání a násilností, jak se přihodily v uplynulém roce 1618 až do dnešního dne v slavném království českém.

Čechy, dne 01.01.1619 (do 31.12.1619)

Jde o obrazové tablo s deseti malými obrázky, na nichž jsou kresleny scény, představující události a charakteristiku politických i náboženských příhod, jak se udály v Čechách r. 1618 – 1619. Je zde např. znázorněna scéna, jak se liška a vlk „v rouše beránčím“ blíží k českému lvu, aby ho přesvědčili o nebezpečích evangelické víry. Na jiném obrázku je vidět kardinál Khlesel a jakýsi jezuita, kteří drží plátno před trůnícím císařem Matyášem, aby zabránili jeho pohledu na právě přicházivšího vyslance, který chce přednést požadavky a stížnosti českých stavů. Uprostřed je větší obraz s velkou pecí, vytápěnou mnoha jezuity, kteří jsou označeni: „superbia, arrogantia, avaritia“ apod. Malý andílek „providentia“ lije vodu do ohně. Tato scéna satirizuje protireformaci, vedenou hlavně jezuity. Pod obrazem je velmi podrobná legenda, vysvětlující zobrazené příhody. Téměř všechny osoby jsou označeny písmeny a v legendě je vždy přesně uvedeno, o koho jde a jaký výrok kdo vyslovil.

Signace: R.C.F. (R. Custos)
Autor: Custos R., vydavatel politických letáků zpočátku 30tileté války

Originální název: Böhmischer Unruh-Schauspiegel, in welchem eine artliche und eigendliche Transfiguratio und Abbildung aller deren Handlungen, Aufstand und Thätlichkeiten so im vergangenen 1618 Jahr, auch bisz auff dato in dem hochlöblichen Königreich Böhmen vorgeloffen zu sehen.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1403
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 5618

Tento protestantský satirický leták je velmi výrazně namířen proti rekatolizačním snahám císaře a jezuitů v Čechách v době českého povstání. Jsou zde obrazy i výroky kardinála Khlesela, Martinice, Slavaty, Fabricia, českého sedláka, zástupce českých stavů, kramáře prodávajícího noviny a jiných. Císař Matyáš je znázorněn jako dobromyslný stařec, ovládaný radikálními rádci. Celková tendence letáku působí spíše dojmem smířlivosti a nabádá k trpělivosti a snaze o dohodě. Jen jezuité jsou ostře napadeni.

9-Korunovace jeho veličenstva krále Ferdinanda II. římským císařem 1619.

Korunovace jeho veličenstva krále Ferdinanda II. římským císařem 1619.

Frankfurt na Mohanem, dne 09.09.1619

Rytina zobrazuje korunovační akt dne 9. září 1619 ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve středu klečí král u oltáře pod křížem a kolínský arcibiskup mu nasazuje korunu; jsou obklopeni hodnostáři držícími meč, žezlo a říšské jablko. Na vedlejším poli je zobrazena další scéna: král sedící na trůně pod říšským orlem pasuje několik mužů na rytíře, po stranách jsou tribuny, z nichž přihlíží početný dav. Pod obrazem vpravo je text tohoto znění: Ferdinandus hier gesalbt wirt zum Röm. Kayser und geziert mit Scepter, Schwert, Ring, Apfel, Cron, Mayntz solchs mehrentheils verrichtet schon. Na druhé straně týž text v latinské řeči. Uprostřed pod obrazem jsou znázorněny mince, které u příležitosti korunovace byly rozsety mezi lid (ausgeworfene Münz). Na minci je zobrazena ruka zčásti zastřená oblaky, která drží korunu. Na ruce je uvázána stuha s nápisem: „Legitime certantibus.“ Na rubu mince čteme: “Ferdinandus secundus Hungariae et Bohemiae Rex coronatus in reegem Romanorum, IX. Sept. MDCXIX.“

Signace: neuvedena
Autor: Custos R., vydavatel politických letáků zpočátku 30tileté války

Originální název: Grönung ihrer Mayt. Königs Ferdinandi II. Römischen Kayser 1619.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1389
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 5618

Císař Ferdinand II. byl zpočátku roku 1619 ve velmi svízelné situaci. České stavovské vojsko stálo v čele s Thurnem před Vídní a teprve odhodlaný zásah plukovníka St. Hilaira vysvobodil císaře od naléhajících stavů dolnorakouských, kteří se hlásili k protestantskému vyznání. Vzápětí se mu ulevilo i tím, že Buquoy porazil Mansfelda u Záblatí v Čechách dne 9. června 1619 a čeští direktoři z obav před dalšími Buquoyovými zásahy povolali chvatně Thurna zpět do vlasti. Tím se uvolnila Ferdinandovi cesta ke korunovaci do Frankfurtu nad Mohanem. Ubíral se se svým průvodem přes Mnichov, kde byl okázale a srdečně uvítán vévodou Maxmiliánem Bavorským, který mu dokonce přislíbil svou pomoc pro případ, že by se záležitostí v Čechách ujala protestantská Unie, což dříve z prozíravé opatrnosti opomenul. Za tohoto stavu věcí tedy přibyl Ferdinand II. do korunovačního města římsko-německých císařů – do Frankfurtu nad Mohanem. Z jemu věrných českých stavů byl doprovázen Václavem z Vrbna, Maxmiliánem z Valdštejna, Vilémem Vratislavem z Mitrovic a Jiřím z Náchoda. Kancléř království českého Zdeněk Vojtěch z Lobkowicz se do Frankfurtu dostavil již dříve. Ale i protestantští stavové čeští vyslali své zástupce do Frankfurtu, aby zde uplatňovali požadavky nekatolických českých stavů. Nebyli však ke korunovaci připuštěni. Falcští vyslanci byli sice při korunovaci přítomni, nezbývalo jim však, než v tichosti doufat, že Ferdinand bude brzy zbaven české koruny.

10-Jak nejjasnější a vysokorodý pán, kníže, pan Fridrich tohoto jména V. falckrabí nad Rýnem, vévoda v horním a dolním Bavorsku, svaté říše římské arcistolník a kurfiřt byl pomazán (confirmován) a korunován králem českým.

Jak nejjasnější a vysokorodý pán, kníže, pan Fridrich tohoto jména V. falckrabí nad Rýnem, vévoda v horním a dolním Bavorsku, svaté říše římské arcistolník a kurfiřt byl pomazán (confirmován) a korunován králem českým.

Praha, dne 04.11.1619

Obraz je rozdělen do 9 polí, na nichž jsou podrobně znázorněny jednotlivé úkony korunovace: A. Uvítání v zámečku Hvězdě na Bílé hoře. B. Příjezd na Hradčany. C. Slavnostní průvod ke korunovaci. D. Pomazání krále. E. Vlastní korunovace. F. Přísaha českých stavů králi. G. Král pasuje příslušníky nižší šlechty na rytíře. H. Zobrazení mincí, ražených u příležitosti korunovace. I. Slavnostní oběd po korunovaci. – Pod obrazem je rozsáhlý text, který podrobně rozvádí celou událost a dále legenda: A–I.

Signace: G. Keller
Autor: Custos R., vydavatel politických letáků zpočátku 30tileté války

Originální název: Wie der durchlauchtigste und hochgeborene Fürst und Herr, Herr Friedrich dieses Namens der V. Pfalzgraff bey Rhein, Herzog in Ober und Nieder Bayern des heil. röm. Reichs Ertz Trucksesz und Churfürst etc. zum König in Böheimb zu Prag gesalbt /confirmiert/ und gekrönet worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1413
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 5417

Fridrich Falcký, tzv. „zimní král“, přibyl do Prahy dne 31. října 1619 a byl uvítán nedaleko zámečku Hvězda zástupci českých stavů, země, hlavního města apod. Je pozoruhodné, že se uvítání zúčastnila i skupina drobného selského lidu s husitským praporem, vyzbrojena původní známou husitskou zbrojí a vozatajstvem. Hlavní osobou při korunovaci (mimo krále) byl administrátor, tj. hlava kalvínské církve v Praze. Je nasnadě, že bylo třeba narychlo přizpůsobit korunovační obřady a etiketu kalvínskému vyznání pretendentově, poněvadž běžný korunovační řád byl založen na katolickém vyznání. Král byl korunován 4. listopadu 1619 a královna o 3 dny později.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025