Rytiny z roku 1619
Skutečný nákres obléhání města Budějovic v českém království, které bylo obsazeno královským lidem, a Čechy v témže roce 1619 bylo obléháno.
Na rytině je v popředí město Budějovice s hradbami, věžemi a branami, v pozadí je pahorkaté panorama se stromovím, několik šancí, vojenské oddíly, děla a jednotliví vojáci. Obraz působí dojmem, že tu šlo spíše o pozorování města s občasnými malými výpady proti pevnosti, než o skutečné obléhání. V terénu mimo město lze dobře pozorovat, že bojová činnost směřuje spíše z města, z čehož lze soudit, že stavovská vojska tu nevystupovala příliš útočně.
Zrcadlo českého neklidu, na němž jsou vidět různá a zvláštní vyobrazení všech dějů povstání a násilností, jak se přihodily v uplynulém roce 1618 až do dnešního dne v slavném království českém.
Jde o obrazové tablo s deseti malými obrázky, na nichž jsou kresleny scény, představující události a charakteristiku politických i náboženských příhod, jak se udály v Čechách r. 1618 – 1619. Je zde např. znázorněna scéna, jak se liška a vlk „v rouše beránčím“ blíží k českému lvu, aby ho přesvědčili o nebezpečích evangelické víry. Na jiném obrázku je vidět kardinál Khlesel a jakýsi jezuita, kteří drží plátno před trůnícím císařem Matyášem, aby zabránili jeho pohledu na právě přicházivšího vyslance, který chce přednést požadavky a stížnosti českých stavů. Uprostřed je větší obraz s velkou pecí, vytápěnou mnoha jezuity, kteří jsou označeni: „superbia, arrogantia, avaritia“ apod. Malý andílek „providentia“ lije vodu do ohně. Tato scéna satirizuje protireformaci, vedenou hlavně jezuity. Pod obrazem je velmi podrobná legenda, vysvětlující zobrazené příhody. Téměř všechny osoby jsou označeny písmeny a v legendě je vždy přesně uvedeno, o koho jde a jaký výrok kdo vyslovil.
Korunovace jeho veličenstva krále Ferdinanda II. římským císařem 1619.
Rytina zobrazuje korunovační akt dne 9. září 1619 ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve středu klečí král u oltáře pod křížem a kolínský arcibiskup mu nasazuje korunu; jsou obklopeni hodnostáři držícími meč, žezlo a říšské jablko. Na vedlejším poli je zobrazena další scéna: král sedící na trůně pod říšským orlem pasuje několik mužů na rytíře, po stranách jsou tribuny, z nichž přihlíží početný dav. Pod obrazem vpravo je text tohoto znění: Ferdinandus hier gesalbt wirt zum Röm. Kayser und geziert mit Scepter, Schwert, Ring, Apfel, Cron, Mayntz solchs mehrentheils verrichtet schon. Na druhé straně týž text v latinské řeči. Uprostřed pod obrazem jsou znázorněny mince, které u příležitosti korunovace byly rozsety mezi lid (ausgeworfene Münz). Na minci je zobrazena ruka zčásti zastřená oblaky, která drží korunu. Na ruce je uvázána stuha s nápisem: „Legitime certantibus.“ Na rubu mince čteme: “Ferdinandus secundus Hungariae et Bohemiae Rex coronatus in reegem Romanorum, IX. Sept. MDCXIX.“
Jak nejjasnější a vysokorodý pán, kníže, pan Fridrich tohoto jména V. falckrabí nad Rýnem, vévoda v horním a dolním Bavorsku, svaté říše římské arcistolník a kurfiřt byl pomazán (confirmován) a korunován králem českým.
Obraz je rozdělen do 9 polí, na nichž jsou podrobně znázorněny jednotlivé úkony korunovace: A. Uvítání v zámečku Hvězdě na Bílé hoře. B. Příjezd na Hradčany. C. Slavnostní průvod ke korunovaci. D. Pomazání krále. E. Vlastní korunovace. F. Přísaha českých stavů králi. G. Král pasuje příslušníky nižší šlechty na rytíře. H. Zobrazení mincí, ražených u příležitosti korunovace. I. Slavnostní oběd po korunovaci. – Pod obrazem je rozsáhlý text, který podrobně rozvádí celou událost a dále legenda: A–I.