Plány měst, pevností a bojišť, pokud byly zhotoveny fortifikačními inženýry, např. Karlem Cappim, dále mapy území, pořízené kartografy, jsou jistě relativně přesné. Krajinová panoramata za vyobrazenými bitvami, na nichž hloubkové pohledy v pozadí jen doplňují hlavní motiv obrazu, neodpovídají však obvykle skutečnosti. Rytci totiž znázorňovali ráz krajiny v okolí bojišť podle jistě nepřesných líčení účastníků, nebo dokonce i jen z vlasti fantasie. Výjimkou je již zmíněná Hollarova rytina bitvy u Oppenheimu r. 1631, jejímuž průběhu sám bezprostředně přihlížel a snad ještě několik dalších ilustrací. Pokusil jsem se kdysi tuto otázku vysvětlit. Pořídil jsem si moderní přesnou mapu území bojiště u Jankova v měřítku 1:25.000 a fotografické reprodukce všech prospektů bitvy. Takto vybaven jsem se vypravil na koni na bojiště u Jankova, abych mohl rychle zdolávat vzdálenosti v terénu. Celý prostor jsem ze všech možných stanovišť pečlivě prostudoval a porovnával s plány bitvy. Nepodařilo se mi však vůbec zjistit alespoň přibližnou shodu mezi prospekty, pořízenými plukovníkem Mardefeldem a skutečností podle autopsie a přesné speciální mapy.
(Jiří Douglas Sternberg)