Nejstarší člen rodu Matěj narodil se r. 1593 ve Švýcarech, byl žákem mědirytce Ditricha Mayera z Zurychu, postupně působil ve Strasburku, Nancy, Paříži a Nizozemí, od r. 1620 do 1624 v Baselu. Pak převzal nakladatelství po svém tchánu Janu Teodorovi de Bry ve Frankfurtu nad Mohanem a zemřel ve Schwallbachu r. 1650. Měl tři děti, z nichž Kašpar (nar. 1627 ve Frankfurtu) byl též mědirytcem a pracoval jako ilustrátor knih v nakladatelství svého otce. Zemřel v Holandsku r. 1686. Dcera Marie Sibyla byla malířkou a mědirytkyní. Matěj mladší se narodil v Baselu r. 1621, byl též vynikajícím malířem a mědirytcem a učil se u Jakuba ze Standratu ve Frankfurtu, později působil v Londýně, byl van Dyckovým spolupracovníkem, jehož stylu používal při portrétování. R. 1650 převzal po svém otci nakladatelství ve Frankfurtu. Zde zemřel r. 1687. Jeho syn Matěj byl kreslířem a malířem pastelů.
Zmíněné dílo „Theatrum Europeum“ vyšlo z Merianova nakladatelství ve Frankfurtu v letech 1662 až
1734 (již třetí vydání) a obsahuje dějiny roků 1618 až 1715. Jeho celý titul zní: „Theatrum Europaeum oder ausführliche und wahrhafftige Beschreibung aller und jeder denkwtirdiger Geschichten so sich hin und wieder in der Welt, ruhrnemblich aber in Europa und Teuschlanden, sowohl in Religion als Profanwesen zugetragen heben. Beschrieben durch Johann Philipp Abelinum. Frankfurt am Main, 20 Bände.“ Dílo pojednává o dějinách uvedené doby vzácně objektivním, podrobným a vyčerpávajícím způsobem a obsahuje velké množství, převážně umělecky velmi hodnotných rytin (Merianových, Hollarových, Wolfgangových aj.), zhotovených – jak dílo uvádí – podle bezprostředních kreseb účastníků vyobrazených událostí. Nesetkal jsem se s jiným dílem historické literatury tohoto dějinného úseku, které by přibližně bylo zpracováno s toutéž píli, pedantní přesností a vytrvalostí. Kritickým dějinným rozmezím - válkou třicetiletou – se zabývá prvních šest svazků díla:
I. díl (1617–1628) obsahuje 10 map, pohledů a plánů, 2 vyobrazení významných události, 24 obrazů bitev a obléhání a 2 zobrazeni zvláštních přírodních zjevů.
II. díl (1629–1633) obsahuje 36 portrétů, 17 pohledů a plánu, 2 vyobrazení významných dějinných událostí, J3 obrazů různých bitev a oblétáni, 1 list se zvláštním přírodním zjevem a 1 list s různými mincemi.
III. díl (1633–1638) od H. Oräa (Oraua), obsahuje 39 portrétů, 3 pohledy a plány, 32 obrazů bitev a obléhání, 1 obraz významné historické události a 1 erb.
IV. díl (1638–1642) obsahuje 30 portrétů, 8 plánů a pohledu, 36 obrazů bitev a obléhání, 4 vyobrazení významných událostí a 2 vyobrazení zvláštních přírodních zjevů.
V. díl (1642–1647) od F. G. Schledera obsahuje 70 portrétů, 10 pohledů a plánů, 45 obrazů bitev a obléhání a 1 vyobrazení přírodního zjevu.
VI. díl (1647–1651) od F. G. Schledera, obsahuje 98 portrétů, 13 pohledů a plánů, 28 obrazů bitev a obléhání, 10 vyobrazení státních slavností (oslavy vestfálského míru) a 1 obraz nezvyklého přírodního zjevu.
Velká část rytin naší sbírky pochází z toho významného díla. Nalézáme tu převážně práce Merianů, z nichž mnohé nejsou signovány. Srovnávací metodou lze však brzy nabýt jistých zkušeností a s velkou pravděpodobnosti identifikovat rytce, jichž práce se zpravidla vyznačují osobitým stylem, příznačným komposičním pojetím námětu a často stereotypní technikou provedení některých detailů.
(Jiří Douglas Sternberg)