Rytiny z roku 1630
Wesel
Mědirytina zobrazuje Rýn a dvě pevnosti. Na poloostrově vedle právě budovaného lodního mostu stojí nákladový jeřáb, jehož systém je pozoruhodně účelný a moderně řešený. Jeřáb vykládá zboží z lodí. Opodál je opevněné město Wesel, z něhož z jedné strany ustupují Španělé a druhou stranou dovnitř vnikají Nizozemci. Kartuše s legendou A–l je velmi zajímavě alegorizována: Figura znázorňující Španělsko drží řetěz, k němuž je připoután lev (tj. Nizozemí). Lev drží dvě korouhve s nápisy Herzogenbusch a Venloo. Pod řetězem je nápis „Wesel“. Z oblaků vychází ruka držící nůžky a jimi přestřihuje řetěz. Ruka je označena nápisem: „Hand Gottes“.
Plán města a pevnosti Cazal, jež obléhal pan markýz ze Spinoly 24. května 1630, a která byla obhajována panem z Toyras do 18. října, kdy byla armádami krále francouzského Ludvíka XIII. osvobozena.
Na obraze je vlevo vyobrazena řeka Pád s městem a citadelou Cazal. Zobrazená scéna je vysvětlena francouzským a nizozemským textem. Vpravo je podrobné vyobrazení citadely, níže je vyznačeno měřítko. Na ozdobné stuze je znak města a legenda 1–10. V pravém dolním rohu je perspektivní pohled na město a kraj.
Obléhání města Cazal, které bylo královským veličenstvem ve Francii vyproštěno roku 1630.
Jde o pohled do nížiny pádské, v jejímž středu leží město Cazal nad řekou Pádem. V popředí jsou dělostřelecké baterie a vojenská ležení, vlevo pod stromem stojí tři důstojníci studující mapu. V pozadí jsou vojenské jednotky a za nimi alpská horská panoramata. Na obloze je nápis „Obsidio Casalis“. Nad obrazem citovaný německý text a legenda 1–10.
Vyobrazení města Řezna, v němž se toho času konal kurfiřtský sněm 1630.
Rytina s pohledem na město Řezno nad Dunajem je pečlivě kreslena. V popředí jsou pole rozdělená mezemi, vlevo dole je alegorická brána s erbem města a mužskou postavou pohlížející na město. Vpravo dole na dvou obdélnících je uvedena legenda: A–O. Na obloze nad městem je velká císařská orlice držící ve spárech ozdobnou tabuli s holdem císaři Ferdinandu II.: „Divo Ferdinando etc.“. Vpravo je znak města s nápisem: „Ratisbona“. Shora citovaný německý text je umístěn nad obrazem.
Mapa vévodství v Mantově s kraji ho obklopujícími.
Na pravé straně rytiny je zakreslena řeka Pád, vlevo apeninské hřebeny. V levém horním rohu je obdélník, v němž je citovaný text. Po všech okrajích je vyznačeno měřítko: „Miliaria italica“.
Nákres města Mantova, jak bylo v téže době obléháno císařskými. 1630
Jde o velmi přesně provedené vyobrazení boje o město Mantovu. Mantova sama je velmi pečlivě a přesně ryta, kolem města je voda. V levém popředí jsou tři střílející děla. Citovaný německý text je umístěn v hořejší části leptu.
Vyobrazení peenemündské šance i s královskými švédskými tábory.
Ihned po svém přistání na německé půdě u ostrova Rügen dne 4. července 1630 počal Gustav Adolf švédský opevňovat několik bodů na pobřeží, aby mohl bezpečně operovati dále směrem do německého vnitrozemí. K těmto opěrným bodům patřila i pevnost peenemündská, ležící nedaleko ústí Odry do moře, jižně od ostrova Rügen. Podobný pevný bod dal král zřídit i u Wolgastu nedaleko Peenemünde. Obranné akce císařských proti přistávajícím a útočícím Švédům byly neprůbojné, poněvadž císařská vojska byla řídce rozptýlena po celém Pomořansku a Meklenbursku
Korunovační děj: Zvláštní vyobrazení a vysvětlení, jakým způsobem byla slavnostně korunována římskou císařovnou dne 7. listopadu (28. října) roku 1630 u příležitosti zakončení kurfiřtského sněmu v Řezně nejjasnější kněžna a paní, paní Eleonora římská císařovna v Germanii, královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská, rozená vévodkyně z Mantovy, vévodky burgundská atd.
Obraz představuje interiér řezenského dómu, v němž je Eleonora z Mantovy korunována římskou císařovnou. Nad kněžištěm je umístěn velký kříž, pod nímž před oltářem klečí císařovna se třemi biskupy, jeden z nich jí nasazuje korunu. Vlevo klečí císař pod baldachýnem. Celý prostor je vyplněn velkým množstvím různých hodnostářů.