Rytiny z roku 1630

490-Wesel

Wesel

Wesel, dne 01.01.1630 (do 31.12.1630)

Mědirytina zobrazuje Rýn a dvě pevnosti. Na poloostrově vedle právě budovaného lodního mostu stojí nákladový jeřáb, jehož systém je pozoruhodně účelný a moderně řešený. Jeřáb vykládá zboží z lodí. Opodál je opevněné město Wesel, z něhož z jedné strany ustupují Španělé a druhou stranou dovnitř vnikají Nizozemci. Kartuše s legendou A–l je velmi zajímavě alegorizována: Figura znázorňující Španělsko drží řetěz, k němuž je připoután lev (tj. Nizozemí). Lev drží dvě korouhve s nápisy Herzogenbusch a Venloo. Pod řetězem je nápis „Wesel“. Z oblaků vychází ruka držící nůžky a jimi přestřihuje řetěz. Ruka je označena nápisem: „Hand Gottes“.

Signace: neuvedena
Autor: neznámý

Originální název: Wesel

Město Wesel bylo dobyto vojsky Bedřicha Jindřicha Oranžského, který byl nejúspěšnějším vojevůdcem a diplomatem nizozemským a dobyl mnoho významných úspěchů nad Španělskem, které po mnoho let bojovalo o své državy v Holandsku, hlavně s pomocí vojsk rakouských z Nizozemí (dnešní Belgie). Roku 1629 dobyl Bedřich Jindřich Oranžský město Herzogenbusch, což byl vojenský úspěch prvního řádu, který si získal obdiv celého tehdejšího světa a přivolal mnoho vojenských zájemců, kteří se chtěli obeznámit s novou technikou dobývání pevností Bedřicha Jindřicha Oranžského. Brzy odejmul Španělům i Venloo a r. 1630 zde vyobrazené město Wesel.

547-Plán města a pevnosti Cazal, jež obléhal pan markýz ze Spinoly 24. května 1630, a která byla obhajována panem z Toyras do 18. října, kdy byla armádami krále francouzského Ludvíka XIII. osvobozena.

Plán města a pevnosti Cazal, jež obléhal pan markýz ze Spinoly 24. května 1630, a která byla obhajována panem z Toyras do 18. října, kdy byla armádami krále francouzského Ludvíka XIII. osvobozena.

Casal, dne 24.05.1630 (do 18.10.1630)

Na obraze je vlevo vyobrazena řeka Pád s městem a citadelou Cazal. Zobrazená scéna je vysvětlena francouzským a nizozemským textem. Vpravo je podrobné vyobrazení citadely, níže je vyznačeno měřítko. Na ozdobné stuze je znak města a legenda 1–10. V pravém dolním rohu je perspektivní pohled na město a kraj.

Signace: C. J. Visscher excudebat
Autor: Visscher C. J., mědirytec

Originální název: Plan de la ville et citadelle de Cazal assiégée par le M. de Spinola de 24. mai 1630. et deffendue par M. de Toyras jusque au 18. octobre quelle a este secourae par les armes du Roy de France Lous le 13 me.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1832

Ve válce o nástupnictví ve vévodství mantovském (viz podrobný hist. komentář pod č. 114/42d na str. 93) obléhali Španělé pod velením markýze Ambrože Spinoly město a citadelu Cazal západně od Turína v provincii Alessandria. Město bylo dočasně obsazeno vojsky vévody neverského, který byl podporován Francií. Městské posádce velel M. de Toyras. Dne 18. října 1630 bylo město ze španělského obléhání vyproštěno Francouzi. Brzy potom zemřel markýz A. Spinola.

132-Obléhání města Cazal, které bylo královským veličenstvem ve Francii vyproštěno roku 1630.

Obléhání města Cazal, které bylo královským veličenstvem ve Francii vyproštěno roku 1630.

Casal, dne 24.05.1630 (do 18.10.1630)

Jde o pohled do nížiny pádské, v jejímž středu leží město Cazal nad řekou Pádem. V popředí jsou dělostřelecké baterie a vojenská ležení, vlevo pod stromem stojí tři důstojníci studující mapu. V pozadí jsou vojenské jednotky a za nimi alpská horská panoramata. Na obloze je nápis „Obsidio Casalis“. Nad obrazem citovaný německý text a legenda 1–10.

Signace: neuvedena
Autor: Visscher C. J., mědirytec

Originální název: Belägerung der Stadt Cazal und wie sie K. M. in Frankreich entsetzt worden 1630.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1832

Ve válce o nástupnictví ve vévodství mantovském (viz podrobný hist. komentář pod č. 114/42d na str. 93) obléhali Španělé pod velením markýze Ambrože Spinoly město a citadelu Cazal západně od Turína v provincii Alessandria. Město bylo dočasně obsazeno vojsky vévody neverského, který byl podporován Francií. Městské posádce velel M. de Toyras. Dne 18. října 1630 bylo město ze španělského obléhání vyproštěno Francouzi. Brzy potom zemřel markýz A. Spinola.

134-Vyobrazení města Řezna, v němž se toho času konal kurfiřtský sněm 1630.

Vyobrazení města Řezna, v němž se toho času konal kurfiřtský sněm 1630.

Řezno, dne 15.06.1630 (do 31.08.1630)

Rytina s pohledem na město Řezno nad Dunajem je pečlivě kreslena. V popředí jsou pole rozdělená mezemi, vlevo dole je alegorická brána s erbem města a mužskou postavou pohlížející na město. Vpravo dole na dvou obdélnících je uvedena legenda: A–O. Na obloze nad městem je velká císařská orlice držící ve spárech ozdobnou tabuli s holdem císaři Ferdinandu II.: „Divo Ferdinando etc.“. Vpravo je znak města s nápisem: „Ratisbona“. Shora citovaný německý text je umístěn nad obrazem.

Signace: neuvedena
Autor: Visscher C. J., mědirytec

Originální název: Abcontrafeitung der Stadt Regensburg, darin dieser Zeit der Churfürstliche Colegialtag gehalten worden 1630.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1832

Roku 1630 byl svolán Ferdinandem II. kurfiřtský sněm do Řezna, který byl zahájen 15. června. Císař tu chtěl především prosadit uznání pretendentury svého syna Ferdinanda na římského císaře. Kurfiřt saský a braniborský odmítli – jako protestanti – účast na sněmu. Nakonec se dostavila jen katolická knížata. Hlavním předmětem jednání se z popudu kurfiřtů stala otázka odvolání Valdštejna z jeho mocné funkce císařského generalissima. Po vleklém jednání a naléhání všemi prostředky na císaře prosadili nakonec účastníci sněmu sesazení Valdštejna. Bylo to rozhodnutí neobyčejně závažné, jehož důsledky se císaři později ještě vymstily. Otázka, zda Valdštejn, byv ušetřen této potupy sesazení za všechny zásluhy získané pro císaře, by později nevolil cestu zrady, zůstává otevřena. Prosadit volbu Ferdinanda III. římsko-německým císařem se Ferdinandu II. též nezdařilo. Průběh a výsledky sněmu vrhají na císaře Ferdinanda II. světlo značné bezmocnosti a neschopnosti, což však má své důvody i ve způsobu řízení říše, které po 17. století ve své staré, původní podobě již nevyhovovalo.

545-Mapa vévodství v Mantově s kraji ho obklopujícími.

Mapa vévodství v Mantově s kraji ho obklopujícími.

Mantova, dne 18.06.1630

Na pravé straně rytiny je zakreslena řeka Pád, vlevo apeninské hřebeny. V levém horním rohu je obdélník, v němž je citovaný text. Po všech okrajích je vyznačeno měřítko: „Miliaria italica“.

Signace: neuvedena
Autor: Visscher C. J., mědirytec

Originální název: Abrisz des Herzogthumbs Mantua mit den umliegenden Landschafften. 1630.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1832

V prosinci 1627 zemřel Vincenc vévoda z Mantovy, z rodu vévodů Gonzagských, bez potomků, což vedlo k boji o nástupnictví. Francouzi (kancléř Richelieu) podporovali v tomto boji Karla vévodu z Neversu, který také neprodleně obsadil Mantovu. Císař Ferdinand II. však na popud Španělů se postavil proti francouzským snahám a po delším neplodném vyjednávání vyslal vojsko pod generálem hrabětem Merodem, které Mantovu oblehlo. Toto vojsko táhlo roku 1629 průsmykem u Steigu a Churu západním Švýcarskem. Po tomto císařově zásahu se vypravil kardinál Richelieu v čele francouzské armády do Itálie. Mezitím však vévoda Karel Emanuel Savojský se postavil na stranu císařsko-španělskou, a znemožnil tím Richelieuovi dorazit s vojskem do Mantovy. Merodova armáda byla později ještě posílena jednotkami generála Collalta a 18. června 1630 padla Mantova do rukou císařských vojsk. Richelieu však dobyl Savojsko a připravil se na pozdější tažení Itálií.

546-Nákres města Mantova, jak bylo v téže době obléháno císařskými. 1630

Nákres města Mantova, jak bylo v téže době obléháno císařskými. 1630

Mantova, dne 18.06.1630

Jde o velmi přesně provedené vyobrazení boje o město Mantovu. Mantova sama je velmi pečlivě a přesně ryta, kolem města je voda. V levém popředí jsou tři střílející děla. Citovaný německý text je umístěn v hořejší části leptu.

Signace: neuvedena
Autor: Killan Lucas, mědirytec

Originální název: Abrisz der Stadt Mantua, wie selbige diese Zeit von den Kaiserischen belägert worden. 1630.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1832

V prosinci 1627 zemřel Vincenc vévoda z Mantovy, z rodu vévodů Gonzagských, bez potomků, což vedlo k boji o nástupnictví. Francouzi (kancléř Richelieu) podporovali v tomto boji Karla vévodu z Neversu, který také neprodleně obsadil Mantovu. Císař Ferdinand II. však na popud Španělů se postavil proti francouzským snahám a po delším neplodném vyjednávání vyslal vojsko pod generálem hrabětem Merodem, které Mantovu oblehlo. Toto vojsko táhlo roku 1629 průsmykem u Steigu a Churu západním Švýcarskem. Po tomto císařově zásahu se vypravil kardinál Richelieu v čele francouzské armády do Itálie. Mezitím však vévoda Karel Emanuel Savojský se postavil na stranu císařsko-španělskou, a znemožnil tím Richelieuovi dorazit s vojskem do Mantovy. Merodova armáda byla později ještě posílena jednotkami generála Collalta a 18. června 1630 padla Mantova do rukou císařských vojsk. Richelieu však dobyl Savojsko a připravil se na pozdější tažení Itálií.

131-Vyobrazení peenemündské šance i s královskými švédskými tábory.

Vyobrazení peenemündské šance i s královskými švédskými tábory.

Peenemünde, dne 01.07.1630 (do 31.07.1630)

Ihned po svém přistání na německé půdě u ostrova Rügen dne 4. července 1630 počal Gustav Adolf švédský opevňovat několik bodů na pobřeží, aby mohl bezpečně operovati dále směrem do německého vnitrozemí. K těmto opěrným bodům patřila i pevnost peenemündská, ležící nedaleko ústí Odry do moře, jižně od ostrova Rügen. Podobný pevný bod dal král zřídit i u Wolgastu nedaleko Peenemünde. Obranné akce císařských proti přistávajícím a útočícím Švédům byly neprůbojné, poněvadž císařská vojska byla řídce rozptýlena po celém Pomořansku a Meklenbursku

Signace: neuvedena
Autor: Killan Lucas, mědirytec

Originální název: Abbildung der Peenemünder Schantz und Seehaffen sampt dem königlichen schwedischen Läger.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1832

Jde o poměrně menší mědirytinu, na jejíž pravé straně je Baltické moře s dvěma plachetnicemi poblíž ústí řeky Odry. Proti sobě jsou zřízena opevnění císařská a švédská. V popředí je zobrazen lesík a tzv. „Lusthaus“. Shora citovaný text je umístěn nad obrazem.

133-Korunovační děj: Zvláštní vyobrazení a vysvětlení, jakým způsobem byla slavnostně korunována římskou císařovnou dne 7. listopadu (28. října) roku 1630 u příležitosti zakončení kurfiřtského sněmu v Řezně nejjasnější kněžna a paní, paní Eleonora římská císařovna v Germanii, královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská, rozená vévodkyně z Mantovy, vévodky burgundská atd.

Korunovační děj: Zvláštní vyobrazení a vysvětlení, jakým způsobem byla slavnostně korunována římskou císařovnou dne 7. listopadu (28. října) roku 1630 u příležitosti zakončení kurfiřtského sněmu v Řezně nejjasnější kněžna a paní, paní Eleonora římská císařovna v Germanii, královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská, rozená vévodkyně z Mantovy, vévodky burgundská atd.

Řezno, dne 28.10.1630

Obraz představuje interiér řezenského dómu, v němž je Eleonora z Mantovy korunována římskou císařovnou. Nad kněžištěm je umístěn velký kříž, pod nímž před oltářem klečí císařovna se třemi biskupy, jeden z nich jí nasazuje korunu. Vlevo klečí císař pod baldachýnem. Celý prostor je vyplněn velkým množstvím různých hodnostářů.

Signace: neuvedena
Autor: Killan Lucas, mědirytec

Originální název: Crönungshandlung: Eygentliche Abbildung und Erklärung, welcher Gestalt die allerdurchlauchtigste Fürstin und Fraw, Fraw Eleonora röm. Kayserin in Germanien zu Hungarn und Böheim Königin, Erzherzogin zu Oesterreich, geborene Herzogin zu Mantua, Herzogin zu Burgund etc. den 7. November (28. October) desz 1630 Jahres bey Endung des Churfürstlichen Collegialtages in Regenspurg zur römischen Kayserin soleniter gekrönet worden.

Katalogová čísla:
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1851

Eleonora z Gonsagy, vévodkyně z Mantovy, druhá manželka císaře Ferdinanda II. byla korunována císařovnou římsko-německou v Řezně u příležitosti osudného sjezdu kurfiřtů, tzv. „Reichstagu“ dne 28. října 1630. Na tomto sjezdu vynutili si někteří kurfiřti v čele s Maxmiliánem Bavorským propuštění Valdštejna z císařských služeb.

[přihlásit se]   [webmaster]
web 30letavalka  |  Hrad Český Šternberg  ©2014-2025