Rytina s pohledem na město Řezno nad Dunajem je pečlivě kreslena. V popředí jsou pole rozdělená mezemi, vlevo dole je alegorická brána s erbem města a mužskou postavou pohlížející na město. Vpravo dole na dvou obdélnících je uvedena legenda: A–O. Na obloze nad městem je velká císařská orlice držící ve spárech ozdobnou tabuli s holdem císaři Ferdinandu II.: „Divo Ferdinando etc.“. Vpravo je znak města s nápisem: „Ratisbona“. Shora citovaný německý text je umístěn nad obrazem.
Roku 1630 byl svolán Ferdinandem II. kurfiřtský sněm do Řezna, který byl zahájen 15. června. Císař tu chtěl především prosadit uznání pretendentury svého syna Ferdinanda na římského císaře. Kurfiřt saský a braniborský odmítli – jako protestanti – účast na sněmu. Nakonec se dostavila jen katolická knížata. Hlavním předmětem jednání se z popudu kurfiřtů stala otázka odvolání Valdštejna z jeho mocné funkce císařského generalissima. Po vleklém jednání a naléhání všemi prostředky na císaře prosadili nakonec účastníci sněmu sesazení Valdštejna. Bylo to rozhodnutí neobyčejně závažné, jehož důsledky se císaři později ještě vymstily. Otázka, zda Valdštejn, byv ušetřen této potupy sesazení za všechny zásluhy získané pro císaře, by později nevolil cestu zrady, zůstává otevřena. Prosadit volbu Ferdinanda III. římsko-německým císařem se Ferdinandu II. též nezdařilo. Průběh a výsledky sněmu vrhají na císaře Ferdinanda II. světlo značné bezmocnosti a neschopnosti, což však má své důvody i ve způsobu řízení říše, které po 17. století ve své staré, původní podobě již nevyhovovalo.
