Fleurus
Dne 29.08.1622
Signace: neuvedena
Autor: neznámý
Katalogová čísla:
Sbírka Český Šternberk: 77/146
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 8479
Vlastní vyobrazení tvrdého střetnutí, jež se událo mezi Mansfeldskými a Španělskými (vojsky) na brabantských hranicích. Roku 1622. Bitva mezi Španěly a Mansfeldskými (vojsky) u Fleurusu v Brabantsku.
Eigentliche Vorbildung des harten Treffens so zwischen Mansfeldischen und Spanischen auff den Brabändischen Grentzen vorgangen, Anno 1622. Praelium inter Hispanos et Mansfeldicos ad Floreacum in Brabantia.
Rytina zobrazuje bitvu u Fleury 29. srpna 1622. V popředí je ustupující Mansfeldova armáda, uprostřed je boj v plném proudu. Vlevo je znázorněn útok jízdy vévody Kristiána z Brunšviku, který byl raněn na paži, přece však svým útokem rozhodl bitvu ve svůj prospěch, poněvadž boj byl dlouho nerozhodný a Mansfeldovy jednotky částečně již ustupovaly. Nakonec byli Španělé poraženi. Obzor krajiny tvoří les. V pravém popředí jsou tři prchající Mansfeldovi mušketýři. Pod obrazem je legenda A–N.
Rýnská Falc, dědičná země Fridricha Falckého, symbol odporu proti císařově katolické moci, byla hlavním dějištěm bojů v letech 1620 až 1623. Vojskům císařským a ligistickým velel generál Johan Tescarles Tilly. Protestantská vojska, která byla hlavně podporována z Anglie, poněvadž anglický král Jakub I. byl Fridrichovým tchánem, tvořily především armáda Petra Arnošta hraběte Mansfelda a jednotky vévody Kristiana z Brunšviku-Wolfenbüttelu, který vstoupil do války po boku „zimního krále“ z rytířské úcty vůči jeho ženě, královně Alžbětě, kterou miloval. Kristian vévoda z Brunšviku-Wolfenbüttelu byl též nazýván „Halberstadtským“ podle stejnojmenného kláštera, jehož nadace byl administrátorem. Po různých strategických pohybech a malých, bezvýznamných šarvátkách došlo ještě před spojením mansfeldských vojsk s brunšvickými k drtivé porážce Kristiana Halberstadtského u Höchstu nad Mohanem 20. června 1622. Tento bojový neúspěch protestantů změnil mocenský poměr obou válčících stran natolik, že Fridrich Falcký pomýšlel na jakési narovnání s císařem, a z téhož důvodu propustil Mansfelda a Kristiana Brunšvického ze svých služeb. Tito však svá vojska podrželi, spojili se v jednu mocnou armádu a poohlédli se po dalších válečných dobrodružstvích, která záhy našli ve spojení s tzv. generálními státy spojeného Nizozemí. Odtáhli ihned k osvobození města Bergen op Zoom, které obléhali Španělé pod markýzem Spinolou. V tomto úmyslu jim chtěl zabránit generál Cordoba se svým vojskem a došlo k bitvě, kterou zobrazuje tento tisk. Španělskému generálovi se podařilo protestantské armádě uštědřit velké ztráty, ale už jim nedokázal zabránit vniknout do Nizozemí. Spinola pak byl nucen odtáhnout od Bergen op Zoom. Holanďané však brzy pociťovali neúnosné hospodářské zatížení, jež jim způsobila vojska z Německa, Mansfeld a Brunšvik byli proto nuceni se rozejít a hledat uplatnění v jiném dobrodružství, jež se jim v této pohnuté době brzy naskytlo.