mezi Fleurus a Gembloux
Dne 29.08.1622
Signace: Rytina tištěna v tiskárně Jana Amelissza v Utrechtu.
Autor: Zeidlerus Andreas, poručík, kreslíř map a plánů
Katalogová čísla:
Sbírka Český Šternberk: 76/2
Wilhelm Eduard Drugulin – Atlas historique Drugulin: 1596
Vyobrazení bitvy mezi Arnoštem hrabětem Mansfeldeem a Kristianem vévodou Brunšviku-Wolfenbüttelu na straně jedné a Donem Cordubou na straně druhé, mezi Florou a Gemblours v Belgii dne 29. srpna 1622.
Waerachtighe Af-Conterfeytinghe vanden grooten slach, gheschiet tusschen die van Manveld ende Brunns-wijcksche aen d´eene zijde ende Don Cordova aen d´ander zijde: Opden 29. August 1622 Tusschen Gembeloers ende Flory.
Uvedený nizozemský text je na horní části listu. Níže jsou portréty Arnošta Mansfelda a Kristiana Brunšvického. Oba mají velké klobouky a maršálské hole. Portréty jsou velikosti 6 x 9,5 cm a byly ryty S. de Passem. Spodní polovina listu je vyplněna obrazem bitvy samotné. V pravém popředí jsou jezdci s korouhvemi, nedaleko nich je mrtvý kůň. Hlavní scénou obrazu je jezdecký útok v čele s vévodou brunšvickým, který svým rozhodným zásahem rozhodl bitvu v Mansfeldův a svůj prospěch. Na obzoru vlevo je městečko Flory a vpravo Gemblours. Pod obrazem je obsáhlý nizozemský text zabývající se průběhem bitvy.
Rýnská Falc, dědičná země Fridricha Falckého, symbol odporu proti císařově katolické moci, byla hlavním dějištěm bojů v letech 1620 až 1623. Vojskům císařským a ligistickým velel generál Johan Tescarles Tilly. Protestantská vojska, která byla hlavně podporována z Anglie, poněvadž anglický král Jakub I. byl Fridrichovým tchánem, tvořily především armáda Petra Arnošta hraběte Mansfelda a jednotky vévody Kristiana z Brunšviku-Wolfenbüttelu, který vstoupil do války po boku „zimního krále“ z rytířské úcty vůči jeho ženě, královně Alžbětě, kterou miloval. Kristian vévoda z Brunšviku-Wolfenbüttelu byl též nazýván „Halberstadtským“ podle stejnojmenného kláštera, jehož nadace byl administrátorem. Po různých strategických pohybech a malých, bezvýznamných šarvátkách došlo ještě před spojením mansfeldských vojsk s brunšvickými k drtivé porážce Kristiana Halberstadtského u Höchstu nad Mohanem 20. června 1622. Tento bojový neúspěch protestantů změnil mocenský poměr obou válčících stran natolik, že Fridrich Falcký pomýšlel na jakési narovnání s císařem, a z téhož důvodu propustil Mansfelda a Kristiana Brunšvického ze svých služeb. Tito však svá vojska podrželi, spojili se v jednu mocnou armádu a poohlédli se po dalších válečných dobrodružstvích, která záhy našli ve spojení s tzv. generálními státy spojeného Nizozemí. Odtáhli ihned k osvobození města Bergen op Zoom, které obléhali Španělé pod markýzem Spinolou. V tomto úmyslu jim chtěl zabránit generál Cordoba se svým vojskem a došlo k bitvě, kterou zobrazuje tento tisk. Španělskému generálovi se podařilo protestantské armádě uštědřit velké ztráty, ale už jim nedokázal zabránit vniknout do Nizozemí. Spinola pak byl nucen odtáhnout od Bergen op Zoom. Holanďané však brzy pociťovali neúnosné hospodářské zatížení, jež jim způsobila vojska z Německa, Mansfeld a Brunšvik byli proto nuceni se rozejít a hledat uplatnění v jiném dobrodružství, jež se jim v této pohnuté době brzy naskytlo.