Jedná se o schematicky načrtnutý plán města, bez figur a jakékoliv stafáže. V pravém rohu je městský znak s růží, vlevo pevnost založená Mansfeldem a později opět zrušena. Pod obrazem je legenda.
Po porážce českého povstání roku 1620 přeneslo se těžiště války do prostoru západně od Chebu – do Horní Falce, kde se však situace maršálka Fridricha Falckého, Arnošta Mansfelda stala velmi obtížnou, hlavně v důsledku vypuknuvší epidemie mezi mužstvem i pro silný tlak Tillyho armády z jihu. Mansfeld se proto odhodlal odtáhnout do Dolní Falce. Tento strategický pohyb provedl tak obratně, že jeho nepřátelé byli zcela překvapeni. V Dolní Falci leželo totiž vojsko španělské pod Spinolou a Cordobou, Mansfeld se však vyhnul střetnutí, obsadil město Hagenau a donutil je k zaplacení 100 000 zlatých. Pak odtáhl z důvodů zásobovacích do Sárska a v Hagenau zanechal posádku. Mezitím dozrála situace, která vedla Tillyho k vítězství nad protestanskými vojsky u Wimpfenu dne 8. května 1622. Po neúspěšném pokusu o dobytí města Zabern v Alsasku vrátil se Mansfeld k Hagenau, kde se zatím císařův bratr arcivévoda Leopold pokoušel se svým vojskem reokupovat Mansfeldem dobyté město. Pět dní před Tillyho vítězstvím u Wimpfenu osvobodil Masnfeld Hagenau v poslední chvíli z obklíčení Leopoldových vojsk, která se dala chvatně na ústup.
