Rytina je kreslena poměrně neuměle. Uprostřed je pevnost Jülich, kolem níž pochoduje vojsko, a nepřátelské jednotky opouštějí město. V širém okolí města jsou různé šance, opevnění a vojenské tábory. V popředí je kopec, na němž je šibenice. V levém horním rohu je portrét Jindřicha hraběte z Bergu, vpravo erb se lvem. Pod obrazem na desce je německý popis situace s označením táborů Berga i Spinoly. Pod tím je obšírné latinské líčení události, v němž je obzvláště vyzdviženo hrdinství a zásluhy generála z Bergu.
Příměří mezi Nizozemím a Španělskem trvalo jen od roku 1609 do 1621. Tehdy došlo mezi oběma zeměmi opět k válečným rozporům, jichž se na straně Španělů zúčastnil i římsko-německý císař. Španělům velel osvědčený markýz Spinola, císařským velitelem byl Jindřich hrabě z Bergu. Jedna z prvních společných bojových akcí proti Nizozemsku bylo obléhání pevnosti Jülich, která leží přibližně 30 km západně od Kolína nad Rýnem, a která byla dobyta generálem Bergem 3. února 1622. Zájem císařův o toto polní tažení byl především vyvolán skutečností, že Habsburkové vlastnili v Nizozemí (v dnešní Belgii) jistá dosti rozsáhlá území. Spojenectví se Španělskem bylo podmíněno společným katolickým vyznáním i příbuzností vládnoucích rodů. Pozemkové vlastnictví Habsburků v Nizozemí se zachovalo až do Napoleona I.
