Obraz je rozdělen na sedm dílů zobrazujících různé události spojené s odsouzením a popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Znázorněné epizody představují: vynesení rozsudku, přednesení žádosti o milost ženami a dětmi odsouzenců, odsouzení jsou dopraveni v krytých vozech do staroměstské radnice, vlastní krvavá exekuce a staroměstská mostecká věž, na níž byly upevněny pro výstrahu hlavy popravených a Jeseniův jazyk.
Den po porážce českého stavovského vojska na Bílé hoře, přitáhl Maxmilián Bavorský do Prahy a ujal se zde velení. Zástupci města a různé významné osobnosti mu vzdávali hold a prosili o milost. Prozíravý vévoda Bavorský se pečlivě vystříhal vměšovati se do císařových vladařských práv v Čechách, jednal však s delegacemi, které k němu přicházely, přívětivě a shovívavě. Dne 17. listopadu opustil Prahu a vrátil se se svým vojskem do Mnichova. V Praze zanechal jen malou posádku, podřízenou generálu Tillymu. Buquoy léčil své zranění a pak odtáhl na Moravu. Nastalo krátkodobé uklidnění. Dne 20. února však dal císařův místodržící Karel kníže Lichtenstein zatknout značný počet osob zúčastnivších se českého povstání. Zakrátko byl svolán soud, který odsoudil velkou většinu obviněných, z toho 27 osob k trestu smrti. Soudní líčení se vleklo poměrně dlouho a po celou tu dobu bylo působeno z různých stran na Ferdinanda II., aby velezrada povstalců byla potrestána co nejpřísněji. Prý se o to zasadili hlavně Martinic, Slavata i císařův zpovědník P. Lamorain. Konečně dostal Lichtenstein císařův rozkaz provést exekuci odsouzených k smrti dne 21. července 1621 na Staroměstském náměstí. Večer před popravou se dostavil velký zástup žen a dětí odsouzenců k Lichtensteinovi a prosil o milost pro své muže a otce, ten však císařovo rozhodnutí změniti nemohl, i kdyby chtěl. Dne 21. června 1621 byla provedena exekuce 27 odsouzených ze 43 obviněných na Staroměstském náměstí. Popraveni stětím byli: Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Bedřich z Bihle a Řehlovic, Jindřich Ota z Los, Vilém Konecchlumský, Diviš Černín z Chudenic, Bohuslav z Michalovic, Leander Rippel, Jiří Hauenschild, rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius, Jan Kutnauer a tři další byli popraveni oběšením. Celkem bylo popraveno 27 osob za stálého víření bubnů, aby tím byly přehlušeny případné nežádoucí výroky odsouzenců. Tímto tvrdým zásahem dovršil císař své kruté vítězství nad českým stavovským povstáním.
