Tuttlingen

Napříč zobrazenou krajinou protéká Dunaj, nad nímž leží městečko Tutlingen. Okolí tvoří lesnatá a hornatá krajina s průsmykem, u něhož stojí říšská armáda v pravidelných tvarech. Vpravo ve vyšší poloze je další vojenské postavení. Nad obrazem je německý vysvětlující nápis, dole je legenda: A–Q.

V posledních letech války třicetileté vystupuje zřetelně do popředí událostí Francie, jejíž politiku a vojenství vedli především Mazarin, Condé a Turenne. Jakmile zvítězila francouzsko-švédská armáda, spojená s vojsky některých německých protestantských knížat, pod Guebriantem v lednu 1642 na kempenském poli nad armádou kurfiřta arcibiskupa kolínského, nabyla převaha Francouzů výrazných forem a dějiště bojů se pod jejich tlakem posunulo na západ. Ale již při obléhání Rothweilu utrpěli Francouzi citelnou ztrátu tím, že jejich osvědčený generál hrabě Guebriant byl smrtelně zraněn. Brzy potom se francouzsko-výmarská armáda usadila v hornatém terénu u Tutlingenu nad Dunajem a pokládala za nemožné, že by zde v lesnatém horstvu, přístupném jen jedním průsmykem, mohla být ohrožena císařsko-bavorskými vojsky. Navíc bylo studené, zimní počasí. Přesto však došlo k nepředpokládanému útoku, který vedl generál Hatzfeld z iniciativy Jana z Werthu. Nepřátelská armáda byla na několika místech, především v Tutlingenu a Möringenum zcela rozdrcena. Jen jízda měla možnost uprchnout. Francouzsko-výmarská armáda ztratila 7 000 zajatých, z toho 6 generálů, 8 plukovníků a 11 dalších vyšších důstojníků. Současně Francouzi pozbyli i města Rothweilu.