Breisach

Na mapě je rozvětvený tok Rýna u Brysachu. Město i pevnost jsou kresleny na levém břehu řeky. V okolní krajině jsou různé tvrze, šance, tábory vojsk apod. Vpravo i vlevo nahoře jsou pole s topografickou a věcnou legendou: A–Z a 1–16. Ve zvláštním poli je profil opevnění a výše orientační buzola. Německý vysvětlující text, doslova citovaný výše, je uveden nad obrazem. Podle Drugulina kreslil pohled Th. Kluge, poručík dělostřelectva.

Porážkou císařských u Wittenweyeru 30. července 1638, a z toho vyplynuvší převahou švédsko-francouzské armády, byla ohrožena důležitá císařská pevnost Brysach, ležící na horním toku Rýna u strategicky důležitého průsmyku nedaleko švýcarských hranic. Po celý rok 1638 tu byly vedeny boje mezi švédsko-francouzskou armádou pod vévodou výmarským a francouzským generálem Longuevillem a císařskými vojsky, v jejichž čele stál Götz a Karel Lotrinský. Velitelem brysachské pevnosti byl císařský generál Reinach. Götz vynaložil všechno úsilí, aby odvrátil osud švédského dobytí od Brysachu, operoval obratně v obtížném horském terénu a volal na pomoc Karla Lotrinského, který se svou armádou stál v Alsasku. Bernard Výmarský však konečně 7. srpna sevřel město do pevného obklíčení a všechny pokusy císařských vyprostit obhájce pevnosti z obležení ztroskotaly. Posádka i obyvatelé města brzy trpěli krutým hladem, který je nakonec dohnal tak daleko, že jedli krysy – ba dokonce koňské i lidské mrtvoly. Velitel pevnosti generál Reinach třikrát odmítl švédskou nabídku předání města. Teprve 7. prosince byl odpor obhájců, kteří již umírali hlady, zlomen; došlo ke kapitulaci, jejíž podmínky byly diktovány Bernardem Sasko-Výmarským velmi čestně a shovívavě a vycházely z jeho uznání neobyčejného hrdinství obhájců pevnosti.